Časová znamení – 10. díl, Česká republika

Pak jsou tu různé obdoby v podobě kukaček a znělek, jako například na celoplošném Rádiu Impuls. Hlášení času ale zcela chybí

Nejdelší tradici ve vysílání časového znamení má ale Český rozhlas. Ten první pradědeček dnešního signálu se vysílal už v prosinci 1924 - tedy před více než 75 lety.

Gong, to byl pokrok. Vždyť až do té doby si pánové v Praze seřizovali hodinky podle mávnutí praporkem na věži hvězdárny v Klementinu. Anebo podle výstřelu z děla Pražského Hradu.

Brzy se zjistilo, že signál gongem je i přes veškerou snahu stále příliš nepřesný. A tak po necelém roce rozhlas zavedl časový signál v podobě jakéhosi pětivteřinového písknutí, které už se ale vysílalo přímo z hlavních hodin hvězdárny v Klementinu a přenášelo se do rozhlasu telefonem. A přesnost? Dokonalá - 2 desetiny vteřiny za den.

Vymoženost to byla, ale hodinky se podle toho moc řídit nedaly. Navíc se vysílal jen jednou denně a to pouze ve všední den ve 22 hodin večer. A tak se před 73 lety, přesněji 1. dubna 1926, zavádí zbrusu nové časové znamení, které se už vysílá pravidelně dvakrát denně. Žádný záznam se nám bohužel nedochoval, ale z archivní dokumentace víme jak vypadalo a tak jsme ho zrekonstruovali. Nebylo dlouhé pět sekund jako dnes, ale čtvrt minuty.

Tento signál se změnil už za 5 let - a to na státní svátek 28. října 1931. Tehdy se změnil tón, kterým se časové znamení hlásilo, na frekvenci komorního "a" - prý proto, aby mohli muzikanti v celé republice stejně naladit.

Pak přišla válka a časové znamení se opět měnilo. Od 1. ledna 1939 se vysílalo každou čtvrthodinu a bylo pokaždé trochu jiné. Přesně podle principu na věžních hodinách - čtvrt jedno pípnutí před signálem, půl dvě pípnutí před signálem a tak dále. Takto například vypadalo časové znamení ve tři čtvrti na nějakou hodinu.

Začátek nové minuty byl přitom označen vždy koncem toho dlouhého pětisekundového písknutí. Toto časové znamení vydrželo i chvilku po válce - až do 1. října 1947, kdy se poprvé vysílalo moderní šestibodové časové znamení, jaké jsme měli donedávna.

Pak došlo i na libozvučné komorní "a". Muzikanti si podle rádia své nástroje neladí už od roku 1959, kdy bylo nahrazeno tónem o kmitočtu 1 000 Hertzů, který je pro lidské ucho výraznější.

Tento signál 7. hodiny ranní je z roku 1966 se změnil až v roce 1984, kdy byla poslední, šestá tečka prodloužena na polovinu sekundy. A později přibyl i hudební podkres, který měl tradiční časové znamení oživit.

Zatím poslední změny doznalo naše časové znamení 1. ledna 1999, kdy se původních pět teček a jedna čárka zkrátilo na tři tečky a čárku.

A to ještě není všechno. Protože Český rozhlas vysílá přes satelity umístěné až ve výšce 36 000 kilometrů nad zemským povrchem a signál by se tak na cestě k vám zpozdil asi o čtvrt sekundy, než by tuto vzdálenost urazil, vysíláme časové znamení právě o tuto čtvrt sekundu dříve.