Znovu 68

Znovu 68: Pražské jaro nezůstalo bez povšimnutí. Dopis států Varšavské smlouvy vyjadřuje zneklidnění

14. červenec 2018
Předchozí díl
Následující díl

Přesně před 50 lety proběhlo ve Varšavě zásadní setkání vedoucích představitelů pěti komunistických stran. Zástupci Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Sovětského svazu jednali o rozvolněné situaci v Československu.

Delegace upozorňovala na nebezpečí ztráty vlivu vůdčí komunistické strany. Tehdejší dění v Československu považovala za nepřípustné. V dopise zaslaném do Prahy proto zástupci zemí sepsali požadavky ke změně.

Čtěte takéPodívejte se na archivní reportáž České televize z července 1968

Hned v úvodu dopisu adresovanému přímo Ústřednímu výboru komunistické strany Československa delegáti vyjádřili zneklidnění z vývoje v zemi. Výhrady tehdy shrnul Československý rozhlas: „Dopis zdůrazňuje nutnost semknutosti socialistických zemí proti aktivizaci imperialistických agresivních sil, které se snaží podlomit socialistické zřízení v jednotlivých zemích.“

Požadavek potlačit pravici

Dopis vymezil jasné kroky, kterými se měla Komunistická strana řídit. Jde například o zmocnění tisku, zatlačení pravicových sil nebo zastavení činnosti všech politických organizací, které vystupují proti socialismu. Přímo v dopisu se píše: „Strana ztrácí kontrolu nad vývojem událostí a stále více ustupuje pod nátlakem protikomunistických sil. To už není pouze vaše věc. To je společná věc všech komunistických a dělnických stran a států.“

Pražské jaro 50 let poté: Co dělal Československý rozhlas v roce 1968?

Jan Cebe

Československý rozhlas se v roce 1968 zapojil do kulturního a společenského života v zemi a stal se symbolem pražského jara. Alespoň na krátkou dobu se podařilo zrušit cenzuru, svobodu slova však záhy převálcovaly okupační tanky. Nejen tomu se věnovala mezinárodní konference v Lichtenštejnském paláci Pražské jaro 50 let poté.

Varšavský dopis vzápětí kritizovala řada občanů Československa. Například 666 občanů z holešovické Tesly podepsalo rezoluci, ve které vyslovili plnou podporu všem progresivním silám ve vedení strany a Česloslovenského státu. Odmítli jakýkoli vnější nátlak a vměšování se do vnitřních záležitostí republiky.

Podobné názory zaznívaly i z dalších podniků, například ze Státní banky v Praze, Celoakademického výboru Revolučního odborového hnutí Československé akademie věd nebo od pracovníků Elektromontážních závodů z Teplic.

autoři: Zuzana Švejdová ,
Spustit audio

Související