Pakoně jsou kvůli silnicím, plotům nebo farmám míň odolní i plodní
Migrace pakoňů je velká podívaná, která láká každý rok do Afriky stovky tisíc turistů. Vědci zjistili, že různé překážky na migrační trase způsobují, že pakoně jsou jako druh ohroženější.
Pakoně umějí cválat jako koně, ale nejvíc příbuzní jsou kravám. Dánští badatelé si kvůli jejich výzkumu do genobanky došli pro vzorky 212 pakoňů, a to z oblasti od Jihoafrické republiky až po Keňu.
Čtěte také
Došli k závěru, že se některé populace pakoňů pod vlivem lidských sídel odnaučily migrovat. Někteří jedinci z nich jsou pak méně odolní vůči výkyvům teplot, hůře se rozmnožují a žijí kratší dobu.
Jeden parazit
„Na dlouhých migračních trasách se pakoně potkávají mezi sebou a vyměňují si genetickou informaci,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Čtěte také
Pro dlouhodobé přežití zvířat je podle něj důležitá diverzita i uvnitř jednoho druhu. Naopak když si jsou zvířata čím dál víc geneticky blízká, může jeden jediný parazit nebo virus znamenat vážnou hrozbu.
„Proto děláme na dálnicích zvířecí přechody, aby se populace potkávaly,“ upozorňuje Jan Pačes na paralelu ze středoevropské přírody.
Ledovcová bariéra
Vědci se shodují na tom, že člověk v Africe ohrožuje také zebry a další velké savce. Krajina se lidskou činností drobí na menší areály, a to zvířatům ztěžuje život.
Čtěte také
Někdy ale fragmentace krajiny může mít i pozitivní efekt. „Genetické změny v malých populacích můžou přírodě prospívat,“ říká zoolog Pavel Stopka.
Také původní, velkou celosvětovou populaci pakoňů rozdělil před 2,5 miliony let ledovec na několik menších – a vznikly tak nové druhy. Jindy ke změnám přispěje třeba řeka nebo hory.
Úspěšná obrana
Pakůň je velmi zdatné zvíře. Dokáže například propíchnout svým rohem břicho lvice, která na něj zaútočí.
Čtěte také
„Je to zvíře dva metry dlouhé, běhá až 70 km/h a je neobyčejně agresívní, když přijde predátor,“ dodává Pavel Stopka.
Otázkou zůstává, jak genofond pakoně ovlivní další významný faktor, kterým je klimatická změna.
Proč pakoňům škodí ploty? Jak se učí komunikovat netopýři, velryby, či tuleni? Proč člověku v evoluci nezůstal ocas? Debatují zoolog Pavel Stopka, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje herečka Andrea Růžičková. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Čmeláci zvládnou plnit složitější úkoly. Umí se totiž učit jeden od druhého
Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo postupně otevřít dvě krabice a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to nezvládli.
-
Vědci vyrobili hamburger z hub. Přidali do něj i antioxidanty
Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Chtěli nabídnout i vegetariánům či veganům řadu chutí, vůní, proteinů, tuků, či antioxidantů.
-
Proteiny z masa a mléka můžete nahradit oříšky, ovocem nebo tofu. Bude vám ale chybět vápník
Částečné nahrazení živočišných proteinů rostlinnými zvyšuje délku života, a mohlo by také přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Omezení mléčných výrobků má meze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
