Buddha projevil totální nezájem o svou ženu i o svého syna. Chtěla jsem se do nich vcítit, popisuje spisovatelka Holcová
Knihy spisovatelky Mileny Holcové mapují její vlastní život. Cesta ji dovedla až k Buddhovi. V nové knize „Buddha… ale to je jedno“ empaticky zobrazuje jeho příběh. „K principu buddhismu mě dovedlo cestování: musíte se odevzdat situaci, jste bezmocní a nesmí vám to vadit. To vás naplní životním přesvědčením, že to jde,“ usmívá se.
V čem je váš pohled na život Buddhy jiný než u ostatních autorů?
Přečetla jsem asi čtyřicet knížek, a kde se prameny opakovaly, to jsem ctila, přestože doložené není nic. Třeba porod Buddhy byl velmi rychlý a drastický, matka zemřela sedm dní po něm. Zdůvodňuje se to tím, že nebyla voda. Když matku po porodu umyli, dostala infekci. I v dalších částech knihy jsem se pokoušela popsat pocity Buddhových rodinných příslušníků, na to jsem nikde nenarazila.
Čtěte také
Lidská povaha se příliš nemění. Co prožívala žena, která porodila Buddhovi syna, a on se na něj nešel ani podívat? Totéž by nejspíš prožívala i dnes.
Jak jste se propracovala k vysvětlení osvícení?
Musela jsem najít odvahu si domýšlet. Nebo spíš drzost. Osvícení je popsané velmi podrobně, i když pokaždé trošku jinak. Nechtěla jsem se pouštět příliš hluboko – pouze tak daleko, kde jsem ještě schopná ho rozumově zpracovat. Něco podobného jsem musela zvládnout i u Mohameda. Poraďte si s tím jako ateista...
Když člověk jednou zjistí, že zvládne změnit svůj život, podruhé už se nebojí.
Milena Holcová
Které momenty ve vašem životě se dají označit za prozření?
Stalo se mi to několikrát. Jste s kamarádem na pivu, máte špatnou náladu a už to z vás leze: Proč děláme práci, která nás vůbec nebaví? Proč si necháme velet od lidí, kterých si nevážíme? Proč žijeme s partnery, které nemáme rádi, a nemáme odvahu dělat to, co chceme? Cestou domů jsem si řekla: na co čekám? Nikdo jiný to za mě neudělá. A pak jsem začala řešit rozvod, opustila zaměstnání...
Hodně mi pomohla revoluce, to byl odrazový můstek. Když člověk jednou zjistí, že zvládne změnit svůj život, podruhé už se nebojí.
Je jedno, co budu v životě dělat?
Buddha to myslel tak, že to je jedno vzhledem k sobě: nebrat se příliš vážně, nejsem pupek světa. A pokud mám pocit, že se hroutí svět, musím se s tím popasovat, udělat si náhradní program.
Praha je nádherná a nechat ji na sebe působit je velmi příjemný pocit. Nebo les nebo chození kolem moře. Poslouchat ho, o nic neusilovat, vnímat, co je kolem, a nasávat. To je dobré.
Došla Milena Holcová ve svém životě ke čtyřem ušlechtilým pravdám? Co ji překvapilo na babičkovství? A proč nechce psát o Kristovi? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Milena Holcová: Stopování se nám v Mexiku zalíbilo, i když musím uznat, že tam stopaře moc neberou
Od té doby, co má Mexiko špatnou pověst, je tam vyloženě bitva o zákazníka. Mám pocit, že teď je ta nejlepší doba k jeho návštěvě, říká cestovatelka Milena Holcová.
-
Téměř na každé cestě mě okradou, přiznává spisovatelka Milena Holcová
Vystudovala práva, porodila tři děti, rozvedla se, hodně cestovala, napsala 13 knih a dva filmové scénáře. Spisovatelka Milena Holcová se nerada označuje za cestovatelku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka