Agnieszka Holland: Jan Palach byl skutečným hrdinou
Filmařka, vypravěčka příběhů a žena, která má na svém kontě několik nominací na Oskara. To všechno je polská režisérka a scenáristka Agnieszka Holland, která v 60. letech studovala na pražské FAMU. „Kino tenkrát bylo nejdůležitějším uměním. Nešlo pouze o zábavu, ale o umění, jímž se dají vyjadřovat složité věci,“ vzpomíná, proč se jako mladá dívka rozhodla pro filmařinu.
Do českých kin právě míří její nejnovější snímek nazvaný V temnotě. Film vznikl podle skutečných událostí z nacisty okupovaného Lvova. Režisérka navíc v těchto dnech dokončuje minisérii o Janu Palachovi. K tomuto – nejen českému – tématu má zvláště blízko.
„Když se to stalo, byla jsem právě ve Lvově,“ vzpomíná na leden roku 1969. „Do Prahy jsem přijela krátce poté, takže jsem ještě zažila vše prostupující pocit vzrušení a vědomí, že se stalo něco národně nesmírně důležitého.“
Tenkrát prý ještě byla přesvědčena, že oběť Jana Palacha byla výsledkem konspirace konkrétní skupiny studentů, která se vytvořila během studentské stávky. „Dokonce se tenkrát tvrdilo, že pochodní číslo dvě bude jedna dívka od nás z fakulty. Až během přípravy svého současného filmu o Palachovi jsem zjistila, že o žádnou konspiraci nešlo.“
Palachova oběť byla neobyčejně odvážným činem, shrnuje Agnieszka Holland. „Doufal, že něco změní. Ano, možná to bylo naivní, ale pak je třeba se ptát po filozofii oběti v dějinách – po tom, zda je hrdinství marné, když nemá okamžitý výsledek. Nebo jde spíš o něco, co proroste do národního vědomí a kupříkladu po 20 letech – jako v tomto případě – se stane novou realitou?“
Jak se vlastně s tímto problémem vyrovnala samotná režisérka, když o Janu Palachovi natáčela několikadílný film pro HBO? Také na to se Lucie Výborná svého hosta zeptala. Ptala se však i na nejnovější film Agnieszky Holland s názvem V temnotě, který se vrací do nacisty okupovaného Lvova.
Záznam celého rozhovoru s Agnieszkou Holland a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
