Arnošt Goldflam: Mám super realistickou představivost

8. leden 2013

Děti podněcují a oživují fantazii. I to říká spisovatel, herec a dramatik Arnošt Godflam, jehož fantazie je, zdá se, nezměrná. „Nedávno jsem například vydal knížku, která se jmenuje Sny na dobrou noc. Ta vznikla i díky tomu, že naše děti chodí ráno k nám do postele a vypráví nám své sny,“ popisuje. „Dětské sny mě tak inspirovaly, že jsem si vymyslel a sepsal nové dětské sny.“

Svou první divadelní hru napsal, když mu bylo 33 let. Před přibližně 12 lety vznikla jeho první próza a asi před sedmi lety se poprvé dostal i k psaní knih pro děti. On sám o sobě říká, že „je opožděn“. A nejde prý o bonmot.

„Opravdu si to myslím,“ potvrzuje Arnošt Goldflam. „A nejen myslím – jsem o tom přesvědčen. Mívám dětinské nápady, které mohou zavánět skoro až počínajícím stářím. Jdu třeba po ulici, kde jezdí auta, a já se najednou začnu cítit být kovbojem. Tak sáhnu k pasu a pomyslně autům prostřílím pneumatiky,“ usmívá se.

Jindy zase zničehonic začne zahánět ošklivé myšlenky tak, že dělá všelijaké posunky, jindy znenadání zařve. A může být v té chvíli klidně uprostřed Václavského náměstí. „Obraznost mě posouvá dál, čemuž se sice nijak nebráním, ale naopak ji ani nijak nepodporuji. Mám zkrátka super realistickou představivost,“ shrnuje Arnošt Goldflam.

Arnošt Goldflam během rozhovoru s Lucií Výbornou

Jak jeho děti snášejí jeho živou obraznost a mnohdy netradiční chování? Také na to se jej Lucie Výborná zeptala. Ptala se však i na divadelní pokračování Hrdého Budžese nebo třeba nato, do jaké míry se Arnošt Goldflam zabývá takovými informace, kdy se sklízejí třešně nebo vinná réva.

Záznam celého rozhovoru s Arnoštem Goldflamem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.