Přestože byl mnohokrát nominován, Nobelovu cenu za literaturu Karel Čapek nikdy nezískal. I tak dodnes patří k největším literárním osobnostem naší historie. Své poslední dny strávil muž, který zemřel přesně před 80 lety, v jednom unikátním domě na Příbramsku. V rozhovoru s Lucií Výbornou o něm zasvěceně mluvila Kristina Váňová, ředitelka památníku Karla Čapka.
Právě v „domě u potoka“ ve Staré Huti na Příbramsku Karel Čapek trávil sklonek svého života. „Svůj den začínal půlčíkem cigarety a požadavkem na černou kávu. Lehce se nasnídal a pustil se do práce. Měl pevný pracovní řád,“ popisuje Kristina Váňová denní režim českého novináře a spisovatele.
Karel Čapek mluvil na mikrofon velmi nerad. Z toho důvodu jeho hlas ani nebyl často zaznamenán, natož aby se mohl dochovat. Přesto se v našem archivu letos našla laková deska se záznamem jeho rozhlasové přednášky s názvem „Pravda vítězí“ z roku 1938. Kvůli špatnému stavu fyzické nahrávky se podařilo digitalizovat pouze 5 a půl minuty Čapkova hlasu ve dvou zlomcích. Nyní si je můžete poslechnout a přečíst přepis první i druhé části. Tyto části na sebe nenavazují přímo.
Jak připomíná, svůj čas na Strži Karel Čapek trávil čas i aktivní prací. „Měl nesmírnou touhu formovat koryto potoka, který vytékal z rybníka. Jinak to byl člověk svobodomyslný, ale tenhle potok mu nedával spát,“ usmívá se Kristina Váňová.
Jako v jiném světě
V roce 1995 se zdálo, že se expozice Karla Čapka v domě u potoka nedaleko Dobříše stane minulostí. Byla to právě Kristina Váňová, která se tehdy o záchranu areálu Strže zasloužila. Založila nadaci a po dlouhých letech se jí podařilo dát známý dům u potoka, v němž se dnes nachází památník Karla Čapka, do pořádku.
„Nedivím se, že to tam Karla Čapka tak oslovilo. Okamžitě se do tohoto domu zamiloval. Když dnes projdu vraty, ocitám se v jiném světě.“
Než přišlo gestapo, zemřel
Poslední dny, které Karel Čapek na Strži trávil, ovšem nebyly příliš šťastné. A roli v tom hrálo rádio, které dennodenně poslouchal. „Bylo to pro něj tak skličující, že údajně chodil a prosil řemeslníky a lidi z hájovny, aby rádio poslouchali s ním. Nebyl schopný poslouchat ty zprávy sám.“
Logo|foto:Český rozhlas
Po uzavření mnichovské dohody propadl Karel Čapek obrovské deziluzi. „Začal hledat lidská východiska, plánoval svůj život dopředu do poslední chvíle. Věděl, že situace bude nepříznivá, chtěl se stáhnout z Prahy a dobudovat Strž, jako azyl pro něj a jeho rodinu. A v jeho článcích se objevovala aspoň malá zrnka naděje. “
25. prosince 1938 Karel Čapek zemřel. Když pak 15. března 1939 začala německá okupace Československa, zazvonili prý u Olgy Scheinpflugové dva příslušníci gestapa. Dozvěděli se už jen to, že je Karel Čapek mrtvý. „Je velmi pravděpodobné, že Čapek na jejich seznamu byl. Zatýkání elity českého národa totiž začalo bezprostředně po obsazení Prahy.“
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
