Bez kysaného zelí na talíři se Slovinci neobejdou
Nahlédněte s námi do talíře slovinským horalům! Co jídávali v horských chalupách v Julských Alpách v minulosti a co si tam můžete objednat i dnes?
Ajdovi krapi. Stará specialita – do těsta zabalený slovinský sýr. V zimě na horách skvělé s kysaným zelím, v létě jako lehké jídlo třeba se salátem. Recept má každá rodina svůj.
„Těsto tažené, nebo kynuté?“ tápe pamětník a spisovatel z vísky u Kranjské Gory Stanko Košir. A obrací se na hospodyni.
„Ano, těsto necháme vykynout. Pak vezmeme bílý sýr zvaný skuta. Ten je podobný měkkému tvarohu. Dáme do něj trochu cibule a jedno vajíčko. Z toho uděláme malé kuličky a zavineme do těsta. Pak je 15–20 minut vaříme. Poté na pánev a se špekem. Podáváme s kysaným zelím a uzeninou nebo s kysanou řepou,“ přidává celý recept hospodyně.
Kysané zelí, základ kuchyně
Aby byl příběh toho jídla kompletní, nejlépe je konzumovat Ajdovi krapi v okolí obce Ajdovščina. Ajda je totiž pohanka.
Kuchař Sebastian Ajdovi krapi vařil v televizní show. „Dva, čtyři, šest – taková je správná porce,“ říká, když krapi vytáhne z vařící vody a nazdobí.
Každý prý má dnes při vaření svůj vlastní postup, ale ten historický je jen jeden. To tvrdí i pamětník a spisovatel Stanko Košir. Co se v horách jedlo, když byl malý?
„Jedlo se velmi skromně. Hodně jídel z brambor a fazolí. Jedlo se například kysané zelí s brambory, kysané mléko, žganci – což je velmi jednoduché jídlo – kaše. Vařené brambory. Často bramborová kaše, ale bez mléka. Mléka bylo málo, smetana nebyla vůbec,“ vzpomíná pan Stanko.
Pan Stanko je ročník 1917 a celý život zdravý jako řípa. Přisuzuje to kysanému zelí, které se v horách vždycky jedlo a na stole bylo snad každý den.
Slovinská kuchyně se vnějším vlivům neuzavírá
Místní většinou recepty znají a stará tradiční jídla umějí připravit. Přiznávají však, že mnohé postupy trvají. Když tedy v Julských Alpách zajdete do některé tradiční gostilny, tradiční jídla vám možná jako minutku nenabídnou. Musí se objednat a navařit dopředu.
Slovinská kuchyně nestojí zdaleka jen na historii. Země leží na březích Jadranu, má vysokánské hory a zasahuje do Panonské nížiny. Tomu odpovídá i pestrost. Nalezneme zde tedy především vlivy italské, rakouské, maďarské, chorvatské a obecně balkánské gastronomie.
U stánku v Lublani tedy klidně pohrdněte hamburgerem a vybírejte krajskou klobásu nebo ryze balkánskou pleskavici.
Zvětšit mapu: nejlépe je konzumovat Ajdovi krapi v okolí obce Ajdovščina
