Akademie věd ocenila mladé české vědce. Uspěla studie o vlivu mravenců na les i výzkum bahenních sopek na Marsu

11. červen 2018
Mravenec lesní

Mezi 23 mladých badatelů, kteří před pár dny získali významné ocenění akademie – Prémii Otto Wichterleho za rok 2018, patří i Veronika Jílková z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd a geolog Petr Brož. Zatímco mladá vědkyně studuje život lesních mravenců a jejich vliv na půdu, nadějného geologa zajímá, jak se liší geologické procesy na povrchu Marsu od těch pozemských.

Mravenci jsou ekosystémoví inženýři

O život lesních mravenců se Veronika Jílková začala zajímat v rámci své bakalářské práce. Jejich působení na lesní ekosystém ji zaujalo natolik, že se jim rozhodla věnovat i ve své další práci. Jsou to doslova ekosystémoví inženýři, říká o nich úspěšná vědkyně.

Jádro mravenčí kolonie tvoří královna, která produkuje potomstvo a může žít až několik desítek let. Nejdůležitější roli v mraveništi mají dělnice, které se zpočátku především starají o hnízdo (o královnu a vajíčka) a během svého života, který může trvat jeden rok i několik let, se postupně propracovávají až ke sběru potravy.
Samečci mravenců se rodí jen jednou za rok a jejich jedinou starostí je oplodnění královny. Po svatebním letu už nejsou vpuštěni zpátky do hnízda a umírají. Poté, co splnili svoji funkci, už se je ostatním mravencům nevyplatí krmit.

 „O lesních mravencích je známo, že si staví obrovská hnízda a obývají kolonie čítající až kolem milionu jedinců. Proto v okolí svých hnízd sbírají obrovské množství rostlinného materiálu a potravy,“ vysvětluje Veronika Jílková.

Odpočívejte jako mravenci! Američtí vědci odhalují pravdu o jejich pilnosti

03535737.jpeg

Rčení „pilný jako mravenec“ nemusí být tak docela pravdivé, upozornili američtí vědci. Vědecký tým z univerzity v Arizoně zkoumal jeden druh severoamerický mravenců a zjistil, že vůbec není pravda, že by všichni mravenci neustále pilně pracovali.

Dochází tak k ochuzování prostředí v okolí mravenišť a naopak k hromadění organického materiálu v hnízdě. „Za rok mravenci přestěhují až 50 kilogramů jehličí, 25 kilo hmyzí kořisti nebo 50 kilo medovice produkované mšicemi. A to všechno jenom na jedno hnízdo,“ upozorňuje odbornice.

Mravenci tak přispívají ke zvyšování rozmanitosti lesního ekosystému, která v monokulturních lesích tolik chybí. Právě to je podle Veroniky Jílkové jejich největší přínos přírodě.

Předtím, než odletíme na Mars

Držitelem Prémie Otto Wichterleho za letošní rok se stal také geolog Petr Brož, který zkoumá povrch Marsu. Tamní atmosférické a gravitační podmínky jsou od těch na Zemi značně odlišné, a proto i geologické procesy probíhají na Marsu jinak, než by se čekalo.

Američtí studenti zjistili, že na Marsu by se mohlo dařit chmelu

Na Marsu a Měsíci se bude hospodařit v nafukovacích sklenících

Studenti z Villanova University v americké Pensylvánii při pokusu vytvořili půdu, která je více než z 90 procent shodná s tou na rudé planetě. Chmelu se v ní daří, a proto teď chtějí zasadit i ječmen a na podzim uvařit první várku marťanského piva.

Petra Brože například zajímá, jak by se na Marsu mohly chovat takzvané bahenní sopky. Za použití vakuové komory, která simuluje atmosférický tlak na Marsu, proto pozoruje, jak se bahno v těchto podmínkách chová.

„Když na Zemi vyhřezne na povrch bahno o konzistenci zcukernatělého medu, začne se velice pomalu roztékat do okolí. Na Marsu ale zvětšuje svůj objem a nabobtnává vlivem působení plynu, který je uvnitř,“ vysvětluje geolog.

Jeho výzkum by měl mít v budoucnu i povrchu Marsu, nám může pomoci, až budeme připravovat zařízení pro práci na povrchu rudé planety.

Spustit audio
autoři: Pavla Lioliasová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas