BBC se zachovala neprofesionálně, neschody o výši DPH, genetická úprava rostlin

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Už zítra čeká vládní koalici jednání o druhé fázi reformy veřejných financí. Neshody nadále panují v oblasti výše sazeb daně z přidané hodnoty. Postoje ČSSD by měl ve studiu vyjasnit ministr financí Bohuslav Sobotka.

Americká firma Monsanto získala v Česku povolení k testování geneticky modifikované BT kukuřice. Na toto téma budeme za chvíli diskutovat v Duelu Týdne v tahu.

Britský soudce Brian Hutton zveřejnil zprávu o smrti zbrojního experta Davida Kellyho. Za smrt Kellyho podle něj nikdo nemůže, BBC se prý ale zachovala neprofesionálně. Jaké to může mít dopady, o tom budu mluvit s mediálním odborníkem Janem Čulíkem.

Takové jsou některé události posledního lednového týdne roku 2004. Hezký sobotní podvečer vám při poslechu Radiožurnálu přeje Hana Hikelová.

Duel - Pěstování geneticky modifikovaných plodin

Hana Hikelová: Česko udělalo zatím nejvýznamnější krok, který umožní pěstování geneticky upravených potravin. Americká firma Monsanto získala u nás povolení k testování takzvané BT kukuřice. Ministerstvo životního prostředí totiž nevyhovělo protestu ekologického hnutí Greenpeace a povolení firmě dalo. Ve studiu je teď Magdalena Klimovičová, bioložka z mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, hezký podvečer.

Host (Magdalena Klimovičová): Dobrý den.

Hana Hikelová: A Karel Bláha, ředitel odboru enviromentálních rizik Ministerstva životního prostředí, i vám hezký podvečer.

Host (Karel Bláha): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane Bláho, proč právě testování a prodej geneticky upravené kukuřice?

Host (Karel Bláha): Geneticky modifikovaná kukuřice, konkrétně takzvaná BRT kukuřice, byla schválená rozhodnutím Evropské komise z roku 98 pro uvádění do oběhu. Proto se domníváme, majíce na paměti náš vstup k 1. květnu tohoto roku, že Ministerstvo životního prostředí učinilo správný krok, když schválilo tuto odrůdu kukuřice i v České republice.

Hana Hikelová: Média tento týden informovala o tom, že zatím se bude moci povolit pouze testování. Podle odborníků zkoušky mohou trvat přibližně tři roky a pak by se BT kukuřice měla dostat na pole v podstatě jako krmivo pro zvířata a tím i do potravin. Jaká rizika to podle vás má, paní Klimovičová?

Host (Magdalena Klimovičová): No, chtěla bych pouze opravit, že se nejedná o povolení k testování, ale povolení k uvádění do oběhu, tedy ke komerčnímu pěstování a také k prodeji, k dovozu a vývozu tohoto druhu kukuřice. Takže jí vlastně můžeme už dnes nalézt legálně na pultech našich obchodů označenou jako GMO potravinu. Co se týká rizik, tak ta jsou několikerého druhu. Jednak rizika pro životní prostředí, jak dokládá studie, která byla sponzorována britskou vládou a jejíž výsledky byly přineseny v půlce října. Jedná se o nejrozsáhlejší výzkum dopadu GMO plodin na životní prostředí, přibližně o 200 polních pokusů, které trvaly více jak tři roky a tyto výsledky jednoznačně potvrzují, že bylo při pěstování geneticky modifikovaných plodin ohroženo životní prostředí, to je pětinásobně snížená biodiverzita na GMO polích.

Hana Hikelová: Pane Bláho, nejprve otázka. Je pravda, že na BT kukuřici můžeme tím pádem narazit už nyní na pultech, že nejde pouze o testování, jak říkala paní Klimovičová?

Host (Karel Bláha): V okamžiku, kdy je schváleno uvedení do oběhu, odpověď je jednoznačná, kukuřici je možno dovézt a prodat zájemci, možné ji zpracovávat, není možné ji vysévat.

Hana Hikelová: To by mělo povolit Ministerstvo zemědělství.

Host (Karel Bláha): To může povolit Ministerstvo zemědělství na základě toho zákona číslo 219 po provedení takzvaných odbytových zkoušek.

Hana Hikelová: Paní Klimovičová upozorňovala na problémy, které jsou spojeny s životním prostředím v případě pěstování geneticky modifikovaných potravin, citovala zde studii, podle níž je až pětinásobné vlastně v podstatě ohrožení životního prostředí. Vy jste z Ministerstva životního prostředí, bralo v potaz ministerstvo právě tyto argumenty, které předkládalo Greenpeace?

Host (Karel Bláha): Samozřejmě.

Hana Hikelová: A neuspěly.

Host (Karel Bláha): No, ministerstvo zřizuje českou komisi pro geneticky modifikované organismy, je organizační složkou ministerstva a slouží jako poradní orgán. Je složena z odborníků, kolegyně Klimovičová má tu čest být jejím členem a je jejím platným členem, navíc ji považujeme za odbornici.

Hana Hikelová: Jste platným členem?

Host (Magdalena Klimovičová): Ne, já nejsem členem české komise GMO, pouze jsme byli jako Greenpeace účastníky správního řízení, což podle nového zákona už nadále nebudeme, pakliže prezident podepíše verzi, schválenou v Senátu minulý čtvrtek.

Host (Karel Bláha): Já se teda omlouvám, jestli nemáte status řádného člena, já jsme se namouduši domníval, že ho máte, ale hned budu reagovat na tu vaši poznámku. Podle nového zákona to klidně možné bude a budeme moct mít, pokud o to projevíte zájem, já budu první, který ministrovi doporučí, abyste se stala řádným členem komise.

Hana Hikelová: Podívejme se teď do budoucna. Pokud by Ministerstvo zemědělství povolilo pěstování geneticky modifikované kukuřice, asi budou mít problémy ekologičtí zemědělci. Ti se totiž obávají, že jen těžko zabrání tomu, aby jejich soused pěstoval BT kukuřici a pyl z ní tak může zasáhnout i jejich pole. A tak už prý nebudou moci označovat své produkty jako biopotraviny.

Host (Magdalena Klimovičová): Tak, jak bylo uděleno to povolení, jak bylo formulováno, tak v podstatě není zatím dána žádná právní ochrana ekozemědělců, protože podle zákona o ekologickém zemědělství ekologický zemědělec nesmí pěstovat žádné GMO, ani v celém tom procesu výroby ho nesmí použít, s výjimkou některých farmaceutických přípravků, které se ostatně u nás zatím nepoužívají. Tím pádem zemědělec, který bude mít jakkoliv zvýšenou prezenci GMO na svém poli, ve svém výrobku, to znamená cokoliv jiného než nula, podle stávajícího zákona může přijít jednak o svůj certifikát, být pokutován do výše 50 tisíc korun a také se mu může stát, že bude přinucen vrátit státní dotaci na rozvoj ekologického zemědělství u nás.

Hana Hikelová: Pane Bláho, vezmeme to popořadě. Ta první výhrada, ekologičtí zemědělci, kteří nesmí, mají mít podle platného zákona nulový výskyt GMO, jak zajistíme, aby nebyli ohroženi, když navíc podle zákona to budou zjišťovat tak, že budou muset prokázat zdůvodněný zájem, to znamená, že s tím bude spojená asi nějaká žádost, aby vůbec zjistili, že například jejich soused na poli pěstuje geneticky modifikovanou potravinu?

Host (Karel Bláha): Jdeme na to. Když Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí je uloženo vypracovat metodiku koexistence ekologického a GMO zemědělství. ta metodika bude formulována obecně a nebude se týkat jenom kukuřice, ale protože tato kukuřice bude možná prvním elementem, na který se ta metodika koexistence bude vztahovat, tak já jsem přesvědčen, že na tom tu metodiku otestujeme.

Hana Hikelová: Já tomu rozumím, ale jestliže z toho zákona nebo z toho navrženého zákona, který nepodepsal prezident, pramení to, že se to ten zemědělec ekologický dozví na základě prokázání zdůvodněného zájmu a veřejnost se to nemusí dozvědět vůbec, tak si nejsem úplně jistá, jestli ten ekologický zemědělec. . .

Host (Karel Bláha): Ale elementární právní výklad, jakkoliv nejsem právník, tak si troufám tvrdit, že požadavek ekologického zemědělce na to, aby se dozvěděl, zda v jeho sousedství nebude pěstována GMO plodina, to je přece evidentně zdůvodněný zájem a já vás ujišťuju a ze svého pracovního zařazení jsem schopen to garantovat, že toto jednoznačně bych posuzoval jako zdůvodněný zájem a tu informaci bych okamžitě poskytl.

Host (Magdalena Klimovičová): Jediné, co se ekologický zemědělec nebo konvenčně pěstující zemědělec vskutku má ze zákona možnost dozvědět je, podá-li si žádost, prokáže-li zdůvodněný zájem, dozví se s ročním zpožděním, že . .

Hana Hikelová: Pan Bláha upozorňoval, že ten by se to měl dozvědět okamžitě, s ročním zpožděním až vlastně veřejnost.

Host (Karel Bláha): Přesně tak, já jsem konstatoval a hodlám to velmi zřetelně zopakovat, že dotaz tohoto typu bude náš odbor považovat za zdůvodněný zájem a tuto informaci . .

Hana Hikelová: ... poskytne okamžitě a nebylo by jednodušší, kdyby spíše okamžitě ekologický zemědělec byl informován, pokud v jeho dosahu se objeví pole s pěstovanou G modifikovanou potravinou?

Host (Karel Bláha): Já vám řeknu proč pravděpodobně, protože jsem byl přítomen jednání výboru, které změnily původní název . .

Hana Hikelová: Mě to logicky přijde jednodušší, než aby ten ekologický zemědělec to musel zjišťovat.

Host (Karel Bláha): Jednodušší to je, ale nese to s sebou nebezpečí, o jehož reálné existenci jsme se přesvědčili. Obava jaksi z plošného nebo paušálního zveřejnění těchto údajů byla motivovaná útoky na pokusná pole, které se odehrály v období 2002, 2003. V takové situaci tato opatření samozřejmě ten útok nevyloučí. Paní kolegyně ví stejně dobře jako já, co se stalo, že byla zničená pokusná pole, že byly znehodnoceny výsledky výzkumu, který mimochodem mohl významně buď potvrdit nebo korelovat anebo trošku vyvrátit výsledky studie, která byla citována.

Hana Hikelová: Dobře, ale jestliže všichni zemědělci, kteří budou mít pole poblíž toho pozemku nebo té půdy, kde se bude pěstovat například tato kukuřice, tak to přece není věc, kterou budou muset utajovat? Nikdo jim nenařizuje, je to informace pouze pro vás, nesmíte o tom informovat, tím se přeci těm útokům také nedá zabránit, pokud bych použila ten argument, který vy jste říkal.

Host (Karel Bláha): No, dovolím si konstatovat, že když já budu vědět, komu jsem tu informaci předal a k tomu útoku dojde, tak orgány činný v trestném řízení bude mít při vyšetřování usnadněnou praxi.

Hana Hikelová: A jak?

Host (Karel Bláha): Když se omezí počet lidí, nikoliv proto, že by se komukoliv upíralo právo na informace, ale proto, že ta informace z toho nebo onoho důvodu citlivá, tak se při nějakým nežádoucím, neřku-li trestným činu, zmenší okruh osob, který je třeba vyšetřovat.

Host (Magdalena Klimovičová): Tak já musím malinko vnést jasno do toho, co říkal pan inženýr. Co se jedná útoků na políčka, tak pokud je mi známo, tak se jednalo o pouhé jedno políčko v Branišovicích a to v létě 2002, k podobným občas dochází i v Evropské unii, ale je to naprosto ojedinělé a měly by to opravdu řešit orgány v trestním řízení a policie a nikoliv předjímat, že GMO je vlastně tudíž tak nebezpečné a mělo by to být utajovanou skutečností, stejně jako třeba převoz jaderného odpadu. V tom případě narážíme na to, že GMO skutečně není zřejmě tak bezpečnou záležitostí, aby bylo třeba vlastně utajovat pěstování těchto plodin.

Hana Hikelová: Tolik tedy slova Magdaleny Klimovičové, bioložky z mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Děkuji a někdy na slyšenou.

Host (Magdalena Klimovičová): Děkuji.

Hana Hikelová: A za návštěvu ve studiu a za vysvětlující informace děkuji i panu Karlovi Bláhovi, řediteli odboru enviromentálních rizik Ministerstva životního prostředí. I vám děkuji a na slyšenou.

Host (Karel Bláha): Na shledanou.

Zveřejnění zprávy o smrti Davida Kellyho

Hana Hikelová: Britové tento týden čekali se zatajeným dechem na středu. Soudce Brian Hutton měl totiž zveřejnit zprávu o smrti zbrojního experta Davida Kellyho. Huttonův verdikt zněl jednoznačně, za smrt Kellyho nikdo nemůže, premiér Tony Blair o irácké hrozbě nelhal, BBC se zachovala neprofesionálně. Jak celá aféra začala a jakou měla dohru, to teď uslyšíte od Petry Maškové.

Petra Mašková: Všechno to začalo už v září 2002. Britská vláda tehdy zveřejnila zprávu o iráckých zbraních hromadného ničení. V ní bylo mimo jiné napsáno, že Irák je schopen svůj arzenál použít do 45 minut.

Milan Kocourek: V květnu loňského roku britský odborník na irácké zbraně, doktor David Kelly, poskytl rozhovor zpravodaji BBC Andrew Gilliganovi, který krátce poté odvysílal reportáž, v níž řekl, že vláda přikrášlila nebezpečí iráckých zbraní, aby ospravedlnila útok na Irák. Začátkem července byl doktor Kelly jmenován jako zdroj Gilliganových informací a 17. července bylo Kellyho tělo nalezeno nedaleko jeho domu u Oxfordu. V srpnu pak začalo Huttonovo vyšetřování.

Petra Mašková: Připomíná náš spolupracovník v Londýně, Milan Kocourek. Teď už tedy závěr vyšetřování známe. David Kelly spáchal sebevraždu, nikdo o jeho úmyslu nevěděl, řekl soudce Brian Hutton.

Host (Brian Hutton): David Kelly spáchal sebevraždu tím, že si podřezal levé zápěstí. Smrt si uspíšil tak, že si vzal tablety kobroxamolu. Do smrti profesora Kellyho není zapletena žádná další osoba.

Petra Mašková: Tedy ani nikdo z vlády, ani nikdo z BBC. Jen Ministerstvo obrany prý mohlo Kellyho více chránit, když byla odhalena jeho identita. BBC má ale větší vroubek. Podle Huttona totiž neměla dostatečné důkazy pro její obvinění, že Blairova administrativa nafoukla hrozbu iráckých zbraní. Tony Blair proto žádal jedno.

Host (Tony Blair): Tvrzení, že já nebo kdokoliv jiný lhal tomuto Parlamentu nebo úmyslně, nesprávně informoval Británii o zbraních hromadného ničení, je opravdová lež, proto požaduji, aby ti, kteří to tvrdili a opakovali celé ty měsíce, to teď odvolali. Plně, otevřeně a jasně.

Petra Mašková: A oni to nejen odvolali a omluvili se, ale někteří dokonce i odstoupili. Nebyl do Andrew Gilligan, který osudnou reportáž natočil. Byli to výše postavení lidé. Jako první se vzdal svého místa předseda Rady BBC Gavyn Davies. Pak rezignoval i generální ředitel Greg Dyke. Tony Blair tak celou záležitost uzavřel.

Host (Tony Blair): Plně respektuji nezávislost BBC a neobávám se o to, že by BBC neplnila svoji veřejnoprávní roli. Věřím, že bude dále prověřovat a zkoumat každý krok vlády náležitým způsobem. Za touto záležitostí můžeme udělat tlustou čáru a jít dál.

Petra Mašková: Jít dál ale nebude jednoduché. Potvrzuje to politolog, působící v Británii, Zdeněk Kavan.

Host (Zdeněk Kavan): Krátkodobě bude BBC pod velice tvrdým tlakem, protože každá vláda má zájem na to, aby velké společnosti přece jenom nebyly příliš kriticky založené vůči vládě.

Hana Hikelová: Tolik tedy příspěvek Petry Maškové. U telefonu je teď odborník na média, publicista Jan Čulík. Hezký den.

Host (Jan Čulík): Dobrý den.

Hana Hikelová: Reagovala podle vás BBC adekvátně na tu zprávu Huttona?

Host (Jan Čulík): Strašně zajímavá věc je, že se začínají zdvihat hlasy, že ta Huttonova zpráva byla neférová a černobílá a že BBC samozřejmě udělala chyby, ale že chyby udělala také britská vláda a že zcela nepochopitelně se lord Hutton postavil proti BBC a jednoznačně na stranu vlády. Je to možná pochopitelné, protože hodnoty soudce jsou jiné, než hodnoty novinářů a novináři jsou apriorně možná příliš kritičtí vůči vládě a všem lidem, kteří mají moc. A soudci jednají s fakty, ale nicméně je fakt, že skoro celá britská mediální scéna se postavila proti Huttonovi. Třeba vyšel deník Independent s první stranou úplně prázdnou, jenom tam velkým červeným písmem byla otázka, jednoslovná, tedy zametli to pod koberec?

Hana Hikelová: Kamufláž?

Host (Jan Čulík): Ano kamufláž. A vyjádřila se i celá řada mediálních odborníků, že je to velmi podivné a dokonce byl průzkum veřejného mínění, který byl právě zveřejněn a v něm si více než 50 procent dotazovaných občanů myslí, že ta zpráva lorda Huttona byla neférová.

Hana Hikelová: Jeden z britských mediálních expertů například řekl, že se současná vláda spíše pokouší zadupat celostátní veřejnoprávní stanici do země, než že by to bylo objektivně stavěno, kde ta chyba nastala.

Host (Jan Čulík): To se zdá být hlavním úsudkem většiny pozorovatelů. Je to jaksi všecko spojeno, když vede vláda válku, nechce, aby občané příliš otevřeně zkoumali, co vlastně dělá a samozřejmě kritická a nezávislá veřejnoprávní společnost je jí jako trnem v patě. Takže tady skutečně vznikají hlasy, že je to velmi špatná zpráva, že BBC možná bude zkrocena a poukazuje se na to, že za 82letou a opravdu slavnou společnost BBC se žádnému premiérovi a že všichni britští premiéři považovali BBC za nepříjemnou instituci, nepodařilo srazit BBC na kolena tak, jak se to nyní podařilo Blairovi, že se mu podařilo donutit dva čelné představitele BBC, šéfa Rady BBC i generálního ředitele, k rezignaci.

Hana Hikelová: Britská veřejnost je teď, zdá se, když to řeknu velmi zjednodušeně, toho názoru, že příští předseda Rady BBC bude, dá se říci, vládní loutkou. Jaký dopad to může mít obecně na nezávislost médií v Británii a hlavně na BBC?

Host (Jan Čulík): Ten problém s tím je, že když už nyní sledujete BBC, tak samozřejmě BBC jsou v šoku. Jeden komentátor rozhlasu BBC konstatoval, že celá BBC je nyní ve stavu potlačené nespokojenosti. Její ty tisíce pracovníků dospěly k závěru, že ta zpráva byla strašně neférová a že je to vlastně útokem na jejich práci, která je v drtivé většině velmi dobrá. Já nevím, jestli jste měli ve vašem vysílání informaci, že když rezignoval ve čtvrte Greg Dyke, tak demonstrovaly tisíce zaměstnanců BBC na jeho podporu, že to bylo neférové, že to byl velmi kvalitní, velmi dobrý, schopný ředitel té stanice a že tímto Blairova vláda tu stanici v podstatě ničí. Tam je problém v tom, že BBC teďko bude muset vstoupit do jednání, stejně bez tohoto skandálu by se to muselo řešit, o obnově své charty, o obnově své ústavy. Mění se velmi radikálně, nakonec stejně jako v Čechách, celá mediální scéna, nastupuje digitalizace, nastupuje prostě fúzování sdělovacích prostředků a BBC bude muset být definována nově. Je velmi vážný problém v tom, zase usuzují komentátoři, že vzhledem k tomu, že BBC nyní ztratila své nejvýznamnější zastánce, ředitele i šéfa Rady, takže v podstatě bude velmi oslabena při vyjednávání o té nové ústavě s britskou vládou, zejména s ministerstvem kultury a samozřejmě hrozí nebezpečí, že by nový šéf Rady BBC mohl být prostě pohůnek vlády. Na druhé straně nyní se vzmáhá v Británii tak velká nespokojenost s tím, co se tento týden odehrálo, že někteří komentátoři říkají, že celá věc by mohla být kontraproduktivní a že by Blair ještě mohl splakat nad výdělkem. Takže na druhé straně je možné, nelze předpovídat všecko úplně do budoucnosti, že si Blairova vláda dá zase pozor, aby nejmenovala někoho, kdo by byl opravdu jenom loutkou. Muselo jí skutečně zarazit páteční průzkum veřejného mínění, když vyšlo najevo, že více než 50 procent obyvatelstva s tou Huttonovou zprávou s Blairem nesouhlasí. A druhá věc, vyskytují se také poznámky, že je skutečně nechutné, jakým způsobem stoupenci vlády vystupují ve sdělovacích prostředcích a projevují své uspokojení, že BBC byla poražena.

Hana Hikelová: Tolik tedy názory publicisty Jana Čulíka. Já vám za ně děkuji a někdy příště na slyšenou.

Host (Jan Čulík): Na slyšenou.

Hana Hikelová: No a za chvíli přijde do studia Eva Ziliziová s krátkými zprávami. Po ní pak ministr financí Bohuslav Sobotka a chybět nebude ani pravidelný sobotní fejeton Jana Pokorného.

Diskuse o DPH

Hana Hikelová: Ministr financí Bohuslav Sobotka nechce zvýšit daň z přidané hodnoty na potraviny nebo léky ani o procento. V pětiprocentní sazbě DPH by podle něj měly zůstat také knihy, časopisy, stavební práce spojené s bydlením, dodávky tepla a zdravotní pomůcky. To jsou slova ministra financí z tohoto týdne. Jeden z koaličních partnerů, Unie svobody, ale tvrdí, že je to porušení zářijové dohody. Loni se totiž strany vládní koalice shodly na sblížení sazeb DPH. No a ministr financí Bohuslav Sobotka je i mým dnešním hostem.

Host (Bohuslav Sobotka): Dobrý večer.

Hana Hikelová: Pane ministře, vy jste řekl, že si nedovedete představit koaliční dohodu, která by DPH právě u těch zmíněných položek zvýšila. Proč si ji nedovedete představit?

Host (Bohuslav Sobotka): Ano, já jsem v tomto definoval vyjednávací pozici Sociální demokracie, se kterou jdeme na nedělní jednání a musím říci, že my chceme v každém případě respektovat zájmy nízkopříjmových kategorií obyvatel, to jsou zejména rodiny s dětmi, zájmy rodin důchodců a tyto vrstvy by byly velmi postiženy tím, pokud bychom přistoupili k nějakému sbližování sazeb ve smyslu toho, že bychom zvýšili DPH na potraviny, léky, zdravotní pomůcky nebo případně na teplo. Prostě to nechceme a já bych také pokládal za protismyslné, jestliže už jsme si vyjednali dvě výjimky, bohužel jenom tyto dvě, s Evropskou unií na stavební práce, související s bydlením a na teplo, abychom je nyní, toto zdanění zvyšovali.

Hana Hikelová: Takže ani o jedno, o dvě procenta to podle vás nepřipadá v úvahu?

Host (Bohuslav Sobotka): Ne, toto je velmi pevná pozice Sociální demokracie. My samozřejmě hledáme cesty, jak snížit tu základní sazbu DPH, tak abychom umožnili nižší zdanění a navrhujeme princip druhé snížené sazby.

Hana Hikelová: Já jsem mluvila s vašimi koaličními partnery. Shodně tvrdí, že jste se zavázali ke sblížení a argumentují materiálem ze září loňského roku, pod kterým je podepsán i premiér Špidla, že budete pokračovat právě na pracích, co se týká sblížení sazeb DPH. Takže jak si mám vysvětlit to, že ČSSD teď jde na nedělní jednání s pevným stanoviskem, že s pětiprocentní sazbou se nehne?

Host (Bohuslav Sobotka): My jsme se dohodli na tom, že budeme pokračovat v pracech, týkajících se daňových změn, včetně sblížení daně z přidané hodnoty a Sociální demokracie se nebrání tomu, aby klesla základní sazba DPH.

Hana Hikelová: Sblížení je ale posun té snížené nahoru a základní dolů.

Host (Bohuslav Sobotka): Víte a to jsou právě ty nuance takovýchto koaličních dohod. Pokud se neupřesní zcela pregnantně, pak existují interpretace a každá politická strana se snaží interpretovat ty dohody v zájmu svých voličů a v zájmu svého programu. My je prostě interpretujeme v zájmu důchodců a rodin s dětmi. Tady se koaliční strany liší, ale já věřím, že jsou i věci, ve kterých se shodneme, jako je například snížení daní pro rodiny s dětmi.

Hana Hikelová: Vy jste naznačil, že jste ochotni konzultovat snížení té základní sazby z 22 procent, tam varianta a pozice ČSSD je jaká? Když víme jasné stanovisko, co se týká té snížené, že budete trvat na 5 procentech, tak s jakou vyjednávací pozici půjdete do té základní sazby?

Host (Bohuslav Sobotka): My musíme v rámci našich závazků vůči Evropské unii přeřadit celé množství služeb a zboží z té 5procentní do základní sazby, která je nyní 22 procent. Určitě by bylo dobře z hlediska stavebních prací nebo z hlediska telekomunikačních služeb a podobně, kdyby ta základní sazba nebyla 22 procent, ale byla nižší.

Hana Hikelová: Jaká?

Host (Bohuslav Sobotka): To ovšem předpokládá restrukturalizaci DPH, například 20 procent, záleží na tom, jak dopadnou naše jednání.

Hana Hikelová: A je těch 20 procent ta výchozí pozice, se kterou půjdete na to nedělní jednání?

Host (Bohuslav Sobotka): Výchozí pozice Sociální demokracie je definována tak, že my požadujeme ponechání citlivých položek v 5procentní sazbě, nebráníme se diskusi i snížení té základní sazby, ale musí to být i s ohledem na příjmy státního rozpočtu a naší prioritou je, abychom snížili daně pro nízkopříjmové rodiny s dětmi a zkrátili odpisy pro firmy. To jsou priority, s kterými jdeme na jednání. Naši koaliční partneři mají jiné priority, budeme hledat shodu, která bude ve prospěch prosperity a rychlejšího hospodářského růstu v České republice v příštích letech.

Hana Hikelová: Vy jste naznačil, že těch 5 procent chcete zachovat zejména kvůli zatížení těch slabších rodin, důchodců a dalších těchto nízkopříjmových skupin. Nicméně, když by se sáhlo k tomu, že se mírně zvýší ta pětiprocentní a výrazněji sníží ta horní, tak by přeci došlo ke snížení daňové zátěže i u těchto skupin?

Host (Bohuslav Sobotka): Ono to tak teoreticky vypadá, v praxi to ovšem funguje jinak. Jestliže zvýšíte zdanění na některou komoditu, vždycky se to promítne do ceny a velmi často se to do ceny promítne daleko silněji, než je jenom to pouhé zvýšení daně. Zatímco když snížíte zdanění, tak ne vždy se to do ceny promítne, protože prodejci to prostě zákazníkům zatají a do marže inkasují ten rozdíl. Vzpomeňme si na rok . . .

Hana Hikelová: Já jsem rozuměla, myslím, že o DPH se informuje celkem hodně a že přece jenom utajit před našimi spotřebiteli, že jste snížili DPH, asi tak jednoduché nebude.

Host (Bohuslav Sobotka): Tak jednoduché to nebude, ale vzpomeňme si na rok 2000. Tehdy došlo k tomu, že restaurační služby byly ze základní sazby 22 přesunuty do pěti, já jsem se díval na analýzu, která byla v této souvislosti zpracována. V průměru se ceny snížily o 4 procenta. To znamená, že . . .

Hana Hikelová: Ale na druhou stranu v té době ale přiznejme zase těm restauratérům, že se argumentovalo i tím, budete muset splnit hygienické předpisy k Evropské unii a tudíž vám tady tedy snižujeme sazbu.

Host (Bohuslav Sobotka): To nepochybně, ale mě jako spotřebitele zajímá, jak se snížily ceny. Jestliže se takto dramaticky snížilo zdanění, jestli se zdanění snížilo o 17 procent a fakticky se to projevilo pro spotřebitele v rozsahu 4 procent, pak si nedělám iluze o tom, jak se může projevit na cenách snížení té sazby, ale u některého zboží, kde existuje větší konkurence, u některých služeb, kde existuje konkurence, tam se nepochybně to snížení základních sazeb projeví a proto my to pokládáme za rozumnou věc, ale je to potřeba vnímat v kontextu celkové debaty o DPH, včetně sociálních kompenzací pro nízkopříjmové kategorie, protože to je jedna z našich podmínek.

Hana Hikelová: Zítra se ale nebude mluvit pouze o sazbách DPH, je to celý balík reformních kroků, ať už společné zdanění manželů s dětmi, nahrazení odečitatelných položek na dítě, slevou na dani nebo snížení zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Počítá se s tím, že ten příspěvek na státní politiku zaměstnanosti by měl být snížen na polovinu. Proč by neměl být zrušen úplně?

Host (Bohuslav Sobotka): Snížení příspěvků na polovinu znamená to, že se ušetří pro podnikatelskou sféru zhruba 7 miliard korun. Zrušení příspěvku by znamenalo výpadek příjmu státního rozpočtu v rozsahu 15 miliard korun, čili to jsou velmi vysoká čísla a jsou to vážné úvahy. My za svoji prioritu pokládáme zrychlení odpisů a snížení daní pro rodiny s dětmi. Pokud jde o tento příspěvek na politiku zaměstnanosti, patří to zhruba na třetí místo z hlediska priorit Sociální demokracie pro toto jednání.

Hana Hikelová: A pro to snížení na polovinu byste byli jako Sociální demokracie nebo ne?

Host (Bohuslav Sobotka): Opět záleží na tom, zda koaliční partneři přistoupí na kompenzace, například pro rodiny důchodců v podobně valorizace důchodů v příštím roce. My jsme schopni rodinám s dětmi ty změny v nepřímých daních, ke kterým dochází v rámci vstupu do Evropské unie, kompenzovat snížením přímých daní, ale pro rodiny důchodců ty kompenzace v daňové podobě nemají žádný smysl. To znamená, tam se musíme dohodnout na harmonogramu valorizace důchodů v příštích letech.

Hana Hikelová: Tam jsou vypočítané vaším ministerstvem ty náklady, jak by se to promítlo do státního rozpočtu, přibližně na 11 miliard, to celkové snížení, pokud by došlo k tomu snížení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na polovinu, plus další náklady, jsou ta nahrazení odečitatelné položky na dítě. Jak by to mělo být kompenzováno? Těch 11 miliard, pokud by ta varianta, kterou tady mám v tabulce, platila?

Host (Bohuslav Sobotka): V následujícím roce by to již byl dvojnásobek a poté se dá očekávat, že by to byla zhruba ta úroveň 20 miliard v dalších letech. Předpokládáme, že zčásti by to bylo kompenzováno právě restrukturalizací DPH, ke které dojde jednak v rámci vstupu do Evropské unie a jednak těmi dalšími změnami, pokud se na nich v koalici dokáže dohodnout. Cílem těch daňových změn je v zásadě kompenzovat některým skupinám obyvatel ty dopady změn daní v souvislosti se vstupem do Evropské unie, vytvořit daňově přijatelnější prostředí pro rodiny s dětmi a vytvořit lepší prostředí pro podnikání. Návrh na zrychlení odpisů je v zásadě největší změna v odpisové politice v posledních letech.

Hana Hikelová: Pane ministře, já teď položím tu otázku hodně hypotetickou, protože není vůbec jasné, na čem se v neděli přesně dohodnete. Ale kdyby platila ta varianta různých odpisů společného zdanění, tak se to promítne dokonce nejvíc až v roce 2006, až po podání daňových přiznání za rok 2005, ale vy chcete tu daňovou kompenzaci, co se týká změn v DPH, v podstatě okamžitě. Byla by od května, co potom bude s tím takovým přebytkem?

Host (Bohuslav Sobotka): Pokud by se projevil přebytek, pak se projeví v roce 2004, v roce 2005 předpokládáme, že už by fungovaly některé kompenzační mechanizmy, čili nepředpokládám, že by byl přebytek v roce 2005.

Hana Hikelová: A ve 2004?

Host (Bohuslav Sobotka): V roce 2004, to by záleželo na politickém rozhodnutí vládní koalice. Čeká nás řešení několika vážných otázek, například otázka dalších platů ve veřejném sektoru a jiná témata, stabilizace systému zdravotní péče, takže představa, že máme určitý rozpočtový přebytek je věc, která nám buď umožní snížit schodek státního rozpočtu, anebo vyřeší některé aktuální problémy během letošního roku.

Hana Hikelová: Váš poslanec a mimochodem váš poradce, pan Mládek, minulý týden na tomto místě říkal, že pokud byste se v neděli nedohodli, tak pravděpodobně bude platit ta varianta, která ve Sněmovně prošla prvním čtením. Má pravdu pan Mládek, když tvrdil, že skutečně, pokud by k té dohodě nedošlo, tak na únorové schůzi bude ve druhém čtení ta původní varianta? To znamená 22procentní základní sazba a přesun všech těch služeb a tím pádem dost výrazné zatížení finanční obyvatelstva?

Host (Bohuslav Sobotka): Ano, pokud se koalice nedohodne jinak, platí, že bude provedena čistá harmonizace v oblasti DPH, to znamená pouze přizpůsobíme sazby DPH tomu, co po nás požaduje Evropská unie a bez další dohody nebudeme schopni snížit základní sazbu DPH, takže to bude skutečně jenom provedení těch závazků, které na sebe Česká republika vzala v rámci přístupových jednání.

Hana Hikelová: Já vám děkuji za rozhovor. Tolik ministr financí Bohuslav Sobotka. Na slyšenou.

Host (Bohuslav Sobotka): Hezký večer.

Hana Hikelová: U telefonu je teď poslanec za Unii svobody-DEU, Tomáš Vrbík, i vám hezký podvečer.

Host (Tomáš Vrbík): Dobré odpoledne.

Hana Hikelová: Pane poslanče, vy jste teď poslouchal názory ministra financí Bohuslava Sobotky. Zatím to vypadá, že zítra koalici čeká velmi těžké jednání. Pan Sobotka tvrdil, že když nedojde k dohodě, budete ve Sněmovně v únoru schvalovat stávající zákon o DPH, tedy se sazbami 5 a 22 procent, kdy dojde k přesunu téměř všech služeb do 22procentní sazby. Vy byste ve Sněmovně pro tento návrh ve druhém čtení jako poslanec vládní koalice hlasoval?

Host (Tomáš Vrbík): Já bych pro takovýto zákon v žádném případě hlasovat nemohl. Já si myslím, že další pokračování zvyšování daňového zatížení obyvatelstva poté, co již v loňském roce došlo u řady položek k přesunu do té horní sazby DPH a státní rozpočet již na tom získal téměř 14 miliard korun, by nebylo vhodné a nemohl bych něco takového podporovat. Já myslím, že snahou Unie svobody bylo již v loňském roce docílit toho, aby v té souvislosti harmonizace DPH se směrnicemi Evropské unie tak, aby došlo k výraznému poklesu té základní sazby DPH a zároveň jsme samozřejmě v té době považovali za vhodné, aby došlo i k mírnému zvýšení té snížené sazby, tak aby zde byla jasná tendence ke vzniku jedné společné sazby. Já chápu, že je zájmem Sociální demokracie, aby chránila sociálně slabé skupiny, ale naší prioritou je v této oblasti chránit zájmy všech obyvatel České republiky. My jsme chtěli, aby v rámci druhé fáze reformy veřejných financí prostě došlo k poklesu celkového daňového zatížení a proto nechápu, proč by Sociální demokracie se bránila tomu poklesu především té základní sazby z těch 22 procent DPH tak, aby tato sazba začínala, podle mého názoru, číslicí 1.

Hana Hikelová: ČSSD ústy pana Sobotky je přesvědčena, že ale kdyby se výrazně snížila ta základní sazba DPH, tak jak to například navrhuje Unie svobody-DEU až na 16 procent, stejně by to spotřebitelé na cenách nepoznali, protože obchodníci by to podle pana Sobotky stejně zdražili více.

Host (Tomáš Vrbík): Pokud by v této chvíli došlo k výraznému snížení té základní sazby, tak by obchodníci z hlediska konkurenceschopnosti a z hlediska kupní síly obyvatelstva prostě nepřistoupili k tak výraznému zdražení, že by využili toho, že k těm několika procentům, které by z hlediska zvýšení sazby DPH k tomu přidávali, že by si ještě přidávali další marži. Myslím si, že to ekonomické prostředí na to není připravené.

Hana Hikelová: Pan Sobotka také zmínil, že pokud by se od obyvatel kvůli převodům v DPH vybralo letos do státní pokladny více peněz, než je plánováno, byly by použity na řešení dlouhotrvajících problémů. Zmínil například zvýšení platů ve veřejné správě.

Host (Tomáš Vrbík): Já jsem přesvědčen o tom, že tyto problémy se mají řešit hledáním vnitřních úspor ve stávajícím státním rozpočtu, že bychom měli šetřit v oblasti běžných výdajů a ne řešit tyto problémy tím, že opět vybereme víc peněz na daních, které využijeme na posílení těchto věcí, o kterých mluví.

Hana Hikelová: Tolik názory poslance na Unii svobody-DEU, Tomáše Vrbíka. Děkuji vám za ně a někdy na slyšenou.

Host (Tomáš Vrbík): Na slyšenou.

Fejeton ke geneticky modifikovaným rostlinám

Hana Hikelová: No a na tahu je teď můj kolega Jan Pokorný. Nad událostmi tohoto týdne se zamyslel v pravidelném sobotním fejetonu.

Jan Pokorný: "Včera jsme si v Lidových novinách mohli přečíst, že dánští biotechnici vyvíjejí geneticky upravenou květinu, která má za několik let začít pomáhat s vyhledáváním nášlapných min.

Podle stanice CNN je drobná kytička schopna po třech až šesti týdnech od vysazení upozornit na přítomnost miny. Varovným signálem má být zbarvení květů rostliny do červena. Květina totiž údajně dokáže změnit barvu pokaždé, kdy její kořínky přijdou do kontaktu s oxidem dusičitým, no a právě tuhle látku obsahují nášlapné miny.

Potud zpráva z médií. Podle ní chtějí květinu vysazovat na všech místech, kde se přítomnost min předpokládá, což ale může v praxi znamenat, že sazeči narazí na miny dřív, než stačí zasít semínko tohoto geneticky upraveného zázraku. Pak se může snadno stát, že nebudou mít ani čím vyhrabat jamku, protože asi při výbuchu přijdou o ruce. Nemluvě o tom, že hrdinů, kteří by takovou kytku potom pravidelně zalévali, bude asi taky čím dál tím méně.

Ale věnujme se dnes tak aktuální geneticky upravené kukuřici. Co se může v budoucnu stát? Její producenty čekají takové zisky, že pravděpodobně brzy vstoupí do světa filmu a ovládnou Hollywood. Vývoj totiž bude logicky směřovat i k takzvané kinokukuřici, z níž se budou pražit modifikované popcorny.

Kdo si kornout v kině koupí a začne chroupat, dostane se do zvláštního transu, v němž bude přímým aktérem sledovaného filmu, s možností aktivně ovlivňovat děj. Což na jedné straně může některým filmům prospět. Na straně druhé to neřeší deklarovaný problém hladovějících oblastí na planetě. Ale těžko čekat, že firmy, obchodující s geneticky upravenými rostlinami, se komerčnímu využití budou bránit. Vždyť zahrávat si s přírodou, to už má člověk za ta léta v genech."

Hana Hikelová: Tolik Jan Pokorný a tolik také události, která nás zaujaly v tomto týdnu. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnout jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.