Zprávy o šesté 3. listopadu 2011

Summit G20 v Cannes ovlivnila nejistota kolem pomoci Řecku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Řecké obstrukce kolem přijetí mezinárodní finanční pomoci narušily začátek summitu skupiny zemí G20 ve francouzském Cannes. Na něm měli státníci mluvit hlavně o globálních problémech ekonomiky. O reformě světového finančního systému a možná i zavedení celosvětové daně z finančních transakcí, takzvané daně Robina Hooda. Nejistota v eurozóně kvůli Řecku oslabila postavení Evropské unie v jednáních.

Pavel NOVÁK:
Unie chtěla na summitu vystupovat jako jednotný a rozhodný partner. Řecko tento záměr vyhodilo do povětření, prohlášením premiéra Papandrea o úmyslu nechat občany rozhodnout o přijetí další finanční pomoci v referendu. Německo a Francie Řecku pohrozily neposkytnutím dalších 8 miliard eur na chod státu, když nebude referendum rychle a nebude znamenat přijetí záchranného plánu. Na summitu se už ale začalo jednat o opravdu globálních otázkách. Například o myšlence celosvětově zavést daň z finančních transakcí. "Vyměnili jsme si naše názory na zdanění aktivit finančních institucí. Doufám, že najdeme společné zhodnocení takové operace, která přispěje finančnímu světu k řešení dnešní krize," prohlásil hostitel summitu, francouzský prezident Nicolas Sarkozy. O průběhu schůzky měl ale určitě jiné představy. Evropská unie a Francie chtěly hrát na summitu první housle. Zdá se ale, že na ně zbude asi jen výstup s trianglem. Z Cannes Pavel Novák, Český rozhlas.

Řecká vláda a opozice budou jednat o vzniku nového kabinetu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Řecká vláda a opozice budou jednat o vzniku nového kabinetu. Oznámil to premiér Jorgos Papandreu. Podle něj by se v případě dohody neuskutečnilo plánované referendum o záchranném plánu pro zadluženou zemi. Všelidové hlasování premiér k překvapení celé Evropy oznámil začátkem týdne.

Ondřej HOUSKA:
Papandreu čelí revoltě uvnitř své socialistické strany. Řada vlivných funkcionářů ho vyzvala k demisi a k jednání o vzniku vlády Národní jednoty. Papandreu reagoval výzvou k opozici, aby s jeho stranou jednala o budoucnosti země a podpoře záchranného plánu. Šéf hlavní opoziční strany Antonis Samaras s rozhovory souhlasí. Požaduje ale Papandreův odchod. Podle Samarase se musejí rychle uskutečnit předčasné volby. Ty ale Papandreu zatím odmítá. Spekuluje se o tom, že po jeho případné demisi by mohl v čele prozatímní vlády stanout ekonom a bývalý viceguvernér Evropské centrální banky Lucas Papademos. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Jednání o vládních reformách

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Právě v tuto chvíli poslanci znovu usedají do lavic, aby se vrátili k debatě o vládních reformách. Opozice je připravena schvalování opět oddalovat obstrukcemi. V tomto týdnu je to už třetí noční jednání. Jako první má přijít na řadu hlasování o návrhu na omezení státního příspěvku pro stavební spoření. Do sněmovny zdravím kolegyni Lucii Husárovou. Lucie, dá se čekat změna strategie některé ze stran?

Lucie HUSÁROVÁ:
Pravděpodobně se dá čekat pokus koalice o sloučení rozpravy ke všem delším reformním zákonům, které se do sněmovny vrátily s připomínkami či vetem ze Senátu, to by pomohlo omezit obstrukce ČSSD, protože všechny předlohy by se tak papírově staly jediným jednacím bodem. No, a vzhledem k tomu, že už dřív byla debata omezená na dvě desetiminutovky pro každého poslance, řečnění na plénu by se tak výrazně omezilo. V kuloárech se mluví o tom, že nasazení této taktiky projednávali odpoledne šéfové klubů. Premiér a šéf ODS Petr Nečas to nahlas nepotvrdil, ale zároveň řekl, že koalice využije vše, co jí jednací řád sněmovny umožní.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Tady je pokus skutečně, včetně rozpočtu, blokovat celou vládní agendu, zjevný pokus paralyzovat fungování Poslanecké sněmovny a jsme z tohoto pohledu oprávněni použít všechny přiměřené části zákona o jednacím řádu. Některé z nich použít možná i méně tradičně.

Lucie HUSÁROVÁ:
ČSSD na to reagovala sdělením, že by v takovém případě uvažovala o ústavní stížnosti. Z Poslanecké sněmovny Lucie Husárová, Radiožurnál.

Splácet půjčky na studium by studenti mohli různě podle konkrétního oboru

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Splácet půjčky na studium by studenti mohli různě podle konkrétního oboru. Půjčovat na školné by si mohli od 1. ledna 2013. Návrh zazněl na koaličním jednání školských expertů.

Klára BÍLÁ:
Podle ministra školství Josefa Dobeše by tím stát podpořil technické směry a obory, které jsou pro společnost důležité.

Josef DOBEŠ, ministr školství:
Že by se třeba řeklo, tak právník má /nesrozumitelné/ vydělá výrazně větší peníze a dají se mu některé "horší" parametry ke splácení, to znamená, sníží se podmínky, kdy už se splácí. Zatímco technické obory, obory typu učitele, tak se podrží ta hranice a řekne splácí se až od průměrné mzdy.

Klára BÍLÁ:
Ohledně školného potvrdil, že škola dostane peníze hned. A pokud si student na něj půjčí, peníze splatí až po ukončení studia. Koaliční experti na školství také řešili, jak bude vypadat finanční podpora při studiu, na konkrétní podobě se ale poslanci nedohodli. Nechají to na příští týden. Klára Bílá, Radiožurnál.

Hejtmani nesouhlasí s postupem ministerstva zdravotnictví při rušení 10 tisíc lůžek

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Hejtmani nesouhlasí s postupem ministerstva zdravotnictví při rušení 10 tisíc lůžek. Obrátí se kvůli tomu na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Chtějí, aby věc prošetřil. Ministerstvo zdravotnictví se se zdravotními pojišťovnami dohodlo na zrušení přebytečných lůžek proto, aby ušetřilo. Podle hejtmanů jde o kartelovou dohodu, která prohloubí krizi ve zdravotnictví. Rušení lůžek se budeme věnovat i v Ozvěnách dne, které začnou za chvíli.

Moravský Krumlov opustilo dalších 5 pláten Muchovy Slovanské epopeje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Moravský Krumlov opustilo dalších 5 pláten Muchovy Slovanské epopeje. Výstava představující torzo souboru, tedy 15 z 20 velkoplošných obrazů, skončila v pondělí. Pracovníci Galerie hlavního města Prahy, která epopej spravuje, okamžitě začali s balením pláten. Všechno se dělo v utajení. Pražští zastupitelé přitom měli o stěhování díla jednat teprve dnes. Obyvatelé Moravského Krumlova proti tomu v Praze protestovali.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ:
Aby měli lidé z galerie na balení pláten klid, pronajali si od vlastníka zámku Incheby i nádvoří. Zvídavé Simoně ale nic neuniklo.

Simona:
Já tam vidím z kanceláře, ani starosty, nikoho tam nechtěli vůbec pustit.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Nemáme zájem o nějakou příliš velkou mediální prezentaci.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ:
To řekl už v pondělí ředitel Galerie hlavního města Prahy Milan Bufka. Starostu Moravského Krumlova Tomáše Třetinu urychlený postup galerie šokoval.

Tomáš TŘETINA, starosta Moravského Krumlova:
Pro mě je absolutně nepochopitelné, že ve chvíli, kdy jedná pražské zastupitelstvo, ještě není rozhodnuto a v Krumlově to balí.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ:
Lidé v Moravském Krumlově jsou rozhořčení.

osoba:
Přece on dal do té závěti autor, že Praha na to musí postavit odpovídající stánek. Stánek nemají a na to, aby to srolovali a narvali někam do depozitu, na to právo nemají.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ:
Všechny obrazy Slovanské epopeje se brzy přesunou do velké dvorany Národní galerie v pražském Veletržním paláci, kde budou vystaveny. Pro Radiožurnál Vlasta Gajdošíková, Moravský Krumlov.

Lidé ze severu Čech se brání dovozu a spalování kalu z ostravských lagun

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Lidé ze severu Čech se brání dovozu a spalování kalu z ostravských lagun. O problému dnes jednají hned tři zastupitelstva v Lovosicích, Litoměřicích a Litvínově. Tam by měli přijmout jedno z pěti možných usnesení, které by zkomplikovalo nebo zcela zastavilo dovoz průmyslového odpadu z Ostravy. V Litvínově máme zpravodaje Jana Beneše.

Jan BENEŠ:
Jednání zastupitelstva kvůli odpadu z ostravských lagun trvá už 4 hodiny. Připraveno je několik návrhů usnesení. Ty mají omezit nebo zcela zastavit provoz desítek tisíc tun /nesrozumitelné/ skládku. Někteří zastupitelé ale připouštějí, že se v tuto chvíli nedá ničemu zabránit. Město totiž už oficiálně díky starostovi Milanu Šťovíčkovi skladování kalu povolilo. Starosta Šťovíček tak ale učinil bez vědomí radních a zastupitelů, za což mu od nich schytal velkou kritiku. Pro Radiožurnál Jan Beneš, Litvínov.

Z opsání diplomové práce je podezřelý starosta pražského Jižního Města Dalibor Mlejnský

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Z opsání diplomové práce je podezřelý starosta pražského Jižního Města za ODS Dalibor Mlejnský. Jde o práci na téma založení Univerzity Karlovy, kterou obhajoval na Univerzitě Jana Ámose Komenského. Radiožurnál si nechal zpracovat dva nezávislé posudky. Shodují se v tom, že taková práce vůbec neměla být obhájena.

Petr SEHNOUTKA:
Práce je téměř doslovně opsaná z cizí literatury a navíc v ní chybí jakýkoliv poznámkový aparát. Shodují se v posudcích Jiří Stoče ze Západočeské univerzity a vedoucí Ústavu dějin Univerzity Karlovy Ivana Čornejová.

Ivana ČORNEJOVÁ, vedoucí Ústavu dějin Univerzity Karlovy:
Autor se vůbec nezabýval tím, že by téma reflektoval.

Petr SEHNOUTKA:
Říká Ivana Čornejová. Starosta Mlejnský reagoval, že vše je pro něho uzavřenou záležitostí a za svou prací si stojí.

Dalibor MLEJNSKÝ, starosta pražského Jižního Města /ODS/:
Obhájil jsem jí u státnic, prošla tou komisí, při kterých se ty státnice dělají, tak jako možná se to nelíbí tomu, kdo to posuzoval, ale takový je fakt.

Petr SEHNOUTKA:
Rektor Univerzity Jana Ámose Komenského Luboš Chaloupka slíbil, že se prací bude škola znovu zabývat. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

V Praze začala konference o československém komunismu za účasti zahraničních historiků

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Praze začala konference o československém komunismu za účasti zahraničních historiků. Bude se zabývat dějinami českého a slovenského komunismu i v mezinárodním kontextu. Na pořádání se podílí i Český rozhlas. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman vysvětluje, proč si máme 90 let od vzniku československého komunismu připomínat.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Je důležitý připomínat určitá dějinná data, historické události, které se staly. A letos je tomu 90 roků, kdy vlastně idee komunismu byly vtěleny do konkrétní politiky v podobě vzniku Komunistické strany Československa. Takže toto výročí a dosahy právě reálného komunismu na životy naší země jsou důvodem, proč chceme těch 90 roků připomenout při této konferenci.