10 let od Fukušimy. Čeští vědci ukazují, jak pomocí diamantu zvýšit bezpečnost a efektivitu jaderného provozu
11. března uplyne 10 let od havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Bezpečnostní opatření v těchto zařízeních se od té doby posunula. A svým dílem k tomu přispěli i vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky pražského ČVUT, kteří spolu s Fyzikálním ústavem AV ČR získali evropský a nově i americký patent na postup, jak zvýšit životnost palivových článků a zvýšit tak i bezpečnost jejich provozu.
Jaderná havárie v japonské elektrárně Fukušima před deseti lety odstartovala úvahy o tom, jak snížit množství generovaného vodíku, který pak může způsobovat výbuchy. Jednou z cest byla úprava paliva tak, aby při vyšších teplotách nezačalo oxidovat a vytvářet vodík.
Čtěte také
„Naše české řešení k tomu využívá diamant,“ popisuje docent Radek Škoda. „Podařilo se nám vyvinout technologii, kdy ho na palivový proutek nanesete v tenké vrstvě. Když se to podaří, vznikne z toho duhová vrstvička, která palivo při vysokých teplotách ochrání. V případě Fukušimy by to výbuchy oddálilo přibližně o hodinu, což dává prostor pro to něco udělat a výbuchům zabránit.“
Jak se ukázalo, tato technologie toho umí víc než jen „pouhou“ ochranu palivových článků. Výrazně také prodlužuje životnost paliva v reaktoru. „Je to ekonomičtější, vyrábíte pak elektřinu levněji. Při výrobě paliva ušetříte třeba 20 procent, to už je poměrně zajímavé množství,“ shrnuje Radek Škoda.
Levnější a ekologičtější teplo
V diskusích o jaderné energetice se stále častěji objevují úvahy o tom, jak zlepšit celkovou ekonomiku provozu. Tímto směrem jdou i čeští vědci. „Snižování nákladů je dlouhodobě jediná udržitelná cesta,“ zdůrazňuje docent Škoda.
Palivo, které nebylo dokonale využito ve stávajících elektrárnách, můžete vzít a použít třeba pro produkci tepla.
Radek Škoda
Možností, jak na to, je prý hned několik. „Jaderné palivo se dnes z 95 procent nevyužije, jde do skladu. Jde o desetitisíce palivových článků, které tam sedí a nic nedělají. Z nich se přitom dá vytvořit víc energie.“
Pražská ČVUT spolu se Západočeskou univerzitou proto přišla s takzvaným „teplátorem“. „Palivo, které nebylo v jaderných elektrárnách využito, můžete vzít a použít pro produkci tepla,“ popisuje Radek Škoda. Jak dodává, jde o způsob ekologického vytápění bez emisí CO2 a o alternativu pro zastaralé fosilní teplárny.
„Z vyhořelého i nového paliva jsme schopni generovat teplo levněji než zemní plyn! Tuto energii tu máme zadarmo, palivo se tu kupovalo posledních 50 let a nedokázalo se využít tak dokonale.“
Jak teplátor funguje? A kdy by se mohl začít využívat? Poslechněte si celý podcast s Radkem Škodou.
Související
-
Budoucnost energetiky? Současné jaderné elektrárny musíme nahradit něčím vyspělejším, říká Drábová
Dostala se jaderná energetika na hranice svých možností? Jak tvrdí Dana Drábová v podcastu Budoucnost R, svého vrcholu ještě energie z jádra nedosáhla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
