Analytik Šlerka: Zdanění novin nemá logiku. Více než o likvidaci titulů ale půjde o ohrožení nezávislé novinařiny

„Přiznám se, že mi to nedává logiku. Chápu, že jde o výsledek vyjednávání pěti politických stran, z nichž každá má nějaké preference a svoji skupinu voličů. Pro mě to ale srozumitelné není,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... datový analytik a vedoucí oboru studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

Čtěte také

iROZHLAS

Fiala: V zásadních věcech není prostor měnit úsporný balíček. Kabinet neustoupí nátlaku ani stávce

Podle ministra financí Stanjury musí být pro sníženou sazbu daně z přidané hodnoty společenský důvod, což podle něj časopisy splňují, protože jsou i vědecké na rozdíl od novin.

„Tak toto je ad hoc blábol. Kdyby pan Stanjura skutečně znal situaci na trhu, věděl by, že vědecké časopisy jsou ve výrazně omezenějším počtu. Vycházejí zhruba dvakrát za rok a prakticky nikdo je nekupuje. Časem navíc zřejmě skončí u elektronických verzí, takže jde hlavně o potřebu vládní rozhodnutí nějak zdůvodnit. Vědeckým časopisům to rozhodně nijak nepomůže.“

Smutná zpráva o uvažování vlády

Mnohem více Šlerku děsí to, že vláda nepředstavila implementační detaily opatření. „Nevidím problém v tom, že se největším deníkům vzhledem k jejich vlastnické struktuře jejich existence prodraží. Obavy mám z toho, jak to dopadne s regionálním tiskem. V tomto směru vláda ale nijak nepřemýšlela.“

Vláda ukázala, že média pro ni nemají žádnou společensky důležitou roli

Takto vysokou daň na tištěná média s menšinovým obsahem reklamy přitom nemá žádná jiná evropská země. „DPH je relativně dost spravedlivý nástroj podpory médií. V případě nulové DPH pro média by se zamezilo debatě o tom, která média si to zaslouží, a která ne, protože by to bylo spravedlivé. V tuto chvíli je ale evidentní, že toto uvažování skončilo. Vláda média podporovat nehodlá, protože si myslí, že nemají žádnou společensky důležitou roli. A to je smutná zpráva o uvažování vlády,“ konstatuje datový analytik.

Drahé obaly na reklamu?

Vyšší zdanění novin bude v reálu znamenat zdražení o dvě až tři koruny. Podle Šlerky se to jistě promítne do už dnes klesajícího předplatného. Likvidační charakter to ale podle něj mít asi nebude. „Spíše uvidíme sestupnou tendenci deníků. Bude přibývat agresivních reklamních formátů, až se z řady titulů stanou jen obaly na reklamu.“

Spolu se zvýšeným tlakem na to, aby reklama přinášela médiím více peněz, se zákonitě podle Šlerky zvýší i tlak na určitou míru redakční nezávislosti. „Nemusí se nutně projevit v tom, že média budou o něčem psát. Ono se to také může projevit tím, že o něčem psát nebudou, třeba o byznysu svých inzerentů. Takže určitě jde o jeden z faktorů, které dneska ohrožují nezávislou pozici novinářů,“ uzavírá Josef Šlerka.