Američanky víc skrývají nevěru, jsou konzervativnější, říká Martina Formanová. Píše o nich v Povídkách natělo

„Mám hodně kamarádek a kromě toho, že ráda povídám a píšu, ráda i poslouchám,” vysvětluje Martina Formanová v rozhovoru s Lucií Výbornou, odkud bere náměty pro své povídky. „Příběhy, o kterých píšu, jsou skutečně odpozorované z života.”

Za život už takových příběhů slyšela mnoho. A jak přiznává, mnoho z nich se neustále opakuje. „To, co jsme zažívaly ve dvaceti, je podstatně jiné než to, co člověk zažívá třeba ve třiceti,” popisuje. „Témata jsou generační, sedí na určitou věkovou skupinu.”

A o její nové povídkové knize to platí stoprocentně. Většinu z příběhů totiž spojuje jedno hlavní téma: krize středního věku. „Když jsem byla mladší, myslela jsem, že nejdůležitější je potkat toho pravého, založit rodinu, nasměrovat se profesionálně. Pak je ale člověk starší a zjistí, že to, co se odehrává, když už třeba rodinu má, je také důležité.”

Ji samotnou prý střední věk baví. „Člověk si na všem vždy musí najít to dobré. Mým klukům už je například devatenáct a je moc zajímavé sledovat, že díky nám vznikly dvě osoby, které mají své názory, humor… je to bezvadné,” popisuje Martina Formanová.

Už déle než dvacet let žije ve Spojených státech, a může tak přijít se zajímavým srovnáním. „Mé americké kamarádky řeší totéž jako Češky, rozdíl je ale v míře otevřenosti. Američané jsou kozervativní a třeba nevěru se snaží více skrývat.”