Jak se s nedostatkem sněhu vyrovnávají horské regiony

Ještě před týdnem skýtala alpská střediska příznivcům sjezdového lyžování neutěšený pohled. Hnědozelené stráně níže položených lyžařských center narušil jen sem tam bílý pás technického sněhu. Právě díky němu ale fungovala i přes téměř jarní počasí většina vleků a sjezdovek prakticky normálně.

"Tady v Tyrolsku situace i přes nepřízeň počasí nebyla tak špatná. Jednak máme ze všech spolkových zemí nejvíce ledovců - celkem pět - a více než šedesát procent sjezdovek se nám podařilo zasněžit umělým sněhem. Navíc si díky loňské výjimečně dobré zimě zamluvilo mnoho lidí pobyty na horách i na letošek. Sezóna tak začala dobře, přes Vánoce i na Silvestra byly tržby dobré," řekl nám to ředitel tyrolské turistické centrály Tirolwerbung Josef Margreiter.

Zásadnější problémy nehlásí ani vlekaři a hoteliéři například v sousedním Salzbursku. Mnozí odborníci ale varují, že pokud bude tento klimatický trend pokračovat dál, alpská střediska nečeká právě růžová budoucnost.

Níže položené lanovky se možná kvůli nedostatku sněhu za pár desítek let budou muset zastavit. Jak v nedávno zveřejněné studii varovala OECD, pokud by průměrná teplota stoupla o jeden stupeň, přírodního sněhu by se nedostávalo až dvěma třetinám alpských středisek.

"Když porovnáme meteorologické a klimatologické údaje, je zjevné, že trend se vyvíjí k jednoznačně teplejším zimám. V Alpách jsou zimy zhruba od roku 1930 teplejší zhruba o dva stupně Celsia," říká Karl Gabl z pobočky rakouského meteorologického ústavu v Innbrucku.

"Porovnali jsme výšku sněhové vrstvy v posledních sto letech a ukázalo se, že pokrývka trvale ubývá. V lyžařských střediscích ve výšce kolem dvanácti, třinácti až čtrnácti set metrů nad mořem je sněhu o deset až patnáct procent méně. Kvůli teplejším zimám začíná později sněžit a sníh také dříve taje. V nižších polohách je sněhu méně zhruba o třicet procent."

Meteorolog Gabl ale zároveň zdůrazňuje, že nemusí nutně jít o trvalou změnu způsobenou globálním oteplováním, ale pouze o výkyvy počasí. Předpovědět, co přesně se stane za pár desítek let, je podle vědců obtížné. I kdyby se ale dramatické hypotézy nevyplnily, je podle mnohých rakouských ekonomů na čase vážně přehodnotit závislost rakouských horských regionů na příjmech ze zimní sezóny.

Ať už je však úbytek sněhu způsoben čímkoli, důsledky pro hospodářství budou stejně závažné - varuje profesor ekonomie z Univerzity v Innsbrucku Paul Tschurtschenthaler: "Turistický průmysl se musí situaci přizpůsobit. Žádný zaručený recept na úspěch nemáme, ale spoléhat se jen na sníh, jako se to děje teď, je příliš riskantní. Samozřejmě může jít třeba v případě letošní zimy jen o výkyvy, ale hranice sněhu se zjevně skutečně posunuje výše. Podnikatelé by se proto měli zaměřit na alternativní formy zimní zábavy. Nelze ani spoléhat na umělé zasněžování, které by vzhledem k vývoji cen energií mohlo být drahé, a turisté si tak zimní lyžařskou dovolenou možná nebudou moci dovolit."

S názorem ekonoma Tschurtschenthalera souhlasí i mnozí rakouští ekologové, kteří varují před možnými negativními dopady technického sněhu na alpskou přírodu. Místní obyvatelé, kteří z turistiky žijí, si zatím, alespoň podle vedoucí lanovkového provozu z Mutereralmu u Innsbrucku Christiana Ferchla, příliš starostí nedělají.

"Lidé o tom nepřemýšlejí, zatím si tyto problémy neuvědomují. Sem tam možná někdo, ale myslím, že to ještě chvíli potrvá, než začnou reagovat. Ale to už většinou bývá pozdě, že," hodnotí situaci Christian Ferchl.

Zatím to vypadá, že pro letošek se hoteliérů a lanovkářů zřejmě zželelo i samotné přírodě. Stejně jako v České republice se i v Rakousku ochladilo a konečně napadl vytoužený sníh. Debaty o oteplování se tak prozatím odsouvají na neurčito - minimálně do příští oblevy.