Bude školka? Poslouchejte seriál Radiožurnálu o nedostatku předškolní péče

Nová školka? Problémem jsou finance i personál. Stát by měl obcím poskytnout pomoc, zdůrazňuje starostka

V loňském roce vzniklo v České republice pouze sedm nových samostatných školek. Jednu s kapacitou 25 dětí postavila malá obec Petrov ve Středočeském kraji. Proč se jich staví tak málo a co by obcím s budováním školek pomohlo? Poslechněte si reportáž.

„Ten proces je tak strašně zdlouhavý, složitý a finančně náročný, že mnoho obcí si na to ani netroufne nebo na to nemá finanční prostředky,“ říká Pavlína Menclová, nezávislá starostka obce Petrov u Prahy.

Pomoc starostům

„V našem případě je to od myšlenky po otevření devět let. Školka nás nakonec vyšla na 26 milionů. V minulých letech se hodně peněz naspořilo, v tom jsme měli jistou výhodu. Pak se ještě naskytla příležitost získat dotaci z IROP ve výši necelých 7 milionů,“ přibližuje Pavlína Menclová.

Čtěte také

S žádostí o dotaci pomohla obci společnost Posázaví. „Pokud je na to starosta úplně sám a nemá v okolí prospěšné společnosti, které se zabývají dotacemi, tak si myslím, že se do toho sám nepustí,“ zamýšlí se starostka.

Co bylo na celém procesu výstavby, otevření školky nejtěžší? „Velká komplikace bylo výběrové řízení. To bychom v životě bez firmy, kterou jsme si na to najali a museli jsme ji zaplatit, asi neudělali. To je administrativní zátěž, kterou starosta, který má jednu paní účetní a jednu referentku, není schopen udělat. A určitě stavba samotná. I personál – nemáte vždycky v každé obci někoho, kdo se vrhne na ředitelskou pozici ve školce, a pak paní učitelky, které by tam chtěly jít pracovat,“ konstatuje Pavlína Menclová.

Mateřská škola v Petrově pro 25 dětí vyšla na 26 milionů korun, z toho sedm zaplatila Evropská unie.

Ředitelkou nové školky je Kateřina Jelínková. „Máme krásné otevřené stropy a budova je díky tomu neuvěřitelně vzdušná. Také je ohromně prosvětlená,“ pochvaluje si.

A co obce, které nemají školku?

„Obec má povinnost zajistit předškolní vzdělávání. Většinou se to řeší spádovými smlouvami s většími městy nebo obcemi, které školku mají. My jsme posledních šest let už spádovou smlouvu neměli, protože školka v Davli byla kapacitně naplněná tak, že jsem obvolávala kompletně všechny školky v okolí a prosila jsem paní ředitelky, kdyby se našly aspoň dvě tři místa pro nějaké děti, že bych byla ráda, kdyby nám je vzali,“ popisuje Pavlína Menclová.

Čtěte také

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby byla přísnější povinnost místa ve školkách zajišťovat, a pokud to obce nesplní, mohly by za to dostat pokutu. S tím Pavlína Menclová nesouhlasí.

„Za obec a za starostku určitě ne. Co se týče školního, předškolního vzdělávání, hlavní povinnost by měl mít stát,“ vysvětluje. „Stát by měl poskytnout nějakého odborníka, který by starostovi pomohl a provedl ho kompletně s celým procesem, ale i ty finanční prostředky.

Pokud stát nebude schopen zajistit ať už dotace z Evropských fondů a poskytnout je obcím, školky se zřizovat nebudou, protože malé obce na to pak nemají ani kapacitu, ani finance,“ zdůrazňuje starostka Pavlína Menclová.

Podpora obcí

Čtěte také

Po mezičlánku mezi ministerstvem školství a obcemi volají i odborníci. Třeba podle Karla Garguláka z PAQ Research a poradce ministra školství by měl takový úřad zajišťovat kapacity na školách a starat se o administrativu s tím spojenou. Ministerstvo školství chce zatím rozvíjet aspoň metodickou podporu ředitelů a zřizovatelů škol.

„Mimo to MŠMT výhledově počítá s podporou spolupráce obcí při zakládání svazkových škol,“ říká mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. To podle resortu zlepší plánování kapacit. Nejvíc by ale podle Garguláka pomohla zmiňovaná přísnější povinnost pro obce. Stát by jim ale měl na budování nových míst v mateřských školách aspoň částečně přispívat.

Spustit audio

Související