Akt o svobodě médií je spásná legislativa, hodnotí mediální expert

Nová společná unijní pravidla by měla řešit hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele. Má mimo jiné bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje.

Martin Luhan|foto:Vojtěch Havlík, Český rozhlas

Opora pro občanskou společnost

Omezená bude ovšem vymahatelnost této legislativy. Podle Martina Luhana však Akt o svobodě médií přesto přinese výrazné zlepšení situace:

„I kdyby nám nedával nic jiného, i kdyby to unijní právo bylo zcela bezzubé vůči tomu, co se děje v jednotlivých zemích, tak dává oporu pro aktivitu občanské společnosti. A to myslím, není málo. Když mají nějakou oporu, tak mohou dosáhnout změn.“

Média budou mít nově povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, tedy i to, zda jsou přímo či nepřímo vlastněna státem, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Budou také muset informovat o prostředcích získaných z reklamy zadané státem a o státní finanční podpoře.

Prospěšný kompromis

Proti nové legislativě zejména zpočátku důrazně protestovala část vydavatelů. Argumentovali tím, že nová pravidla svobodu médií naopak omezí. S tím však Martin Luhan nesouhlasí. I kritika vydavatelů se podle něho mezitím částečně uklidnila.

Čtěte také

Média podle většiny Čechů nejsou nestranná. Politici tím veřejnost léta masírují, říká expertka

„Postoj vydavatelů a těch, na které se má vztahovat regulace, je defenzivní vůči jakékoli takovéto regulaci. To ostré odsouzení, ta ostrá reakce byla očekávaná. Předpokládám, že i politici ji očekávali. A dnes se ukazuje, že se dokázali shodnout na kompromisu, který bude jednoznačně média chránit a mediální pluralitě spíš prospívat,“ říká.

Jaké bude mít Akt o svobodě médií dopady na Česko? Co v něm chybí? A proč při vyjednávání členských států vyvolával spor zákaz špehování novinářů? Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.