Bez evropských fondů přijdeme o projekty a nové neotevřeme, hodnotí ředitel charity ministerský návrh
Neziskové organizace se obávají o budoucnost sociálních projektů podpořených z evropských fondů. Ministerstvo financí totiž navrhuje snížit spoluúčast státu při jejich dofinancování. Neziskové organizace by tak na projekty musely sehnat víc peněz. Kolik by to bylo, to by záleželo na konkrétním regionu, ve kterém působí. Například ředitel Farní charity Kolín Petr Zavřel říká, že návrh omezí růst menších charit.
Jak by návrh ministerstva financí ovlivnil do budoucna vaše sociální projekty?
Čtěte také
Tento návrh jednoznačně omezí růst menších organizací a charit. Větším poskytovatelům ztíží jejich fungování a rozvoj. My bychom rádi vytvořili terénní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, jenže v rámci návrhu pro nás není smysluplné o daný projekt žádat, protože nebudeme schopni zajistit potřebnou spoluúčast.
Dokážete odhadnout, o kolik by se vám prodražil jeden projekt? Kolik peněz by bylo nutné na něj doplatit z vašeho rozpočtu?
Aby měl projekt dobrý dopad, měl by fungovat alespoň dva, ideálně tři roky. S nejméně dvěma sociálními pracovníky. Úvazek jednoho je nákladově zhruba 450 tisíc korun ročně. K tomu je potřeba zajistit účetní, nájem, energie, školení a další výdaje. To máme odhadem 1 200 tisíc ročně, krát tři roky to dělá tři a půl milionu. A navrhovaných 13 procent z tohoto je téměř půl milionu, a to jsou prostředky, které bychom museli navíc někde sehnat a mít je jisté, což je v našem případě naprosto nereálné.
Budete o přihlášení do výzev za takových podmínek vůbec uvažovat? Nebo budete hledat jiné zdroje?
Jsme charita, působíme tam, kde je potřeba. Zkusíme oslovit dárce, ale v rámci daných podmínek a daných faktů nejspíše žádat nebudeme, protože to nebude mít smysl.
Ministerstvo argumentuje tím, že by státní rozpočet neměl být jediným zdrojem financí. Zapojit by se měly třeba obce, kraje anebo i soukromý sektor. Může toto být cesta?
Je pravda, že se obce, kraje a soukromí dárci podílejí na financování neziskového sektoru. Ono to mnohdy ani jinak nejde a moc ocenuji jejich zapojení. Bez nich by to skutečně nešlo. Ale na žádnou dotaci nebo dar samozřejmě není právní nárok.
Nejsou předem jisté a rozhodují rozhodují o nich volená zastupitelstva. A spíše vás podpoří službu, která již funguje. Ale pokud je potřeba vytvořit novou službu na základě dané společenské poptávky, jsou tyto státní nebo, řekněme, projektové zdroje ideální volbou. Tak to ostatně bylo vždycky nastaveno.
Související
-
U Čechů se setkáváme s nepochopením a rasismem, tvrdí Gailová z neziskovky Romodrom
„Musím to říct: setkáváme se s nepochopením a rasismem. Pokud jde o naši organizaci Romodrom, pomáhá nám hodně lidí a na úrovni státu je to v pořádku,“ říká Marie Gailová.
-
Stanjura chce snížit spoluúčast státu na projektech neziskovek. ‚Ve výsledku neušetří nic,‘ reagují
Ministerstvo financí chce ušetřit 4,5 miliardy korun na omezení spoluúčasti při financování projektů. Neziskové organizace to kritizují, jelikož by musely doplácet i stovky tisíc korun navíc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.