Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky

Jsou novináři, kteří své povolání chápou jako skutečnou službu veřejnosti. Existují však i tací, kteří se v rámci veřejné debaty neváhají přiklonit na konkrétní stranu, byť jim to nepsaný etický rozměr žurnalistické práce zapovídá.

Odkud se vlastně bere motivace takovýchto lidí? Adam Černý v tom má vcelku jasno, byť si není jist, která varianta ze dvou možných je horší. „Bývají to totiž buď lidé, kteří jsou svatosvatě přesvědčeni, že na pomyslné barikádě pomáhají dobré věci. A pak jsou tu lidé, kteří to dělají ze zištných důvodů – jsou totiž zkorumpovaní,“ poukazuje předseda Syndikátu novinářů ČR.

Nejde však podle něj o jediný problematický aspekt českého mediálního prostředí. Jak totiž samotní novináři upozorňují, dalším problémem, s nímž se česká média a potažmo i publikum musí potýkat, často bývá nízká odborná způsobilost novinářů.

Adam Černý a Lucie Výborná|foto: Alžběta Švarcová

Absence širšího rozhledu u novinářů přitom má podle Adama Černého hlubší historické kořeny. „V roce 1938, 1948 a poté 1968 opouštěli naši zemi nejen novináři. Mediální scéna se výrazně změnila i v roce 1989. V médiích tak dnes dominuje generace do 40 let,“ upozorňuje. „Menší profesní zkušenost českých novinářů tak je zcela zjevná.“

Starší, a většinou tedy i zkušenější novináři však česká média opouštějí i v dnešní době? Pramení to pouze ze všeobecné snahy o větší úspory? Také na to se Lucie Výborná svého hosta zeptala. Padly však i další dotazy. Jak se vlastně mají čtenáři, posluchači a diváci orientovat v široké mediální nabídce? A kam by měla směřovat moderní žurnalistika?

Záznam celého rozhovoru s Adamem Černým a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.