Bohumín chystá další stěhování neplatičů

Na nájemném dluží desetitisíce. Žijí v podmínkách, které si běžný člověk neumí ani představit - podmáčené místnosti, záchody jsou venku a všude se prohánějí potkani. Tak to vypadá v částech Bohumína, kde bydlí převážně romské rodiny. Bohumínská radnice se rozhodla k radikálnímu kroku. Zničené budovy opraví, zbylé čeká demolice.

Ulice Petra Cingra. To je v Bohumíně synonymum pro ghetto. Prakticky je to pět starých domů, kde žijí početné rodiny nájemníků. Když přicházíme blíž, vidíme kolem sebe nepořádek, dětské kočárky, které slouží pro převoz kovových součástek do sběru. Sotva uvidí v našich rukách mikrofon, začnou se kolem nás shlukovat a nadávat na to, jak špatně se jim tady žije.

V polorozpadlých kůlnách vidíme neuvěřitelné harampádí. Je tam dřevo a uhlí na otop a pneumatiky jako rezervy k autům. Domy v této ulici již podle radnice opravit nejdou, protože je čeká demolice. Třicetiletá Barbara zase neví, co čeká ji. "Jsem ráda za to, co mám. Když vidím ty, co nemají kam jít... Stačí mi pokoj a kuchyň, jenom aby byly v bytě záchod a koupelna. To je všechno, co k životu potřebuji. Jsem po operaci páteře a my chodíme v zimě ven," postěžovala si.

Dva halasní muži nás doprovázejí k dalšímu domu, prý za tetou. Ocitli jsme se v obývacím pokoji a paní domu nám ukatuje promáčené stěny. "Je to hrůza. Koupelna není, záchody jsou venku," uvedla třiapadesátiletá Ida Magdanová s tím, že osazenstvo bytu se musí mýt v dětské vaničce nebo lavoru. Opakuje to, co jsme v místě slyšeli od všech nájemníků - nejvíce jim vadí záchody. Ty jsou totiž venku a rázná romská žena nás k nim ochotně vede. Když je otevře, máme chuť se otočit na podpatku a utéct. Voňavá toaleta z reklamy to rozhodně není.

"Za týden je žumpa úplně plná. A krysy lezou ze žumpy. Je to hrůza a děs. Uvidíme, kam nás dají. Ale myslím si, že horší byty, než jsou tady, už nedostaneme," řeka Ida Magdanová. Naší debatu v ten moment spontánně přeruší sousedka, která se vyklání z okna s nožem v ruce. Třicetiletá Eva nahlas vysloví to, z čeho mají zdejší nájemníci strach: "Všude, kde jsou cikáni, tak se to cpe do jednoho pytle. Bude to zase další ghetto, protože se tu už mluví, že nás dají buď do Vrbic na Louny, nebo někam, kde jsou zase samí cikáni. Nemáme ani teplovou vodu, nic. A za ten hnůj se tu platí tolik peněz. Není nic takového, kde by se mohlo lépe žít."

Žít tady je hrůza, ale co s námi bude, když to tady zbourají? Tak takový pocit teď převládá mezi nájemníky v nejvíce zdevastované části Bohumína.

Bohumínská razie vůči neplatičům dělá vrásky na čele v Orlové

Zdevastované domy už zanedlouho přestanou Bohumín hyzdit. Neplatiče, kteří v nich bydlí, čeká nekompromisní vystěhování. Mnozí z nájemníků mají strach, co s nimi bude. Obavy ale panují i v nedaleké Orlové. Tam mají strach, že se k nim početné problémové rodiny přestěhují a že z Bohumína sice potíže zmizí, ale jen se přesunou o kus dál.

Kdo řádně platí nájem a nemá žádné dluhy, ten se o střechu nad hlavou bát nemusí, vzkazuje lidem ze zdevastovaných domů bohumínský starosta Petr Vícha. Neplatičům ale nové bydlení zařizovat nemíní. "Vystěhováváme je právě proto, abychom je neměli ve svém bytovém fondu a nemuseli tyto problémy řešit. Mají mnoho možností, jak plnit své povinnosti, jak platit nájem, na bydlení dostávají někteří dokonce i sociální dávky. Myslím si, že s nimi zacházíme velmi slušně, protože mají možnost, když se dostanou do potíží, splátkovat své nájemné," řekl starosta.

Už jednou přitom bohumínská radnice takto radikálně zasáhla. Vystěhovala početné romské rodiny z poničené ubytovny a žádné náhradní bydlení jim nezajistila. Skupiny bohumínských Romů se ale objevily v okolních městech, třeba v Orlové, kde se potkáváme s místostarostou Radislavem Mojžíškem. "Byli to většinou méně přizpůsobiví obyvatelé v této části. Kvůli jejich způsobu života se tu potýkáme s kriminalitou. Jsou to drobné krádeže, vykrádání uhlí, sklepů, dřevníků a podobně," přiblížil místostarosta.

Má strach, že se potíže v místních problémových lokalitách ještě prohloubí. "Takové obavy máme, protože se třeba těžko dokazuje, že ti lidé tady nejsou na návštěvě. Není k tomu žádný metr, pokud si to neudělá vlastník. Takže máme obavy, že se tu zvýší počet nepřizpůsobivých," doplnil Radislav Mojžíšek.

Bohumínský starosta Petr Vícha ale žádné výčitky vůči kolegům z okolních měst necítí. "Není cílem, aby se lidé stěhovali mezi jednotlivými koloniemi. Cílem je, aby všechna města naučila své občany řádně dodržovat své povinnosti, dodržovat zákony a platit nájem," vysvětlil.

Jenže v Orlové už vědí, co se stane, když začne být Bohumín na své neplatiče přísný. Přestěhují se sem i se svými problémy, říká místostarosta Radislav Mojžíšek. "Protože se ten problém pouze přesouvá. Jestliže se přesouvá z Bohumína do Orlové nebo naopak, je to pořád jakýsi konstantní počet lidí, kteří jsou v kategorii nepřizpůsobivých a dělají větší problémy v jednom nebo druhém městě, ale není to řešení, pouze přesunutím stejného problému někam jinam," dodal místostarosta.

Přesouvání problémů na druhé město je neetické a nekolegiální

Bohumín vyhlásil válku neplatičům. Zdevastované domy, kde žijí, chce opravit nebo zdemolovat a dlužníkům už nové bydlení městský úřad zajišťovat nemíní. Desítky rodin tak čeká stěhování. V sousední Orlové mají strach, že se problémoví nájemníci přesunou k nim. Už jednou se to stalo - v orlovských bytech žilo i dvacet nájemníků a tvrdili, že jsou na návštěvě. Je nějaká cesta z bludného kruhu?

Mluvčí ministerstva pro lidská práva Lejla Abbasová uvedla, že přesouvání problémů z jedné obce na druhou je přinejmenším nekolegiální a neetické, a to jak k přestěhovaným osobám, tak ke starostům obcí. "Je ovšem otázkou, zda by se tímto problémem neměl zabývat Svaz měst a obcí a pokusit dohodnout pravidla hry, aby jedna obec nejednala na úkor druhé. Zvláště tristní je takové řešení u rodiny s dětmi. Lze předpokládat, že se jedná o rodiny, které jsou v evidenci odboru pro sociálně-právní ochranu dítěte, případně s nimi pracují neziskové organizace či sociální pracovníci města. Výsledky práce se však obvykle projeví až za delší dobu. Při přestěhovávání se přeruší kontinuita a nový subjekt začíná opět z bodu nula," řekla Lejla Abbasová.

Zároveň se podivila postupu Bohumína, který měl být seznámen s argumenty, které byly precizovány v závěrečném stanovisku veřejného ochránce práv ve věci vystěhování obyvatelstva z pavlačového domu ve Vsetíně v roce 2007. To mimo jiné precizuje i doporučení širokého spektra problémů. "Navíc by se mohl Bohumín místo ,jednoduchého' řešení vypuzení občanů z města zamyslet nad využitím dalšího dokumentu, a to doporučení pro obce a města pro předcházení, rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení, které bylo zveřejněno v roce 2008," doplnila mluvčí.

Důležité podle ní je, že se uznalo, že problém za posledních dvacet let narůstá a že stát nemám účinné nástroje k řešení problematiky sociálního vyloučení v romských lokalitách. Proto se zřídil pilotní projekt Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, který má v první fázi dvanáct lokalit plus Litvínov a Chomutov. Agentura má zatím omezené možnosti, než bude mít adekvátní rozpočet ze státních peněz a možnost čerpat zdroje z Evropské unie.

"Je potřeba připomenout, že problematika sociálního začleňování a zaměstnanost je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí, vzdělávání je v gesci ministerstva školství, bydlení je v gesci ministerstva pro místní rozvoj, zdraví v gesci ministerstva zdravotnictví a bezpečnost v gesci ministerstva vnitra. To znamená, že tento úkol se musí zvládnout v celku jako celá vláda," upřesnila Lejla Abbasová.

Pravicový extremismus a xenofobie ve střední Evropě narůstají. V některých východoněmeckých okresech je až 17 procent mladistvých členem nějakého krajně pravicového spolku. Proč mladé oslovují agresivní xenofobní myšlenky? Bude v souvislosti s hospodářskou krizí příznivců krajní pravice přibývat? Nalaďte si v úterý 24. března Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.