Bilance Pavla Maurera: kolik napsal glos a co mu píší posluchači

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Maurer je rád za všechny dopisy od posluchačů

Pavel Maurer bilancuje a svěřuje se s tím, co mu píší posluchači Radiožurnálu. Jak sám říká, je rád za kritiku i tipy posluchačů, protože inspirace není nikdy dost.

Ke konci roku bych rád trochu bilancoval, ale neumím moc dobře počítat, a tak se omlouvám, že moje statistiky budou jen přibližné. Každopádně jsem za těch šest let, co mám tu úžasnou příležitost vás, vážení posluchači, v tomto poledním čase oslovovat, podle mých hrubých výpočtů již napsal a namluvil přes 600 gastronomických glos. 

Úplně mi z toho jde hlava kolem, ale věřte, že to přesto dělám moc rád a sám sebe občas udivuji, že jsem zatím nevyčerpal všechna žhavá témata. Každý týden se kolem mne vyrojí hned několik kulinárních příběhů, někdy jsou příliš odborné a nechci vás zatěžovat detaily, velmi často mne také inspirují vaše dotazy, dopisy a podněty. 

Pátek: Pohlednice, dopisy… Nezapomněli jsme je psát?

Zora Ježková

Kdy jste naposledy napsali a poslali, nebo dostali pohlednici nebo dopis? Schováváte si staré pohlednice a dopisy? Jaké jsou ty nejzajímavější? A v čem je pro vás jejich kouzlo?

Píšete mi, co jsem řekl špatně, kde jste zažili nějakou neuvěřitelnou příhodu s vrchním, příšerné jídlo nebo nadmíru chutný gastronomický zážitek. Nevadí, že mi také občas někdo z vás vyčte, že jsem se sekl v realitě, nebo že jsem dokonce udělal nějakou gramatickou či lingvistickou chybu. Víte, to se stává i v nejlepších podnicích. Filmový dr. Chocholoušek z psychiatrické léčebny v Bohnicích by vám na to řekl: „K tomuto politováníhodnému nedopatření dochází v našem ústavu maximálně jednou za deset let!“ Já prostě dělám, co můžu a vaše kritické připomínky jsou pro mne často základní stavební kameny. 

Úplně nejvíc mne za poslední rok potěšil pravidelný posluchač Radiožurnálu, který hodně cestuje po naší planetě a někdy mi píše z Kambodže, jindy si zrovna koupe nohy v Egejském moři v Řecku a přes tablet poslouchá o jídle, i když má k obědu tzatziky. Pak zase píše z Londýna a pak z Melbourne. Všude poslouchá tuto stanici a občas i moje glosy. To člověku skutečně nalije do žil takovou energii, že se hned lépe píše i mluví. 

Je ale také dost vás posluchačů, kteří, stejně jako já, žijete gastronomií, zajímá vás dobré jídlo, nové suroviny a neobvyklé ingredience, rádi vaříte, chcete vědět o tom, co je zdravé. Vy mi můžete také kdykoli napsat, protože inspirace není nikdy dost. A já slibuji, že si každý váš dopis přečtu, a když budu umět reagovat, určitě téma rozvinu. 

Takže, až mi budete zase psát, že vám v restauraci předhodili nějaký totální blaf, že servírka byla neurvalá, nebo že vám vadí, jak vás – já – peskuji, že moc sladíte, solíte a cpete se příliš tučným masem, berte to, prosím, s jistým nadhledem. Já nejsem kazatel, mravokárce, ani zákonodárce – já se jen v těchto gastronomických glosách snažím s vámi podělit o to, co mě zajímá, baví a někdy i rozčiluje. Těším se, že vaše reakce mě budou inspirovat i celý příští rok.