Argentinští černoši pátrají po svých předcích

Sestavit rodokmen není lehké, ale když k tomu máte podklady, může to být zajímavá badatelská práce. Stačí najít si čas, mít auto a objet příslušné matriky, kde mají záznamy staré stovky let. A pak si nakreslit strom předků – pospojovat správně babičky s pradědečky, tety a strýce nebo i potomky. Dovedete si však představit, jak to může být těžké, když vaši předkové pocházeli z jiného kontinentu? A ještě k tomu byli otroky, a tak si s nimi jejich otrokáři dělali, co chtěli?

Je neděle, teplé letní odpoledne. Pod plechovou střechou verandy u malého domku jsou dva stoly a tak patnáct židlí, skoro každá jiná. Na stole jsou připraveny nepříliš chutné sladkosti z místní pekárny. Koluje tykev s osvěžujícím horkým maté.

Jsme na předměstí Buenos Aires. Říká se mu Matanza, což se dá přeložit také jako zabíjačka. Právě tady se kdysi střetli původní obyvatelé se španělskými conquistadory. Teď je to špinavé neupravené město se spoustou lidí, všude odpadky. Na plácku, kde asi bývalo dětské hřiště, zrezivělý vrak. Za plůtky skromných obydlí je však čisto a útulno. Bohatí tito lidé ovšem rozhodně nejsou.

Čekáme, až se sejde celá skupina. Docela to trvá, ale v Jižní Americe zkrátka plyne čas úplně jinak. Postupně se trousí další a další známí i s dětmi. Všichni jsou tmavší nebo ještě tmavší barvy pleti. Jen dnešní přednášející je evidentní běloch.

V celé argentinské populaci je podle jednoho z průzkumů asi 5 procent lidí, kteří jsou potomky černých otroků z Afriky – tedy celkem 2 milióny

Asi po dvou hodinách čekání se začíná. Historik Norberto Pablo Cirio vášnivě přednáší a ukazuje na papíru, co znamená rodokmen neboli genealogický strom. Například jak se dělí na stranu matky a otce nebo jak se zakreslují děti. K tomu si bere dva dobrovolníky a předvádí, jak se do rodokmene zaznamená, že mají čtyři dcery.

Všichni se baví, poslouchají a zapisují si. Mezi nimi také Carlos Lamadrid, který je tajemníkem organizace Misibamba sdružující Argentince afrického původu. Jeho pradědeček býval otrok a svobodu dostal po brazilsko-argentinské válce. Měl štěstí, protože ho jeho páni nepotřebovali. Pak ovšem musel pracovat, aby vykoupil svou manželku. Podobné příběhy znají ze své rodiny snad všichni, kdo přišli na přednášku.

Udělat rodokmen není jen tak. V Evropě jsme zvyklí na nejrůznější matriky, evidence, rodné listy… Nic takového chudí potomci otroků v Argentině nemají. Vše se předává jen ústně z generace na generaci. Ani tam však nejsou informace spolehlivé.

Norberto Pablo Cirio vysvětluje, jak hledat informace pro sestavení rodokmenu

„Když mluvíte o svých babičkách a dědečcích, nemusí to být vaši pokrevní prarodiče,“ vysvětluje uprostřed kroužku Pablo. „Otrokáři si mohli s otroky dělat, co chtěli. Rodina se často rozpadla, a někdo proto mohl mít náhradní rodiče, prarodiče, tetičky nebo strýčky.“

„Na mnoho z rodinných příběhů předávaných pouhým vyprávěním se bohužel zapomnělo,“ přiznává Carlos, který však něco o svých prapředcích zjistil. Ukazuje mi vědeckou analýzu. „Nechal si ji vypracovat můj syn. Přečtu ti to,“ nabízí. Je to analýza DNA.

Carlos čte kódy genetické haploskupiny, které mně ani jemu nic neříkají, ale dá se podle nich určit, že jeho předci pocházeli ze severovýchodu Afriky – z Etiopie, Keni nebo možná Tanzanie. Pravděpodobně byli z kmene Bantu.

Proč ho vlastně tolik zajímá jeho rodokmen? „Argentina vznikla ze tří etnických skupin – z příslušníků původních kmenů, afrických otroků a Španělů. Doposud se však o tom v žádné škole ani ve společnosti nemluvilo. Nikdo neříkal, že také černoši vytvářeli dějiny a kulturu Argentiny – svým bojem, svými typickými jídly, svou hudbou. Mrzí mě to a chci to změnit. Chci, aby to mé děti a vnuci věděli,“ vysvětluje.

Všude se válejí odpadky, které v letním slunci nepříjemně zapáchají

Carlosovi nejde o to, aby byli Afroargentinci nějak zvlášť uznávaní. Stačí mu, když je společnost nebude přehlížet.

Proč si každý myslí, že jsou všichni v Brazílii černí a v Argentině bílí, zeptala se prý v Buenos Aires autora reportáže Davida Koubka jedna černá Brazilka, která tam žije. O tom, že v Argentině žijí až dva milióny obyvatel černé pleti, se skutečně málo ví. Proč argentinští černoši očekávají s nadějí výsledky nedávného sčítání lidu v zemi nebo jak je to s černošskou menšinou v jiných zemích Jižní Ameriky, prozradil posluchačům David Koubek v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Matanza,+Buenos+Aires,+Argentina&amp;aq=0&amp;sll=49.930008,15.369873&amp;sspn=3.217767,10.821533&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=Matanza,+Buenos+Aires,+Argentina&amp;hnear=Matanza+-+Argentina&amp;cid=12440399094428573858&amp;ll=-34.486184,-58.364868&amp;spn=0.792364,1.675415&amp;z=9&amp;iwloc=A&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=embed&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Matanza,+Buenos+Aires,+Argentina&amp;aq=0&amp;sll=49.930008,15.369873&amp;sspn=3.217767,10.821533&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=Matanza,+Buenos+Aires,+Argentina&amp;hnear=Matanza+-+Argentina&amp;cid=12440399094428573858&amp;ll=-34.486184,-58.364868&amp;spn=0.792364,1.675415&amp;z=9&amp;iwloc=A" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: předměstí Matanza v Buenos Aires, Argentina</a></small></p>
autor: dkk
Spustit audio