Zprávy o šesté 15. prosince 2011

Jak by mělo Česko mírnit dopady případné hospodářské krize?

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Jak by mělo Česko mírnit dopady případné hospodářské krize? To budou zástupci vlády řešit i s odboráři a zaměstnavateli. Znovu se sejdou nejdřív na konci ledna, kdy bude mít ministerstvo financí k dispozici aktuální údaje o vývoji naší ekonomiky. Pak se dohodnou na konkrétních krocích.

Václava VAŘEKOVÁ:
Zvýšení daně na alkohol a cigarety, nebo zkrácení pracovní doby. To je jen část kroků, které navrhuje Národní ekonomická rada vlády jako protikrizová opatření. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka teď ministři návrhy posoudí a pak ke stolu pozvou i sociální partnery.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Jsou to náměty, které v řadě případů také jdou proti sobě.

Václava VAŘEKOVÁ:
Například zaměstnavatelé některým krokům vytýkají, že nejsou reálné, třeba zkrácení pracovní doby by mohly využít jen některé podniky. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila ale se závěry počkají, až návrhy dostanou k prostudování.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Dokud nebudeme mít jasno, jak se k těm bodům vyjádří vláda, protože já nezpochybňuji všechny nápady. V některých dokonce bych se i viděl.

Václava VAŘEKOVÁ:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Zlepšení fiskální disciplíny eurozóny

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Smlouva, která má přispět ke zlepšení fiskální disciplíny eurozóny, by měla platit jen pro její členy. Shodují se na tom premiéři České republiky a Maďarska. Petr Nečas s Viktorem Orbánem mají stejný názor i v tom, že případná daňová harmonizace v rámci Unie by nepřinesla nic pozitivního.

Gregor Martin PAPUCZEK:
Podle Petra Nečase je Česká republika zainteresovaná na silné eurozóně.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
My máme zájem i v oblasti jednání například na úrovni Evropské unie, podpořit opatření, která povedou k větší stabilitě eurozóny. Zastáváme k tomu konstruktivní přístup.

Gregor Martin PAPUCZEK:
Maďarský premiér vyjadřuje radost, že eurozóna se cítí být schopna vytvořit společnou rozpočtovou politiku a přeje mnoho úspěchů. Z Budapešti pro Radiožurnál Gregor Martin Papuczek.

Má se Polsko podílet na finanční pomoci eurozóně?

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Má se Polsko podílet na finanční pomoci eurozóně? To dnes celý den řeší i v polském Sejmu. Vládní koalice tvrdí, že ano, opozice hájí rozhodné ne.

Petr VAVROUŠKA:
Osočování, urážky a nulová šance na kompromis, taková atmosféra dnes panovala v polském Sejmu. Premiér Donald Tusk se snažil přesvědčit opozici, že pomoc eurozóně je polským národním zájmem i přesto, že Poláci používají svůj zlotý. "Polsko chce být součástí silné Evropy a nechce stát na jejím okraji, proto se chceme podílet na finanční pomoci eurozóně," řekl polský premiér. Varoval, že Unie se může potichu rozdělit na dvě části na země eurozóny a zbytek. A to je podle Donalda Tuska pro Polsko nebezpečný scénář, naopak opozice argumentuje, že současná krize není polským problémem a země by neměla půjčovat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

Slovenská a česká policie překazily obchod s radioaktivní látkou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Obchod s radioaktivním materiálem překazily při společné akci slovenská a česká policie. 6 Slováků a jeden Čech chtěli původně transakci za půl milionu eur uskutečnit v Česku. Díky zásahu policie se ale nebezpečný materiál nedostal ani na české, ani na slovenské území.

Vojtěch BERGER:
Zástupci české a slovenské policie odmítli specifikovat, o jakou radioaktivní látku šlo. Uvedli pouze, že materiál pocházel z území bývalého Sovětského svazu. Slovenský policejní prezident označil skupinu pachatelů za operativní klub nenápadných důchodců, protože se jejich věkové rozpětí pohybuje asi mezi 50 a 70 lety. Policie členy skupiny dlouhodobě sledovala. Podle slovenských zákonů hrozí pachatelům trest odnětí svobody až na 10 let, v Česku by jim za stejný čin hrozilo až 16 let ve vězení. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Bratislava.

Silniční dopravci nebudou v lednu stávkovat kvůli slevám na mýtném

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Silniční dopravci nebudou v lednu stávkovat kvůli slevám na mýtném. Ministr dopravy Pavel Dobeš jim slíbil, že dostanou kompenzace za opožděné zavedení množstevních slev. Nejpozději v květnu totiž podle Dobeše začne platit novela zákona o pozemních komunikacích, která dopravcům umožní vyčerpat slevu za celý rok 2012. Podle generálního tajemníka ČESMADu Martina Špryňara může úleva dosáhnout až 13 procent.

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD:
Což znamená, bude několik pásem, podle toho, kolik to auto měsíčně nebo ročně najede kilometrů a zaplatí mýtného, tak to může být klidně 2 do těch 13 procent několik pásem, podle toho, kolik najedou.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Autodopravci by tak měli jen v příštím roce ušetřit 400 milionů korun.

Okolnosti smrti devítiměsíční holčičky a jejího otce vyšetřují policisté na Vysočině

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Okolnosti smrti devítiměsíční holčičky a jejího otce v obci Zašovice vyšetřují policisté na Vysočině. Na událost uvalili informační embargo. Ve stejné rodině už přitom v červenci zemřel pětiletý chlapec. Jeho smrt dosud policie prověřuje. Přímo v Zašovicích máme reportéra Michala Malého. Michale, byly s rodinou v obci nějaké problémy?

Michal MALÝ:
Já jsem tady v Zašovicích teď mluvil s několika zdejšími lidmi, kteří jsou z toho naprosto v šoku, nemohou vůbec uvěřit tomu, že se něco takového, zvláště teď před Vánoci stalo. Otec měl nejprve svoji půlroční dceru uškrtit a potom se sám oběsil. Prý se jednalo o hodně uzavřenou rodinu, která moc nevycházela mezi lidi. Místní obyvatelé se hlavně ptají, proč sociální pracovnice dávno nezasáhly, když ve stejné rodině před půl rokem zemřel chlapec a tento otec byl podezřelý z týrání. Pro Radiožurnál Michal Malý, Zašovice.

Medveděv se v Bruselu nevyhnul otázkám na regulérnost nedávných parlamentních voleb

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ruský prezident Dmitrij Medveděv se v Bruselu nevyhnul otázkám na regulérnost nedávných parlamentních voleb. Při summitu Evropské unie a Ruska se na volby zeptal jak unijní prezident Herman van Rompuy, tak předseda Evropské komise José Barroso. Kromě tohoto ožehavého tématu ale jednali i o zmírnění vízového režimu pro ruské občany nebo o možné pomoci Ruska Unii se zvládáním krize eurozóny.

Pavel NOVÁK:
Evropská unie je znepokojena zprávami o nesrovnalostech a podivných praktikách při ruských parlamentních volbách. V klidu jí nenechávají ani informace o zadržení účastníků demonstrací proti výsledkům hlasování. Jak předseda Evropské rady Rompuy, tak šéf Evropské komise Barroso ocenili odhodlání prezidenta Medveděva prošetřit podezření z manipulací ve volbách. Evropské pochyby přešel ruský prezident mlčením, ale odmítl výzvu poslanců Evropského parlamentu, aby se volby v Rusku zopakovaly. "Naše volby nemají s vaším europarlamentem nic společného. On si může komentovat, co chce. Já to ale komentovat nebudu, protože pro mne to nic neznamená. Evropský parlament by se měl zabývat evropskými problémy, jen se podívejte, kolik jich máte." Vyzval Unii ruský prezident. Z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.

Výsledky ze sčítání lidu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V České republice žije 10 milionů 262 tisíce lidí. Ukázalo to březnové sčítání lidu. Statistický úřad dnes představil první předběžné výsledky. Počet obyvatel vzrostl oproti roku 2001 o 332 tisíce. Ovšem hlavně kvůli přistěhovalcům.

Jan HERGET:
Z cizinců žije v Česku nejvíc Ukrajinců 117 tisíc. Hned za nimi jsou Slováci a Vietnamci. Lidé se v poslední dekádě víc rozváděli a stále častěji žijí sami, jak potvrzuje místopředseda statistického úřadu Stanislav Drápal.

Stanislav DRÁPAL, místopředseda Českého statistického úřadu:
Pokud se týká mužů, tak lze 48 procent zařadit mezi singls, protože jsou buď rozvedení nebo svobodní. U žen je to zhruba 43 procent.

Jan HERGET:
Česko má také víc vysokoškoláků. Současně ale stoupl i počet lidí bez vzdělání.

Iva RITSCHELOVÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu:
Byli jsme na to upozorňováni už ze strany úřadu práce, ze strany ředitelů věznic, že prostě stále více lidí, kteří mají problémy se čtením a se psaním.

Jan HERGET:
Dodává předsedkyně úřadu Iva Ritschelová. Jan Herget, Radiožurnál.

Vědci s dobrými výsledky ve výzkumu si v příštím roce finančně výrazně polepší

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vědci s dobrými výsledky ve výzkumu si v příštím roce finančně výrazně polepší. Vedení Akademie věd jim přidá miliony korun. Naopak podprůměrné ústavy budou v rozpočtu škrtat. Na novém financování se dnes dohodl akademický směn.

Petra BENEŠOVÁ:
Zhruba třetina z 52 pracovišť může za přidané peníze nakupovat nové přístroje. Rozpočet je podle šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše motivační.

Jiří DRAHOŠ, šéf Akademie věd ČR:
V celkové výši rozpočtu to pak u ústavů dělá od plus 5 do minus 10 procent, což není zase tak úplně malá částka. Peníze se rozdělovaly podle mezinárodního hodnocení výzkumu, kterým Akademie věd prověřila všechny své týmy. Orientální ústav skončil mezi posledními. Ředitelka Stanislava Vavroušková se proto chce bránit právní cestou.

Stanislava VAVROUŠKOVÁ, ředitelka Orientálního ústavu AV ČR:
Hodnocení bylo samozřejmě nedokonalé, a to, co nám vadí nejvíc, je malá transparentnost hodnocení.

Petra BENEŠOVÁ:
Kvůli horším výsledkům tak přijde ústav o miliony korun. Vedení akademie ale kritiku odmítá. Petra Benešová, Radiožurnál.

Cenu za hrdinství získal dvanáctiletý kluk

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Cenu Michala Velíška dostal školák, který zachránil 5 lidí z hořícího domu. Martina Spiridonova z Orlové vybrali lidé ze tří finalistů v internetovém hlasování. Velíškovu cenu za statečnost při záchraně lidského života vyhlašuje televize Nova spolu s nadací Adra. Vítězslav Vurst z Adry připomíná, že ocenění dostal Martin Spiridonov za to, že zachránil svoje osmdesátileté prarodiče, tříletou sestru, otce a bratra na vozíčku.

Vítězslav VURST, nadace Adra:
Lidé se v tomto příběhu ztotožnili s tím ohrožením té rodiny, byl tam ohrožený zdravotně handicapovaný, byly tam ohrožený děti a v tomto jedná ještě dítě. A to si myslím, že v tom hlasování rozhodlo o tom, že lidé posílali hlas, nejvíce hlasů poslali tomuto člověku.