Alexandr Mitrofanov: Bělorusko a Chabarovsk – společné rysy „sovětského člověka“

Osobně střídám dva horké body, které jsou od sebe vzdáleny devět tisíc kilometrů, ale mají hodně společného. Jde o Bělorusko a ruský Chabarovsk.

Čtěte také

Libor Dvořák: Co ukázal týden po volbách v Bělorusku

Chabarovské protesty zaměstnávaly média po celý minulý měsíc, než je – i v mezinárodním měřítku – zastínily události v Bělorusku. V Chabarovsku vycházejí lidé do ulic a na hlavní náměstí, aby vyjádřili nesouhlas s tím, že Moskva zatkla a odvezla jejich gubernátora Sergeje Furgala.

Bělorusové vyšli do ulic před několika dny kvůli nesouhlasu s tím, že režim Alexandra Lukašenka podle jejich pevného přesvědčení nestoudně zfalšoval výsledky prezidentských voleb v Lukašenkův prospěch a podrobil pokojné demonstranty i nezúčastněné občany brutálním útokům státních ozbrojenců.

Chybějící hlas opozice

Chabarovští protestující zdravili Bělorusy a bylo to opětováno. Co tedy mají oba jevy společného? Za prvé postrádají politický základ. Demonstranti nepoužívají politickou terminologii, nevnímají dění jako politický boj a také zástupci politických subjektů na akcích zcela chybí. Demonstrace nejsou nikým organizovány, komunikace probíhá přes sociální sítě, neexistuje ústředí.

Čtěte také

Fráze a žvásty Lukašenka v lidech vyvolávají už jen vztek, komentuje běloruské demonstrace exulant

Za druhé jsou základem emoce. Do ulic šli uražení lidé, kterým se nelíbilo, že jim vrchnost vzala právo na volbu, ale racionální prvky se v záplavě emocí rodí těžce anebo vůbec. Chabarovští mají jediný požadavek: aby jim vrátili jejich Furgala.

Běloruské občany v ulicích jsem včera poslouchal v přímém přenosu několik hodin.

Za zvuků 58 let staré sovětské písně Pusť vsegda budět solnce zněla přání mírového nebe nad hlavou a odchodu Lukašenka, který se v jejich očích provinil tím, že nechal zfalšovat výsledky a vyslal ozbrojené gorily proti lidem. Proto by rádi nové volby, z nichž by vzešel dobrý prezident. Dál se zatím obecně sdílené představy nedostaly.

Naivní protestující

Na začátku protestů demonstrovalo v Chabarovsku až třicet tisíc lidí. Jestli jich včera vyšlo do ulic sto, bylo to moc. Kromě Furgala už podporují i Nikolaje Platoškina, neostalinistu, který je v Moskvě v domácím vězení. Pro nás je zajímavý tím, že napsal práci, v níž uvádí, že Pražské jaro 1968 zatáhlo Československo do ekonomické krize. Zároveň podle něj neměl Sovětský svaz proti této reformě žádné námitky a invazi podnikl pouze proto, že československá vláda začala provozovat protisovětskou rétoriku a hrozil odchod ČSSR na Západ.

Alexandr Mitrofanov|foto:Jana Přinosilová

V Bělorusku naopak množství lidí v ulicích narůstá každým dnem. Stále není jasné, jak to tam dopadne. Budou-li ovšem svobodné volby, dostanou PR mágové z Kremlu k opracování velmi otevřené a politicky naivní lidi, s nimiž by nemuseli mít velkou práci, aby jim prodali vlastního kandidáta na post běloruského prezidenta.

Společnou minulost a společné rysy stále živého „sovětského člověka“ mají s Bělorusy i obyvatelé Chabarovsku, kteří svých cílů zjevně nedosáhnou.

Autor je komentátor Práva