Ani Miloš Jakeš se nevyhnul přestavbě ekonomiky. Oprava hospodářství, hodnotí dnes ekonom
Zaostávající československou ekonomiku měla na konci 80. let zachránit takzvaná přestavba. V březnu 1989 o ní mluvil i Miloš Jakeš. Zůstala však u kosmetických změn, které ničemu nepomohly.
Českoslovenští komunisté už ke konci 80. let přiznávali řadu problémů, mimo jiné také ekonomických. Záchranu hledal vládnoucí režim v přestavbě hospodářského mechanismu. Přestavba se stala zaklínadlem – denně o ní psaly noviny a mluvili o ní funkcionáři stranického vedení.
V poslední březnový den roku 1989 se o ní zmínil také šéf československých komunistů Miloš Jakeš. „Přestavba a demokratizace nemá alternativu, chceme-li překonat sílu setrvačnosti, brzdící síly v ekonomice a dalších oblastech, dosáhnout žádoucí dynamiky rozvoje naší společnosti,“ řekl tehdy. Československý rozhlas zaznamenal jeho projev na 13. zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Československá ekonomika: vysoký národní důchod a zboží, které nikdo nekupoval
Na jednáních, která se odehrávala třikrát čtyřikrát za rok, projednávali nejvyšší komunističtí představitelé zásadní otázky země a formulovali politiku strany. Na 13. zasedání se zaměřili na školství. Problémům v ekonomice, která stále viditelněji zaostávala za světem, se však nemohli vyhnout.
„Ukázalo se, že centrální plánování není schopno uspokojit potřeby občanů. V té době jsme sice měli relativně vysoký národní důchod, ale také jsme měli zboží, které nikdo nechtěl nakupovat a zároveň chyběly jiné výrobky. Lidé je chtěli, ale z důvodů bilance nebyly k dispozici – barevné televize, mrazáky a čekaly se fronty i na auta,“ vysvětluje děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík.
Přelom v historii socialismu, nebo jen oprava hospodářství?
Přestavba, ke které se upnul československý režim, měla být přelomem v historii socialismu. „Nemělo se jednat o liberalizaci cen, změnu vlastnických vztahů nebo zavedení podnikání. Šlo pouze o opravu hospodářství, které do té doby existovalo,“ připomíná Miroslav Ševčík.
Zásadní změny v ekonomice přinesla až sametová revoluce, do které tehdy zbývalo osm měsíců.
