Alpští mravenci při záplavách staví živé vory
Mravenci v oblastech Alp a Pyrenejí se chrání před zaplavením tím, že si staví živé vory. Nově vědci zjistili, že každý mravenec má na lodi určené místo.
Hlavním cílem stavby voru je záchrana královny. Mravenci (Formica selysi) sice obětují část kukel, které jsou potopené, zachrání však mnohem víc potomstva i dospělců.
Zasedací pořádek
Kukly mravenčí dělníci ukládají doprostřed lodi. Nejvíc mravenců se pak nakupí v její horní části.
Vědci zjistili, že si mravenci pamatují, kde byli minule. Při opakované “povodni” simulované pro účely pokusu, změnili místa jen mravenci po stranách a na spodu člunu.
Je možné, že místo na člunu souvisí s rolí mravence.Třeba s tím, zda pečuje o kukly, zřejmě i s věkem.
Živá zátka
Schopnost sebeuspořádání bývá u společenského hmyzu obvyklá, mravenci třeba vytvářejí živé řetězy.
„Tyto mechanismy se používají při péči o kukly, při lovu, obraně společenství,vytváření živé zátky, úkrytů nebo závěsů,“ uvádí příklady biolog Jan Brábek.
Tuto schopnost mají ale i některé jednobuněčné organismy.
„Jednotlivé améby jsou schopné vytvořit miniaturního slimáčka, který se dokáže pochybovat a někam přesunout,“ vysvětluje Brábek.
Jejich buňky dokážou jednat kolektivně díky tomu, že vysílají jednoduché chemické signály do okolí.
„Pohybují se pak ve spirálách směrem ke středu a shlukují se dohromady,“ popisuje biolog.
Tančící včely
Klasickým příkladem schopností sebeuspořádání u sociálního hmyzu je včelí roj.
Tancem včela sděluje ostatním, kam mají letět, třeba informuje své souputnice o vzdálenosti zdroje potravy. Včelí roje chrání včelstva před vysušením.
„Při napadení včelího roje sršni jsou včely schopné sršně obalit, až ho v podstatě uvaří,“ doplňuje biolog Jan Brábek.
Zprávy si včely podávají chemicky, ale i dotykem tykadly.
