15 let v Unii
Díky dotacím z EU dostala Litomyšl druhý dech. „Český Krumlov tu ale nechceme,“ říká starosta
Mnoho staveb, které patří mezi národní kulturní památky nebo dokonce na seznam UNESCO, po dlouhá léta chátraly. Zachránit je pomohly až dotace z EU. Díky dotacím ožilo třeba zámecké návrší v Litomyšli. Jeho přestavba trvala tři roky a stála skoro 400 milionů korun.
Areál, který kdysi chátral, je dnes chloubou Litomyšle. Funguje mimo jiné jako kulturní centrum města.
„Obrovsky tu vzrostla návštěvnost. Každoročně lidé přibývají, nejen turisté, ale i ubytovaní. Máme tu i úspěšnou kongresovou turistiku, což samozřejmě dává práci všem v okolí,“ popisuje ředitel zámeckého návrší David Zandler.
Když se řekne Litomyšl, všichni, kdo se zajímají o architekturu a veřejný prostor, moc dobře vědí, o čem je řeč. V osmdesátých letech ale Litomyšl vypadala úplně jinak než dnes. Rozsáhlé budování panelových domů, stavba průtahu, který do podoby města nešetrně zasáhl, a záplavy v roce 1984 z ní udělaly nudné a šedivé město. Velkou zásluhu na tom, jak Litomyšl vypadá dnes, má její bývalý starosta Miroslav Brýdl, který byl hostem pořadu Bourání.Bourání se starostou Litomyšle: Že má být město pro lidi, jsem si přečetl od Chalupeckého

A daří se i místním podnikatelům. „Od té doby, co máme minipivovar a co skončila revitalizace zámeckého návrší, chodí turisté víc než dřív,“ potvrzuje hospodský Jiří Kohák. Bez práce to ale není. „Kdo nic nedělá, ten to pozná. A kdo něco dělá, pozná to taky, hosté k němu přijdou.“
Jinak než v Českém Krumlově
Samotné město se do Litomyšle snaží nalákat stále více návštěvníků. Současný starosta ale nechce zvýšenou turistikou omezovat místní obyvatele.
„Obávám se, aby se z Litomyšle nestal Český Krumlov. Snažíme se, ale se tu dobře žilo místním, i když jsme rádi za každého turistu,“ uvažuje.
Revitalizace zámeckého návrší skončila na podzim 2014. Evropská dotace se nakonec vyšplhala na částku 400 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.