Zrezivělá dominanta: fotograf Thomas Béhuret zachycuje kouzlo železobetonové ruiny v Saint Denis
Už dávno neplatí, že obec Saint Denis na severu od Paříže je nebezpečnou čtvrtí. Leží kousek od centra a jednoduše se tam dostanete metrem. Teď se tam navíc hodně rekonstruuje a staví. Saint Denis se totiž bude hlavní základnou pro letní olympijské hry v roce 2024. Tato čtvrť má i svou dominantní budovu, která je vidět z dálky, podobně jako Eiffelovka.
Krása zániku
„Stojíme na náměstí klavírů a před námi se tyčí věž Pleyel. Ta je pro mě jedním ze symbolů Saint Denis už od sedmdesátých let,“ říká mi fotograf Thomas Béhuret, který v Saint Denis bydlí. Věž Pleyel už dlouhodobě fotografuje a tak jsme se sešli, aby mi o ní něco řekl.
„V budově dřív sídlily kanceláře, byla to prostě administrativa. Teď se má dočkat rekonstrukce u příležitosti olympiády v roce 2024 a měla by mít luxusní podobu. Podívej se ale kolem sebe. Tenhle okraj Paříže je pořád hodně lidový a víc chudší. Za dvanáct let, co tady bydlím, se ale i Saint Denis hodně proměnilo. I když je tady stále patrná sociální nouze a rozdíly mezi lidmi,“ všímá si.
Zachytit pozvolnou proměnu
Fotograf se obává projektů i nových developerských aktivit, které by mohly vytlačit starousedlíky z okolí věže. Podle něj by pak hrozilo zvýšení nájmů. „Rozhodl jsem se, že budu tohle místo mapovat a začal jsem ho fotit. Zajímala mě jeho transformace, vývoj a evoluce. Moje práce je tak víc umělecká, než aktivistická a sociální,“ vysvětluje mi.
„Saint Denis je dost zvláštní jako předměstí Paříže. Je to druhé největší město v aglomeraci, hned za Boulogne, co se populace týče. Je to oblast, kde to žije. Město se mění, i když velmi zvolna. Zažil jsem období, kdy se sem lidi báli jezdit, ale teď je to v klidu,“ směje se můj průvodce.
Prázdnota v dobrém světle
Teď ale stojíme pod zrezivělou konstrukcí starého mrakodrapu bez oken. Tady už zbyl skutečně jen železobeton. Budova se tyčí k nebi. Dole je staveniště obehnané plotem. Chápu, že pro fotografa je takové místo doslova magické.
„Budova je děsně fotogenická! Vidíš ji na několik kilometrů, jakobys z dálky viděla Eiffelovku nebo věž Montparnasse. Když se od ní trochu vzdálíš a je dobré světlo, můžeš pozorovat díry po oknech, a to skrz celá patra. A to je fakt parádní,“ neskrývá radost fotograf Thomas.
Věž Pleyel nechala vybudovat na přelomu šedesátých a sedmdesátých let stejnojmenná společnost na výrobu klavírů. Původně takové mrakodrapy měly být čtyři, nakonec ale vznikl jen jeden, 129 metrů vysoký, s osmatřiceti patry. A věž drží nakonec i jeden rekord. Je na ní posazená největší otočná reklama. Dnes už se tedy na zrezivělé kostře neotáčí.
Obavy ze změny
„Já osobně si zachovám takovýto obraz téhle oblasti i věže Pleyel. Škoda jen, že nakonec to nebude místo pro obyčejné lidi, ale vznikne tady luxusní čtyřhvězdičkový hotel,“ obává se nových urbanistických přestaveb a záměrů fotograf.
„Lidé se sice mohou k projektům vyjádřit, hlasovat, ale to není co platné. Všechny malé domky ze čtyřicátých a padesátých let tak nejspíš zdemolují. Pro místní je to skutečně pohroma,“ říká zasmušile Thomas.
Zároveň trochu povzbudivě dodává, že když už by mělo dojít ke změnám, právě teď je nejlepší doba i tady v Saint Denis. Uvidí se, co olympiáda tomuhle dříve nebezpečnému místu přinese.
Související
-
V Gdaňsku vyrostla budova z rezavějících plechů. Architektura odkazuje na původní atmosféru doků
Jednou z nových budov, kterou v polském Gdaňsku nepřehlédnete je Centrum evropské solidarity.
-
Rekonstrukce města Le Havre z něj po válce udělala království pokrokové architektury
Francouzské město Le Havre po druhé světové válce téměř zmizelo z mapy, vydržela jen katedrála a pár budov. Rekonstrukce města na sebe nenechala dlouho čekat...
