Boxoval jsem v Košicích, ale na zápasy nechodil, říká Vladimír Mečiar. Skončil mýtus o boxerovi v křesle premiéra
Byl právník a také boxer. Obojí v politice využil. Vladimír Mečiar před pětadvaceti lety s Václavem Klausem rozděloval Československo. Vyznal se v paragrafech, a rád kolem sebe šířil pověst, že se vyzná i v ringu. Jenže zatímco práva skutečně vystudoval, Mečiarova boxerská kariéra byla tak trochu mýtus. Pátrali jsme po ní na místech, kde lidé znají bývalého dvojnásobného slovenského premiéra asi nejlépe. V údolí Váhu u Trenčína.
V Nemšové se vždycky všechno točilo kolem fabriky. Na vrcholu slávy tam pracovalo asi jedenáct set lidí. Za komunismu se jmenovala Skloobal, dnes nad vstupní branou vlaje vlajka švýcarského majitele. Vladimír Mečiar tady dlouhá léta dělal podnikového právníka. Zatímco okukuju vstupní bránu, jde kolem pan Peter. „Byl to chlap, bývalý boxer, tehdy boxovat, před padesáti lety, to bylo něco,“ říká.
Ve fabrice s Vladimírem Mečiarem léta pracovala i paní Julia. Ona v účtárně, on v právním oddělení. Vzpomíná, že jim do kanceláře chodil vyprávět vtipy. „Není tu nenáviděný, ale oblíbený asi také ne. Lidé ho berou takového, jaký je,“ vysvětluje.
Kdyby tu měli naučnou stezku po stopách Vladimíra Mečiara, z Nemšové by vedla o kousek dál na druhý břeh Váhu, do Dubnice. Mečiar tu začátkem 70. let pracoval v závodech těžkého strojírenství. Tavil ocel s olympijským vítězem v boxu z helsinské olympiády z roku 1952 Jánem Zacharou.
Bylo to v době, kdy box v Dubnici kvetl, protože ho stejně jako řadu dalších sportů finančně podporoval tamní průmysl. Ján Zachara znal tehdy všechny lidi ve městě, co se k ringu byť jenom připletli. A Vladimír Mečiar mezi nimi nebyl. „Nepamatuji si v Dubnici, že by byl chodil tam, kde jsem působil,“ říká.
Novináře chytil pod krkem
Renomé bývalého boxera se s Vladimírem Mečiarem šířilo ještě víc, když politicky stoupal. Po internetu dodnes koluje video, kde doslova chytil pod krkem novináře, který se ptal na financování Mečiarových nemovitostí. Jak to ale bylo doopravdy? Jediný, kdo to může rozseknout, je nejspíš sám údajný boxer.
„Nechodil jsem na zápasy, chodil jsem na tréninky, protože tehdy bylo věkově zakázané do jisté kategorie chodit na zápasy, tak nás do ringu nepouštěli. Ale dřeli nás,“ říká Vladimír Mečiar, který podle jeho vlastních slov neboxoval v Dubnici, ale v Košicích.
Důkazy o jeho působení v ringu tedy podle jeho slov leží daleko na východě, v Košicích. Spíš než boxerské umění sám v poslední době oprašoval to právnické, když letos ve slovenských médiích hájil kontroverzní amnestie, které kdysi jako premiér vydal, a které slovenský parlament po mnoha marných pokusech na jaře zrušil.
