Znovu 68: Pražské jaro nezůstalo bez povšimnutí. Dopis států Varšavské smlouvy vyjadřuje zneklidnění

Delegace upozorňovala na nebezpečí ztráty vlivu vůdčí komunistické strany. Tehdejší dění v Československu považovala za nepřípustné. V dopise zaslaném do Prahy proto zástupci zemí sepsali požadavky ke změně.

Čtěte takéPodívejte se na archivní reportáž České televize z července 1968

Hned v úvodu dopisu adresovanému přímo Ústřednímu výboru komunistické strany Československa delegáti vyjádřili zneklidnění z vývoje v zemi. Výhrady tehdy shrnul Československý rozhlas: „Dopis zdůrazňuje nutnost semknutosti socialistických zemí proti aktivizaci imperialistických agresivních sil, které se snaží podlomit socialistické zřízení v jednotlivých zemích.“

Požadavek potlačit pravici

Dopis vymezil jasné kroky, kterými se měla Komunistická strana řídit. Jde například o zmocnění tisku, zatlačení pravicových sil nebo zastavení činnosti všech politických organizací, které vystupují proti socialismu. Přímo v dopisu se píše: „Strana ztrácí kontrolu nad vývojem událostí a stále více ustupuje pod nátlakem protikomunistických sil. To už není pouze vaše věc. To je společná věc všech komunistických a dělnických stran a států.“

Pražské jaro 50 let poté: Co dělal Československý rozhlas v roce 1968?

• Upravit
• Smazat

Československý rozhlas se v roce 1968 zapojil do kulturního a společenského života v zemi a stal se symbolem pražského jara. Alespoň na krátkou dobu se podařilo zrušit cenzuru, svobodu slova však záhy převálcovaly okupační tanky. Nejen tomu se věnovala mezinárodní konference v Lichtenštejnském paláci Pražské jaro 50 let poté.

Varšavský dopis vzápětí kritizovala řada občanů Československa. Například 666 občanů z holešovické Tesly podepsalo rezoluci, ve které vyslovili plnou podporu všem progresivním silám ve vedení strany a Česloslovenského státu. Odmítli jakýkoli vnější nátlak a vměšování se do vnitřních záležitostí republiky.

Podobné názory zaznívaly i z dalších podniků, například ze Státní banky v Praze, Celoakademického výboru Revolučního odborového hnutí Československé akademie věd nebo od pracovníků Elektromontážních závodů z Teplic.