Bosenský Mostar opět spojuje Stari most, Kubinyi přednesl návrh koncepce zdravotnictví, jaká bude nová česká vláda?

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková : Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi přednesl návrh své koncepce. Chce spoluúčast pacientů. Jeho mateřská ČSSD plán spíš kritizovala, odborníci jsou v rozpacích. V Duelu se ministr střetne s expertem ODS na zdravotnictví Tomášem Julínkem.

Stanislav Gross má sto a jeden slib podpory nové vládě a tak se chystá za prezidentem na Hrad. Až bude premiérem, sestaví nový kabinet. Koalice se také postarala o odcházejícího premiéra Vladimíra Špidlu. Udělá z něj eurokomisaře.

Bosenský Mostar opět spojuje Stari most, který v roce 1993 zničili Chorvaté při bojích s muslimy. Slávy se zúčastnily vládní delegace z mnoha zemí, Evropská unie a OSN vyzvaly k usmíření. V Mostaru byl i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Radiožurnálu řekl, že stále sice trvá rozdělení v oblasti, ale má v sobě menší napětí než v minulosti.

Tak to jsou některé události téměř uplynulého týdne. Teď se vybraným tématům budeme věnovat podrobněji. Hezký podvečer na vlnách Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu přeje Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková : Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi tušil, že post nezískává na dlouho, přesto se s vervou pustil do práce a vypracoval návrh na reformu zdravotnictví. Materiál vyvolal mezi odborníky rozpaky. Všeobecná zdravotní pojišťovna podle svého mluvčího Jiřího Suttnera hlavně postrádá jakýkoli náznak toho, že je třeba novou koncepci brát vážně. Jestliže je politická situace taková, jaká je, tak přece nemá smysl zabývat se něčím, o čem se říká, že až nastoupí někdo jiný, tak to bude všechno jinak, uvedl Suttner. Na světě je další návrh na reformu zdravotnictví. Jaký je plán ministra Josefa Kubínyiho a co s návrhem bude, komu se a kdy povede dotáhnout záměry do konce, co naše zdravotnictví potřebuje, o tom bude Duel Radiožurnálu. Vítám ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho, dobrý den.

Host (Jozef Kubinyi): Dobrý den.

Barbora Kroužková : A stínového ministra ODS Tomáše Julínka, dobrý den.

Host (Tomáš Julínek): Dobrý den.

Barbora Kroužková : Pane ministře, jak je člověku, který něco vypracuje, jeho vlastní strana mu návrhy zkritizuje a navíc neví, jak dlouho ministrem bude?

Host (Jozef Kubinyi): Ten pocit není nijaký zvláštní, protože už v době, kdy jsem do funkce šel, jsem věděl, že období je mimořádně nestabilní, neklidné a že změny můžou nastat, takže nejsem překvapen, i když jsem neočekával, že tak brzy dojde k demisi vlády.

Barbora Kroužková : Nekompromisně navrhujete spoluúčast pacientů, aniž by byla nějaká obsáhlá debata o podrobnostech, hned se rozčílili mnozí vaši spolustraníci. Mluví z vás vůbec sociální demokrat?

Host (Jozef Kubinyi): To je právě to, co říkáte teď, že nebyla žádná debata. Ten návrh je na stole právě kvůli tomu, aby ta debata vznikla. Původně jsem měl předložit hotovou koncepci v září letošního roku a v říjnu ji dát do Sněmovny, to byl úkol a protože se ozývaly hlasy, že tak, jak to udělala moje předchůdkyně, která dala tu koncepci přímo do Sněmovny, aniž kdokoliv měl před tím možnost se na to podívat, tak jsem slíbil, že urychlím práci tak, aby nehotový produkt, který bude ovat základní návrhy, byl k diskusi nějaké dva, tři měsíce před tím, než pude koncepce do Sněmovny a ten úkol jsem splnil, i když v jiných podmínkách, než byl zadán. Takže to, že je tam nějaká forma příplatku pacientů, které budou kompenzovány, které budou limitovány, je jeden z našich návrhů, je to jedna z variant a leží na stole. Samozřejmě, že kromě strukturálních změn, které jsou vůbec nejdůležitější v tom zdravotnictví, se mediálně vytáhla tato jedna část, která tvoří dvě stránky nebo jeden a půl stránky z těch celkem 43 stránek, no a o tom se teď debatuje. Nedebatuje se o soukromých ...

Barbora Kroužková : Ano, nicméně podle odborné veřejnosti to právě u spoluúčasti pacientů nebo u změn, které se týkají peněz, začíná. Pane stínový ministře, vy máte jasno. Máte svou koncepci, ale dnes už zdravotnictví možná ani nedoufá, že se něco doopravdy stane. Kdy přesně začít a s čím? Také byste začal u těch peněz?

Host (Tomáš Julínek): No, já určitě bych začal u peněz, jenom při stabilizaci systému, jako takového. V tom návrhu obecně probleskují některé zdravé úvahy, což se v minulých koncepcích určitě neobjevovalo, to teda musím uznat. Na druhou stranu jedním dechem musím říct, že tak, jak je ten koncept napsán, že by vysoce pravděpodobně fungoval s problémy a byl by velmi drahý a hlavně, že vůbec neřeší problémy celosvětové, to znamená problémy do budoucna a museli bychom se nutně dostat do další finanční krize i při tom, že bychom nechali lidi začít více platit.

Barbora Kroužková : To znamená, čím byste začal vy, kdybyste si šel sednout na reálné křeslo ministra zdravotnictví? Úplně konkrétně.

Host (Tomáš Julínek): Některé ty prvky, jako například, já nevím, regulační poplatky, snižující v užívání péče, protože my obecně víme, že v České republice se nadužívá péče, by byly jistě součástí opatření, která by měla, které by měly stabilizovat systém tak, aby se mohly rozjet opravdové reformní kroky. Na rozdíl od toho návrhu, kde to tímto končí.

Barbora Kroužková : Ano, omezení zneužívání, tak jak ukazuje Slovensko, se může řešit tím, že se zavede spoluúčast pacientů. Dá se vůbec vymyslet systém, kdy by občané neplatili?

Host (Tomáš Julínek): Takový systém se vymyslet dá. My, občané především slyší, že tento systém, který je zaveden tady a funguje asi 60 let v Evropě, že je to systém, který jim zajišťuje rovnost a dostupnost a ona to není pravda. Nakonec se uplácí v tomto systému, nedostanou všichni stejnou péči a je potřeba tedy udělat nějakou změnu. Je vidět, že lidé mají dilema, protože nejsou spokojeni se současným systémem, protože nejsou dobře uspokojovány jejich potřeby a zároveň nedostávají alternativu. A já tvrdím...

Barbora Kroužková : Ale zeptám se úplně přímo, dovedete si představit tedy ten systém bez spoluúčasti pacientů?

Host (Tomáš Julínek): ODS už má rok připraveno a oficiálně byl před měsícem prezentován jako modrá šance, a když si ho dobře přečtete, tak zjistíte, že je tam významná spoluúčast pacientů a přitom minimálně musí vytahovat peníze ze svých peněženek.

Barbora Kroužková : To znamená, že by se šlo cestou nějakého kombinování se systémem zdravotního pojištění, což navrhoval i ministr Jozef Kubinyi. Pane ministře, jak by se to ale dělalo, jak by fungovalo snižování pojistného, které vybírají zdravotní pojišťovny? Já bych zaplatila účet, dala ho pojišťovně a na výplatní pásce bych pak měla, že jsem zaplatila méně na zdravotním pojištění, jak by to bylo další měsíc, úplně konkrétně. Jak by to fungovalo?

Host (Jozef Kubinyi): Platila byste ho úplně stejně, jak ho platíte teď, akorát výpočet, kolik budete platit, by se počítal podle jiných procent a samozřejmě, než by k tomu došlo, tak se musí udělat modely. Ty zaberou tak asi dva, tři měsíce času, protože jinak ten systém by mohl se dostat do finanční krize. Na druhé straně to, co jsme vymysleli, znamená, že ty poplatky právě by byly limitovány a byly by kompenzovány. Kompenzovány snížením pojistného, popřípadě v sociální oblasti dávkami, snížením daní a podobně a limitovány nějakou částkou, nad kterou, kdybyste se dostali, tak už by nebylo nutné dál platit. Jinak nezapomeňte na jednu věc. Doby, kdy jsem ten úkol dostal, v této vládě, která ještě pořád nějakou dobu už jenom dny nebo týdny tam bude, je programové prohlášení, v kterém je jasně řečeno, že nesmí být zvýšena celková finanční zátěž populace, pokud jde o zdravotní služby. Takže když jsme to připravovali, já jsem musel dodržet tato schéma.

Host (Tomáš Julínek): To jednoduché schéma nefunguje, pane ministře, mezi tím, že snížíte daň a zároveň dáte poplatky, tak jednoduchá rovnice to není. Přitom, když zůstává stejná nabídka péče a toho já se bojím, protože ta současná nabídka péče určitě neodpovídá tomu, co by lidé potřebovali, zvlášť třeba například v ošetřovatelské péči.

Host (Jozef Kubinyi): Ne, pane senátore, já jsem vám jednak dnes do Senátu poslal tu koncepci, jednak tak, jak je vaše zavěsená na webových stránkách Občanské demokratické strany, tak na stránkách ministerstva zdravotnictví webových je kompletně celá, takže je možné si přečíst.

Host (Tomáš Julínek): Já už jsem ji přečetl, pane ministře.

Host (Jozef Kubinyi): Jó, to je skvělé, já jsem taky samozřejmě přečetl několikrát vaši, návrh modré šance.

Host (Tomáš Julínek): Ono přesto máte špatnou interpretaci, když asi vám to někdo dělá, ale to nevadí, o tom se nebudeme přít.

Barbora Kroužková : Tak se zeptám jinak, pane Julínku, vy jste mluvil o tom, že tedy váš návrh je takový, že se obejdeme bez spoluúčasti pacientů, respektive konkrétně řečeno bez toho, abychom více šahali do peněženek. To znamená, ty přeměny a změny budou kde?

Host (Tomáš Julínek): Ty přeměny především jsou v tom, že my svěřujeme ty veřejné prostředky k dispozici přímo občanovi, protože mu věříme, že s nimi umí zacházet a on si, podle toho, kolik si vybere ...

Barbora Kroužková : Dobře, ale když budeme úplně konkrétní, nezlobte se, ale zdravotnictví čeká na reformu už od listopadové revoluce a když mluvíte takto, tak to znamená, že my je dáte do ruky?

Host (Tomáš Julínek): Ano, je to tak, že je téměř dostanou do ruky, akorát, že je budou mít na osobní účet a budou vázány samozřejmě jenom na zdravotní péči, ale můžou je používat v režimu, který bude dán zákonem. To znamená, jestliže si chtějí vybrat zdravotně sociální péči, například ošetřování doma, tak si zvolí takový zdravotní plán pojišťovny a zaplatí si tento plán, podle toho, jak jim vyhovuje, ze svého osobního účtu.

Barbora Kroužková : Osobní účty nejsou novinka. Pane ministře, vy jste touto cestou nešel nebo počítal jste si, jakým způsobem by ...

Host (Jozef Kubinyi): Ne, ne, v žádném případě ne. Tam je jeden problém, a ten je zásadní. Modrá šance nikde neřeší, co se stane, když na tom účtu budete mít nula. Kdo zaplatí vaše léčení?

Host (Tomáš Julínek): Ne, modrá šance to řeší, pane ministře.

Barbora Kroužková : A jak konkrétně, pane senátore?

Host (Tomáš Julínek): Modrá šance dává vybrat pacientovi, který si troufá a chce disponovat s penězi na účtu, tak má přesně dán režim, kdy a jak tyto peníze může používat a on se sám rozhodne, jestli si tam přidá ještě další svoje prostředky. To znamená o spoluúčasti rozhoduje on sám a jestliže nechce, tak peníze dá pojišťovně a bude mít ve stejném režimu, jako dnes. To znamená otvírá se tam prostor pro to, aby si ten občan mohl zaplatit to, co potřebuje.

Host (Jozef Kubinyi): Ta ... taky mi není jasná, protože v té chvíli kdy si část občanů si bude brát ty peníze z toho systému ven, tak jich tam musí být zákonitě méně a tím pádem se omezí množství péče, které za ni může být poskytnuto.

Host (Tomáš Julínek): V tom mém modelu pojišťovny fungují jako pojišťovny, to znamená, že si vypočítají pojistné riziko a dokáží si nastavit jak to pojistné, tak samozřejmě si dokážou odečíst tu částku, se kterou budou disponovat občané.

Barbora Kroužková : Peníze v oběhu jsou a jde jen o to, jak je pořádně kontrolovat a namířit správným směrem.

Host (Jozef Kubinyi): Ano, ústřední myšlenka celé koncepce, té, kterou jsem předkládal se svým týmem je, aby celý systém byl co možná nejvíce transparentní, to znamená, jak toky peněz, protože je to zdroj veřejný, pokud stát určuje občanovi, že musí zaplatit nějaké peníze do zdravotního pojištění, tak by mu měl udělat vyúčtování, jakou kvalitu a kvantitu péče mu za to poskytl a za druhé je důležité, aby dostal každý občan informace o kvalitě poskytovaných služeb, protože v podstatě každého produktu, to je jedno, jestli je to zdravotnictví, je to jiný produkt, je důležitá cena a kvalita. Takže právě zveřejňování indikátorů kvality péče je jedna z podstatných věcí, která umožní člověku si vybrat zdravotnické zařízení podle svých potřeb, podle toho, kde se poskytují služby kvalitně. To je jeden z regulátorů té sítě nakonec, protože zařízení, které neposkytují dobré služby, nebudou mít pacienty, no a ...

Host (Tomáš Julínek): Tady jsme s panem ministrem ve shodě.

Barbora Kroužková : To je pravda, ano.

Host (Tomáš Julínek): To samozřejmě jsme, ale já když se podívám do jeho koncepce, tak jsem si dělal čárky a možná jsem nečetl dost pečlivě, tak už vím o třech institucích navíc, kromě ministerstva zdravotnictví, které se nezmenšuje, ale zvětšuje a odškrtl jsem si pět komisí nových, který tam vznikají, ano. Znamená to není pro občana to, co on potřebuje, on samozřejmě potřebuje informace o kvalitě, ale aby on se sám mohl rozhodovat a měl bezpečný prostor.

Barbora Kroužková : Pane ministře.

Host (Jozef Kubinyi): Ano, já bych k tomu zaujal jenom jedno stanovisko. Nové tam je národní referenční centrum, skutečně, ale to je spíš osazeno technologiemi, moderními počítači, které zpracovávají data, nikoliv desítkami a stovkami nových úředníků. Všechno ostatní, co tam je, jako je správa zdravotního pojištění a podobně, jsou instituce, které nejsou v kamenné budově a stovky úředníků, ale spíš jsou to skutečně nějaké komise, které se jednou za čas sejdou a udělají nějaké rozhodnutí.

Barbora Kroužková : Dobře. A pánové, řekněte mi, jak je možné, že jste se vy, jako politici, nedokázali ještě nikdy shodnout na tom, co je to základní zdravotní péče, od náplně tohoto termínu se přece odvíjí vše ostatní v systému, vždyť bez toho jsou k ničemu pak debaty o platbách a nadstandardní péči a podobně.

Host (Tomáš Julínek): Jestli můžu začít...

Barbora Kroužková : Ano, senátor Julínek.

Host (Tomáš Julínek): Tak to je jedna z nejtěžších otázek všech ...

Barbora Kroužková : A nezačíná reforma u toho? Nebo neměla by?

Barbora Kroužková : Je, není to jenom toto, ale je to samozřejmě důležitá věc, protože to, u čeho je potřeba, aby občané opravdu sdíleli tu solidaritu a dělali to. My to v tom našem konceptu děláme na principu vyloženě pojistném a budou se matematicky pojistně propočítávat jednotlivé procedury a diagnózy tak, aby se ukázalo, do které té oblasti spadnou, takže my jsme vytvořili takový finanční rámec, že to je možné. To znamená, máme tam návrh na řešení, ale jinak je to opravdu těžká věc a nezávidím to nikomu.

Host (Jozef Kubinyi): Já bych ...

Barbora Kroužková : A proč s definicí nepřišla Sociální demokracie?

Host (Jozef Kubinyi): Sociální demokracie nebo moje koncepce s tou definicí přišla. Definovat, co je to standard se dá, ale vždycky je to rozhodnutí konsensuální ve společnosti, protože standardem může být i super drahá péče a standardem může být i to, že se některá péče neposkytuje v režimu zdravotního pojištění veřejného.

Host (Tomáš Julínek): Já vám to přiblížím na pojištění. Jestliže se pojišťujete na, pojišťujete svůj dům, tak ho pojistíte proti požáru, například, ale pojišťovák vám ještě navrhne, že vám pojistní rozbití oken.

Barbora Kroužková : Dobře, ale my jsme se třeba k tomuto problému dostali v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie, kdy bylo potřeba občanům vysvětlit, že sice mají ve členských státech nárok na určitou péči, ale že ta péče je v rozsahu vlastně té základní péče jednotlivého státu, to znamená, že definice jinde je a asi by měla být ...

Host (Tomáš Julínek): Mají a mají s tím obrovské problémy. Já vám vysvětluju ten princip toho pojišťování, tak jak je třeba pojištění vozidel u nás povinné. Tak ten princip je takový, že se pojistíte na vyhoření domu, ale nepojistíte se na rozbití oken. Lépe řečeno, když se pojistíte, tak musíte nutně vědět, že té pojišťovně zaplatíte víc peněz, než kdybyste si je schovali třeba na účtu a potom ta rozbitá okna z toho zaplatili.

Barbora Kroužková : Ano, tohle Sociální demokracie...

Host (Tomáš Julínek): Takže takto se dá dělit například základní nebo ta vysoko, ono se neříká základní, ale drahá, náročná, neočekávaná zdravotní péče a pak je ta běžná, ve které my se snažíme občanovi nabídnout, aby se mohl rozhodovat pomocí osobního účtu a postupně přebírat iniciativu. On se to musí naučit. Na něho se nedají navalit poplatky ze dne na den.

Barbora Kroužková : Ano, pane ministře...

Host (Jozef Kubinyi): Stát má z ústavy povinnost zajistit zdravotní péči a zajistit ji kvalitně.

Barbora Kroužková : Jde ale o tu míru.

Host (Jozef Kubinyi): Ano, ta míra je stanovená v té koncepci způsobem, že správa zdravotního pojištění na základě výběru odborných lékařských společností stanoví, co je mimo standard. Mimo standard, ne nadstandard, protože mimo standard může být třeba banální onemocnění, může být ale i super drahá péče některá, která není potřebná. Samozřejmě, tím pádem, co není definováno jako mimo standard, zůstává v té základní péči, která je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Současný stav je, že de facto skutečně kromě plastických operací a kromě kosmetických úkonů a kromě některých druhů stomatologické péče taky více méně kosmeticky, všechno ostatní je v České republice standard. Je to atypická situace.

Host (Tomáš Julínek): Já jsem chtěl jenom poznamenat, že o tom nemůžou rozhodovat politici, to znamená, toto, tento návrh, tak, jak ho řekl pan ministr, vždycky skončí v Parlamentu.

Barbora Kroužková : A bude samozřejmě rozhodovat Parlament. Nahrál jste mi na připravenou otázku, protože nejen zdravotnictví, ale i reforma veřejných financí, reforma důchodů, možná nájemné a podobně, to jsou témata, která nejspíš budou vyžadovat širokou politickou shodu. Je třeba ODS ochotna dohodnout se na reformě zdravotnictví s koalicí tak, aby se konečně začalo něco dělat?

Host (Tomáš Julínek): Samozřejmě, to já jsem vždycky deklaroval, že ten návrh systému je návrh veřejného systému a že i když je z pravicového pera, tak nebo že právě proto, že je z pravicového pera, takže postihuje veškeré individuální potřeby a vytváří prostor taky pro to individuálně postihnout tam, kde je problém.

Barbora Kroužková : Pane ministře, myslíte si, že taková shoda je možná? Očekáváte jednání všech třeba parlamentních stran a vytvoření společné koncepce?

Host (Jozef Kubinyi): Bylo by to optimální řešení a bylo by optimální řešení, pokud by se vytvořila koncepce, která by umožnila i po změně politického vedení země pravicového, levicového, nepřestavovat celý systém, ale jenom pomocí změny některých veličin nastavovat větší nebo menší solidaritu v tom systému veřejného zdravotního pojištění, které já si moc přeji, aby tady zůstalo a aby se nedošlo zase zpátky k nějaké národní zdravotní službě. Já jsem s panem senátorem už několikrát mluvil a zatím naše pohledy na věc jsou natolik rozdílné, že se nerýsuje shoda.

Barbora Kroužková : Ještě konkrétní otázka za ministra zdravotnictví Kubínyiho, kolik odborníků na zdravotnictví má ČSSD? Napadá vás, kdo by mohl být ministrem nebo počítáte s tím, že zůstanete ve funkci vy?

Host (Jozef Kubinyi): ČSSD má zdravotní komisi, která má 70 členů. Je tam hodně odborníků z různých oblastí medicíny, ale ministrem nemusí být právě lékař. Ministrem může být, protože ministr je politik, kdokoliv, kdo je schopen v tom resortu se obklopit poradci a schopen řešit ten problém, jako takový.

Barbora Kroužková : A jak to vnímá stínový ministr zdravotnictví ODS, Tomáš Julínek?

Host (Tomáš Julínek): Já doufám, že na politické scéně se začnou vnímat relevantní argumenty a že začneme studovat reformní snahy a nebudeme se vzhlížet k evropským systémům, které jsou překonané a budeme se dívat na hrozby, které nás čekají, to znamená například stárnutí populace. Je to úplně stejné v důchodovém systému a musíte připravit už teď takový systém, abychom přeskočili ty fáze toho tápání a měli moderní systém. A já si troufám říct, že ten můj návrh takový je.

Host (Jozef Kubinyi): Já bych se zase obával, abychom nevytvářeli něco úplně nového, já si myslím, že přeci jenom od těch ...

Host (Tomáš Julínek): Musíme, pane ministře, vytvořit něco nového.

Host (Jozef Kubinyi): . . států západní Evropy, vyspělejších, než jsme my, můžeme ještě převzít věci, které se tady můžou uplatnit.

Barbora Kroužková : Debata o zdravotnictví obecně, určitě, doufejme, že určitě nekončí, Duel ale ano. Mluvili spolu ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi a šéf stejného resortu ve stínové vládě Tomáš Julínek. Pánové, mějte se hezky, díky za účast v Radiožurnálu. Na slyšenou.

Host (Jozef Kubinyi): Děkuji, na shledanou.

Host (Tomáš Julínek): Děkuji, na shledanou.

Jaká bude nová vláda

Barbora Kroužková : Možná, že už koncem příštího týdne budeme úřadujícího předsedu sociálních demokratů Stanislava Grosse oslovovat pane premiére. Staronová koalice je skutečností. V neděli Grossovi schválil vyjednávání Ústřední výkonný výbor ČSSD, v úterý pak i jeho poslanci. Dokonce i pochybovači, jako Vladimír Laštůvka, či Jan Kavan, kteří by si přáli menšinový kabinet, nakonec podpis pod sto jedničkové pokračování vlády dali. Šéf Lidového domu tedy může vyrazit za prezidentem. Na Hrad se chystá v pondělí. O co bude sílu budoucí vlády Gross opírat, to se dozvíme od zpravodajky Radiožurnálu Dany Jaklové, která týden vládních vyjednávání sledovala.

Dana Jaklová : V pondělí se k sociálním demokratům přidali i lidovci. Ano, stejně jako nejsilnější parlamentní strana, i oni spolu s unionisty si přejí ve stávající koalici pokračovat. V úterý pak klidná síla Miroslava Kalouska zaznamenala vítězný bod. KDU-ČSL si totiž v nové koaliční smlouvě vybojovala protikomunistickou pojistku. O rozpočtu, daních a jejich správě, o ochraně majetku a bydlení, ale například i o zahraniční a obranné politice musí rozhodovat celá koalice. Jsou to totiž sporná témata tří vládních stran, proto se do Parlamentu dostanou jen, pokud s tím bude polovina ministrů ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody souhlasit. V takovém případě pak příslušné zákony musí podpořit celá stojednička. Ale Gross rozhodně nezůstal za lidovci pozadu. Sice s podmínkou, ale přece získává podpisy všech svých 70 poslanců. Bez podpisů by se totiž za prezidentem Klausem asi těžko mohl vydat. S hlavním tahem pak přichází nový šéf z Lidového domu těsně před víkendem. O tom, že celá vládní rošáda měla jediný cíl, a sice odstranit Vladimíra Špidlu, cvrlikají i vrabci na střeše. Stanislav Gross je ale příliš zkušený politik, aby nevěděl, že expremiér v poslanecké lavici zůstane věčným vykřičníkem nové vlády nového stylu. Proto zve Špidlu na koaliční devítku, kde mu nabídne prestižní post eurokomisaře. Taková role se neodmítá. V Bruselu bude Grossův předchůdce užitečnější než řadový poslanec nejen České republice, budoucí vládě, Sociální demokracii, ale i mladému zdatnému politikovi. Hráč Gross první kolo své královské partie zvládl. V pondělí ale vstoupí do hry politická superstar, která své Sarajevo zúročila nejvyšší ústavní funkcí. Prezident Václav Klaus si vyslechne výsledek Grossova vyjednávání a rozhodne, zda a kdy šéfa z Lidového domu jmenuje novým českým premiérem. Pak teprve začnou debaty o tom, kdo ze Strakovy akademie odejde a kdo naopak získá vizitku ministra. Poslední červencový týden by se tedy měli čeští hospodští připravit na zvýšené tržby. Kde jinde bychom přece probírali, zda Petra Buzková zůstane, či jestli nám Miroslav Kalousek bude příští dva roky držet státní kasu.

Barbora Kroužková : Tolik zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová a ve studiu už vítám komentátora Práva Alexandra Mitrofanova. Dobrý podvečer.

Host (Alexandr Mitrofanov): Dobrý den.

Barbora Kroužková : My navážeme. Teď už půjde tedy o konkrétní křesla. Jak dramatické změny očekáváte, pokud jde o stranické rozdělování, to znamená, kolik a která ministerstva budou mít sociální demokraté, jak to bude s lidovci a co si uhájí unionisté?

Host (Alexandr Mitrofanov): Vy jste začala dramaticky, dramatickým hlasem a použila jste slovo dramaticky, přičemž já jsem přesvědčen, že pokud něco bude charakteristické pro vyjednávání těchto tří pánů, které už jste dneska i zmínili, tak to je právě snaha o to, aby nic dramatické nebylo. Já si myslím, že tam nebudou žádné věci, o kterých se bude dál psát a vysílat, jako o senzacích a že všichni tři pánové budou chtít dávat najevo to, že se dohodli. A že se dohodli na takových věcech, které se zdály být tak kontroverzní, že si na nich dohodnout jakoby ani nedalo. Ale pokud chcete mluvit o konkrétních křeslech, tak mám pocit, že dnes to neví vůbec nikdo, možná tři pánové, které jsme již několikrát zmínili, ale já bych si troufl říci, že ani oni dneska ještě nevědí, komu co dají. Protože podle mého názoru si sednou k řadě jednání a tam to bude jako při karetní hře. Bude se vyhazovat trumf, bude se to přebírat a na konci bude nějaký výsledek.

Barbora Kroužková : Pojďme k tomu, co je jasné a co možná ty karty maličko rozkrývá, a to je osobnost Vladimíra Špidly. Včera se rozhodlo, že odcházející premiér bude eurokomisařem. Co z toho vyplývá? Vyplývá z toho, že nebude šéfem Sněmovny, to je jasné, a tím pádem třeba také, že se Cyril Svoboda nemusí bát o své místo v Černínském paláci?

Host (Alexandr Mitrofanov): Opět jste velice kategorická, já nevím.

Barbora Kroužková : Kam by teoreticky mohl mířit stávající předseda Sněmovny?

Host (Alexandr Mitrofanov): Já nevím, já opravdu nevím, jestli Cyril Svoboda se má bát nebo se bát nemá. Vypadá to, že ne, že ta rošáda, která se plánovala, se neuskuteční. Jenom v kostce, Špidlu na šéfa Sněmovny, Zaorálek na předsedu, zpět, Zaorálek na ministra zahraničí a Cyril Svoboda třeba do Bruselu. Nevím, protože věci, které se mohou odehrát, se mohou odehrát i docela překvapivě, nikoli dramaticky, ale překvapivě. Zatím to vypadá, že Cyril Svoboda tam zůstává.

Barbora Kroužková : Ještě zůstaňme u Špidly, jak brát jeho vyslání do Bruselu po té blamáži s Milošem Kužvartem a vlastně v tuto chvíli, když by měl končit Pavel Telička, je to teplé místo pro Vladimíra Špidlu?

Host (Alexandr Mitrofanov): To bych takhle nebral. Z toho, co vím a vím, že Stanislav Gross byl dosti nepříjemně naladěn poté, co se rozhodlo, že Vladimír Špidla půjde do Bruselu, vím, že chtěl ho mít tady a v tomto mohu Stanislavu Grossovi věřit, protože intonace určité naštvanosti, které zaznívaly v jeho hlase, byly pravé.

Barbora Kroužková : Dobře, ale jde asi o fakta. To znamená, z toho, co říkáte...

Host (Alexandr Mitrofanov): Moment, já se jenom k tomu faktu dostanu. Takže z těchto věcí a z toho, že také vím, že Vladimír Špidla velmi těžce nesl to, co se mu stalo v české politice, z toho si vyvozuju sám pro sebe personální závěr, že Vladimír Špidla si o toto křeslo řekl.

Barbora Kroužková : Řekl si o něj dřív, než o jeho vyslání a o tom rozhodnutí, že ho pošle do Bruselu jednala včera koalice?

Host (Alexandr Mitrofanov): Samozřejmě, myslím že si to řekl, kdy to bylo, ve středu večer.

Barbora Kroužková : Máte to potvrzené?

Host (Alexandr Mitrofanov): Nic nelze potvrdit, pokud člověk u toho nebyl a neslyšel, ale v této rovině to potvrzené mám.

Barbora Kroužková : A koalice na to tedy přistoupila. Na tento vývoj v rámci Sociální demokracie.

Host (Alexandr Mitrofanov): To jsme všichni viděli, že ano a patrně to udělal pro to, že je to pro všechny výhodné.

Barbora Kroužková : My jsme mluvili o té rošádě. Sociální demokracie tedy nejspíš Černínský palác chtít nebude, i když není jasné vůbec nic, jak sám říkáte, tak snad myslíte, že ono zmiňované ministerstvo pro místní rozvoj nebo životní prostředí nebo dopravu, myslíte si, že bude Stanislav Gross opravdu chtít v uvozovkách urvat další důležitý post ve vládě? Ne pro sebe.

Host (Alexandr Mitrofanov): No tak, nemyslím, že urvat, ale v každým případě bych nebyl překvapen, kdyby jedno z těch tří křesel ministerských nakonec bylo obsazeno sociálním demokratem nebo člověkem, kterého Sociální demokracie nominuje. Nevím, jestli to bude místní rozvoj, protože tam je pan předseda Němec a je docela nepříjemné takto svrhávat nebo odsouvat z místa ministra šéfa strany, na které to také velmi záleží, ale říká se a hovoří se a mluví se, omlouvám se posluchačům, taková je teď doba, nic není jasné, že by to mohl být místo ministra dopravy.

Barbora Kroužková : A co tedy lidovci, necháme si je nakonec, protože změní se něco na stále opakovaném? My jsme žádnou krizi nevyvolali a navíc naši ministři jsou dobří, máme tři ministry a víc nechceme.

Host (Alexandr Mitrofanov): Podívejte se, lidovci...

Barbora Kroužková : Teď s tou dopravou, kterou jste zmínil?

Host (Alexandr Mitrofanov): No tak, třeba může být někdo ministrem zdravotnictví za lidovou stranu, teď jsem to tak trošku plácnul s odpuštěním, ale co když ano? Lidovci pořád vyvolávají dojem, že jsou klidná síla a pan Kalousek to docela umí, až na okamžiky, kdy vypadá spíš jako nějakej drsnej kovboj, ale myslím si, že lidovci za všech okolností zatím získávají kladné body pro sebe v celé této hře a pana Kalouska vidím jako člověka, který buď z pozadí bude velmi silně působit na to, jak ta vláda bude tady účinná a efektivní ty dva roky a vidím ho jako jednoho z rozhodujících hráčů po příštích volbám.

Barbora Kroužková : To znamená, že do vlády teď ne.

Host (Alexandr Mitrofanov): Já nevím. On chce ministra financí, toho nedostane, takže patrně ne.

Barbora Kroužková : Pojďme ještě nakonec k té poslední straně. Co asi zůstane unionistům, myslíte si, že nálada ve straně, která se vůbec nemusí dostat do příštího Parlamentu je taková, že alespoň tedy udržet to křeslo pro místní rozvoj pro šéfa strany a pak možná ještě něco ve vládě?

Host (Alexandr Mitrofanov): Tak unionistům zůstane již samotné povědomí, že ta strana nemizí v této chvíli, že bude ve vládě ještě alespoň dva roky, co bude dál, to není jasné a v politice myslím, že dost často se rozhoduje i z hlediska krátkodobého a rozhodně věci, které unionističtí ministři rozjednali, začali nějakým způsobem rozpracovávat ve svých resortech, minimálně v tom resortu místního rozvoje bude snaha dotáhnout až do konce.

Barbora Kroužková : Sází se dnes u nás téměř na vše, to znamená, pokud by někdo mířil do sázkových kanceláří s tím, že si vsadí na to, kdy bude vláda, jak byste poradil? Jaké datum třeba dát?

Host (Alexandr Mitrofanov): Zklamu vás, já zásadně nesázím a pokud se týče politiky, tak už vůbec ne.

Barbora Kroužková : Tak jinak, budou ta jednání hodně složitá, tudíž dlouhá?

Host (Alexandr Mitrofanov): Tak, to nevidím, spíše to vypadá, že budou středně dlouhá a myslím, že mohou být i velice, nikoli krátká, ale přiměřená.

Barbora Kroužková : Uvidíme po víkendu, protože právě po víkendu na Hrad za prezidentem míří Stanislav Gross a jak už jsme říkali, má 101 podpisů pod podporu nové koalici a možná i tedy nové vládě. Díky za komentář, ve studiu byl Alexandr Mitrofanov z Práva. Hezký zbytek víkendu. Na slyšenou.

Host (Alexandr Mitrofanov): Na shledanou.

V bosenském Mostaru byl včera formálně otevřen Stari most

Barbora Kroužková : V bosenském Mostaru byl včera formálně otevřen Stari most. Před více než 10 lety ho zničili Chorvaté při bojích s bosenskými muslimy. Památka, která dala stotisícovému město jméno, je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO a místní obyvatelé si od ní slibují, že by mohla zpět do města přilákat turisty a zlepšit tíživou ekonomickou situaci. Na slavnostní ceremoniál přijelo pět desítek delegací a mnohé osobnosti světové politiky, například eurokomisař pro vnější vztahy Chris Patten nebo britský princ Charles. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Cyril Svoboda a náš zvláštní zpravodaj Vít Pohanka s ním mluvil nejenom o Mostaru.

Vít Pohanka : Pane vicepremiére, sedíte teď v Mostaru, který přece jenom zůstává ještě rozděleným městem na chorvatskou a muslimskou komunitu. Lidé se zde dívají třeba na jiné televizní stanice, fandí jiným fotbalovým klubům a i když to napětí pokleslo, tak to rozdělení tady je a na tom, zdá se to, že se otevírá most, který už je přece jenom v pořadí několikátý, nic moc z praktického hlediska nemění. Jaký je váš názor?

Host (Cyril Svoboda): Máte pravdu. Stále trvá rozdělení, ale to rozdělení má už mnohem menší napětí v sobě, než mělo v minulosti. To rozdělení je totiž poznamenáno nacionalismem. A tady je potřeba jít trpělivě po této cestě a trpělivě znovu a znovu dávat obě komunity dohromady, ale bude to dlouho trvat.

Vít Pohanka : Hospodářská situace je dost neradostná, například hrubý domácí produkt Bosny a Hercegoviny dosahuje necelé poloviny té úrovně, jakou měl v roce 1990, tedy ještě před válkou. Nemyslíte si, že to mezinárodní úsilí o obnovu Bosny a Hercegoviny přešlapuje?

Host (Cyril Svoboda): Tak to se může zdát každému, kdo se na to dívá z dálky, ale naši diplomaté a zkušení odborníci potvrzují, že po dobu celého vývoje je tady vidět pokrok. Je to pokrok pomalý, můžeme říct česky, že se jde krok za krokem a že to není rychlé tempo. Ale je to solidní cesta, která říká, že se pokračuje jenom správným směrem, ale že tady ten pokrok je. Já tady vidím kolem sebe obě dvě tváře Bosny a Hercegoviny. Rozbořené, rozstřílené domy, dokonce v blízkosti našeho hotelu jsou fasády, které ještě pamatují zásahy kulek a je to tady všude kolem vidět, ale vedle toho jsou tu nové domy s bazény, na ulicích auta, která vidíte v Bruselu nebo v Paříži, takže je vidět, že ta země se obnovuje a tam, kde roste životní úroveň, tam je také touha po stabilitě. Kde chtějí lidé investovat soukromé peníze, chtějí dobré právní a ekonomické prostředí, jenom tam, kde je zájem na dlouhodobé investice, tak tam jde také ruku v ruce zájem na politické stabilitě, takže ten zájem není jenom z toho mezinárodního společenství, ale je tady i vnitřní zájem.

Vít Pohanka : Když bych tu otázku ještě rozšířil, nedávno došlo k nepokojům v Kosovu, například musela být posílena vojenská přítomnost. Myslíte, že ta obnova bývalé Jugoslávie nebo těch nejproblematičtějších částí, což je samozřejmě Bosna a Hercegovina, ale především Kosovo, bude trvat spíše léta nebo desetiletí?

Host (Cyril Svoboda): To je dobrá řečnická otázka, jak dlouho to bude trvat, ale bude to trvat určitě léta. Desetiletí, to bych tady mluvil možná o době třeba jednoho století nebo něco podobného, tak řeknu, že to bude trvat léta, ale nesmí se polevit v tom úsilí. Některé rány se těžko zacelují, těžko se možná přesvědčují někteří, jejichž rodinní příslušníci, manželky, děti, rodiče, manželé zahynuli, byli zabiti, byli vyhnáni z domovů. Já si dokážu představit, jak je to těžké, vzpomeňme si, kolik u nás lidí starší generace, jaký mají vztah k Německu a k Němcům a jsme již 60 let po válce a je to tam pořád pevně zakořeněno. Křivdy, které se staly, utrpení, pronásledování, je tam velmi pevně zakořeněno a tady chceme, aby se mentalita změnila za 15 let, to chceme příliš mnoho.

Vít Pohanka : My sice sedíme teď v Mostaru, no ale nelze se nezeptat na to, že bývalý premiér Vladimír Špidla už potvrdil, že tedy bude mít zájem stát se eurokomisařem. Podle některých úvah v tisku to mohlo posílit vaši pozici, protože se objevovaly informace, že by třeba sociální demokraté měli snahu získat resort zahraničí opět tedy pro svého zástupce. Co byste na to řekl?

Host (Cyril Svoboda): Tak především já nejsme žádný soukromník, já tady nemám firmu, kterou bych sám zastupoval, já jsem členem politické strany, takže jde především o vyjednávání mezi politickými stranami a jak bude složena příští vláda, to je součást celého jednání, ale personální otázky rozhodnuty nepochybně ještě do dnešního dne nejsou. Bude to ve velmi krátké době, já jsem přesvědčen, že ty věci jsou všechny v jednom balíku, ale bude záležet také na umu a vyjednávání předsedů stran. Nevidím sebemenší důvod, a tím myslím za celou KDU-ČSL, abychom my kvůli tomu nějakým způsobem oslabili naši pozici. To bychom ani neuměli zkomunikovat dovnitř politické strany něco takového.

Vít Pohanka : Přesto mi to nedá, spal jste klidně v poslední době? Přece jenom se tak trošku ta půda zahoupala, neřekl byste?

Host (Cyril Svoboda): Tak já jsem spal klidně, protože mám už zkušenost demokratických politiků, že jsou doby, kdy je člověk na vzestupu, doby, kdy není na vzestupu.

Vít Pohanka : Jste říkal, je to tak trošku jednou jsi dole, jednou nahoře. Cítíte, že jste teď na vzestupu nebo spíš na sestupu? Konec konců, nedávno jste přišel o post předsedy KDU-ČSL.

Host (Cyril Svoboda): Tak, já svoji situaci hodnotím střízlivě, soustředím se na to, aby všechno, co dělám, dělal s plným nasazením. Abych to dělal s plným nasazením a poctivě a to je podle mě nejdůležitější pro stabilitu, neboť, znovu opakuji, funkce není něco, co k vám přiroste a do rakve jdete pouze s jménem a se svojí pověstí a se svoji ctí. O tom se mluví na vašem pohřbu.

Vít Pohanka : Já jsem se ptal na to, jestli se cítíte být na vzestupu nebo na sestupu a z té vaší odpovědi mě to tak úplně nevyplývá. Je to na sestupu nebo na vzestupu?

Host (Cyril Svoboda): Já jsem se snažil říct tu konstantu, která je pro mě důležitější, než to, jak se to jeví lidem zvenku. Co to je vzestup, co to je sestup? Co platí dnes, co bude platit v roce 2006? Já jsem přesvědčen o tom, že nejdůležitější je soustředit se na to, o čem já mluvím a nenechat se tímto znervózňovat, protože jinak bychom se na to mohli dívat tak, že bych měl být deprimován proto, že nejsem předsedou KDU-ČSL, takto deprimován nejsem, já jsem přesvědčen o tom,

Sobotní fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková : Byť je teď o víkendu dost zataženo a prší, většina z nás si pochvaluje a užívá léto konečně s tropickými teplotami, míříme sice i za větším teplem, ale klasicky míříme také na naše milované chaty a chalupy. Volno má i Jan Pokorný, byť ani na chalupě ho neopouští myšlenky na Radiožurnál a nezapomněl do dnešního vydání Týdne v tahu napsat svůj fejeton.

Jan Pokorný : "Chalupářská dovolená má svoje kouzlo. I dětem se tady líbí, snad až na třináctiletou neteř, která, když se náhodou přestane dívat do zrcadla, dává najevo, co by dala za to, kdyby se mohla vrátit do pražských ulic mezi vrstevníky. Vedle tří dětí tu s námi pobývají dva psi. Mají v okolí spoustu zájmů a tak ne vždy přiběhnou na povel. Ostatně podobně se chová i sousedův pes. Ten se vrací do chalupy jen, když je bouřka. Bojí se totiž hromobití. Jeho pána to docela inspirovalo, když se pes dlouho nevrací, odpálí před stavením rozbušku. Za chvíli už je zvíře schoulené na zápraží a bázlivě pozoruje svět. Škoda, že naši psi na sousedův svérázný přístup reagují opačně. Mizí v dáli a mezi lány vyhlížejí, kdy to zase bouchne.

Jinak je tu klid, zvlášť od té doby, co místní všeuměl musel zastavit provoz pily, zvané katr. Přišli mu na to, že si zařízen na kraji vesnice postavil bez povolení úřadů. Neznám dnes většího kritika české byrokracie. Takže jenom travní sekačka občas naruší podkrkonošské ticho, anebo sekací traktůrek na zahradě dalšího chalupáře, který na něm cik cak pojíždí po pozemku. Večer nám pak u piva zadumaně sděluje, že se musí nad sebou zamyslet, protože při tom sekání vždycky tu krabičku cigaret vykouří.

Celkem příjemné léto, jakoby se ani 150 kilometrů odtud nesestavovala vláda. Ale vlastně, i na to přišla v pátek u piva řeč. Jeden z místních štamgastů usoudil při debatě o výměně eurokomisaře Teličky Špidlou, tak jsme jim to zase v tom Bruselu ukázali. Tak malá země a během půl roku jim tam posíláme třetího, třetího komisaře. Pak, že u nás nejsou odborníci, kam se na nás hrabou. Zevrubnější debata na politické téma se ale nerozproudila, jakoby to tady nikomu nestálo za řeč."

Barbora Kroužková : Jan Pokorný z chalupy uzavírá dnešní Týden v tahu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.