Zpívané pašijové příběhy včera a dnes

"Nebo Jití jest Hospodinovo," to je jeden z úvodních motivů Pašijových her od skupiny Plastic People of the Universe, které měly premiéru 22. dubna 1978 na pověstném Hrádečku u Václava Havla. Jejich libreto napsal bývalý student teologie Vratislav Brabenec původně pro evangelický kostel v Horních Počernicích. Navazoval tím na tradici pašijových her, která je u evangelíků živá dodnes. Vždy na Velikonoce se s dětmi nebo s mládeží nacvičí divadlo přibližující příběh Ježíšova ukřižování.

Text Vráti Brabence však nezůstal jen lokální záležitostí pro jeden pražský sboreček, ale díky zhudebnění Milanem Hlavsou a následnému nazkoušení rozšířenou sestavou Plastiků a hlavně díky nahrávce, která vyšla roku 1980 pod názvem Passion Play u kanadské firmy Boží Mlýn, se staly tyto pašije světově proslulé. Dokonce někteří znalci je považují za nejlepší plastikovskou desku. Ale opusťme 70. léta minulého století a podívejme se jak pašijový příběh inspiruje hudebníky dnes.

Současným pašijím Martina Pachnera s názvem Ježíšův příběh se soukromě říká Pachie. Jde o pokus vcítit se do posledních dnů Ježíše Krista prostřednictvím hudby. Příběh popisuje poslední týden Ježíšova pozemského života, od vjezdu do Jeruzaléma po ukřižování a na rozdíl od běžných pašijí je tu jediná postava a to Ježíš. Takže sledujeme velikonoční týden z jeho pohledu. Tyto pašije vyšly také na CD a zatím si svůj ohlas hledají.

CD Martina Pachnera Ježíšův příběh (Velikonoční pašije)|foto: Paulínky

Na plavbu Noemovou archou dnes přibereme píseň Svatopluka Karáska, která se váže také ke Květné neděli, jmenuje se Proroctví o příchodu Mesiáše a Sváťa jí původně zpíval hlavně po hospodách kvůli výraznému zlomu, kdy se jeho tichý zpěv ze začátku písně změní v křik, který nemůže nechat nikoho lhostejným.