Australský antigen a žloutenka typu B

Urbánek: Nic jiného se z nálezu australského antigenu vyvodit nedá, je potřeba znát ještě další nálezy, které se týkají virových proteinů nebo protilátek, které člověk v sobě má.

Jak se staneme nositeli australského antigenu?

Urbánek: Odpověď je potřeba hledat v interakci viru hepatitidy B a lidského imunitního systému. Tato interakce je nejsložitější z virové říše a lidské imunity, kterou známe. Probíhá na řadě úrovní, představit si můžeme určitou válku mezi imunitním systémem a virem bránícím se vzbuzené eliminaci. Pozitivita australského antigenu a všech ostatních dalších antigenů se liší podle toho, jak dalece je jeden ze systémů, tedy imunita či virus, účinný ve svém snažení.

Znamená to, že člověk, který už australský antigen má, tak je pak vlastní po celý život?

Urbánek: Může i nemusí to tak být. Australský antigen, pokud nemá vedle prokazatelné virové proteiny, je známkou toho, že organismus, obrazně řečeno, má v sobě virus spící, který člověku v daném okamžiku a v naprosté většině případů nijak dramaticky neškodí. Pro pacienta to má spíše dlouhodobé důsledky v tom, že je v určitém riziku probuzení se viru, který začne škodit. Pak je tady i určitá možnost vzniku nádoru jater a podobně.

Je možný přenos na druhou osobu?

Urbánek: Přenos je možný krví či pohlavním stykem, riziko je minimální, spíše teoretické.