Změna volby prezidenta? Leda až po zkoušce Pavlem

Pokud voliči očekávají, že Pavel bude důstojnější než Zeman nebo že se bude lépe chovat k Ústavě, tak to podle Kysely splnitelné je.

„Ale pokud by ta očekávání měla být maximalistická, tak pocit, že za sebou má víc než 3 miliony lidí a nechce je zklamat, může prezidenta výrazně pozměnit. Daleko víc, než by tomu bylo u volby nepřímé. Proto říkám ,zkouška Pavlem‘,“ vysvětluje.

Prezidenta může změnit pocit, že za sebou má miliony lidí, které nechce zklamat.
Jan Kysela

Druhou poznámku pak směřuje k politikům, protože dokud významná část veřejnosti neřekne, že už prezidenta volit nechce, politici to sami nijak řešit nebudou.

Čtěte také

Vyprovázet Zemana verbálními kopanci? Překročil tolik mantinelů, že není kudy prokličkovat

„Je tu spíš otázka, jestli ji musíme mít ve stejném dvoukolovém formátu. Protože to, co nám na přímé volbě vadí, je to, co se děje mezi prvním a druhým kolem. Nejenže se společnost různě a zbytečně vaří, ale rozdělí se na dvě části.“

Kysela by doporučoval model australský, podle kterého voliči na jednom lístku stanovují pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se pak připočítávají úspěšnějším uchazečům.

„S letošními devíti kandidáty je pak dost nepravděpodobné, že by se společnost rozdělila do devíti fatálně znesvářených kmenů, přitom je zde bonus absolutní volby,“ vysvětluje.

Hlasování v jeden den?

Vyostřování kampaně ad absurdum a dalšímu rozdělování společnosti by mohlo ale předejít i jednodenní hlasování.

Já bych volby neusnadňovala. Je to klíčový pilíř demokracie.
Tereza Matějčková

„Já bych volby neusnadňovala. Chápu, že to může být složité, ale je to klíčový pilíř demokracie,“ namítá filozofka Tereza Matějčková.

A přidává: „Sice asi teď vycházím z predikce, že jsme buď akademici a novináři, kteří jsou flexibilní, pak jsou tu ale ti, kteří mají různě služby. Pro ně by to mohl být problém,“ dodává s tím, že by se tak mohla i snížit volební účast.  

Čtěte také

Prezident sultán, nebo jen tupý vykonavatel pokynů z podhradí?

Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček připomíná, že hlavně jsme dávno měli mít možnost volit korespondenčně. „Je nemravné vyřazovat ze hry 250 až 300 tisíc spoluobčanů, kteří žijí mimo území Česka,“ kritizuje. Dodává, že osobně by preferoval jeden volební den, nejlíp pracovní, konec týdne a víkend pak považuje jen za „nastavovanou kaši“.

„Za první republiky museli lidé do místa volby dojet, dokonce bylo v zákoně, že na cestu povozem měli den volna – ale volba byla tehdy povinná,“ připomíná Nováček závěrem historii dvou volebních dnů.

Proč všechny pravidelné hráče podcastu Čekání na prezidenta překvapila prohra Andreje Babiše, to už si poslechněte v audiozáznamu předposledního 35. dílu. 

Uslyšíte i vysvětlující poznámku Jana Kysely: „Od našeho posledního podcastu se můj status maličko proměnil v tom smyslu, že jsem dostal od zvoleného prezidenta republiky nabídku, abych působil jako jeho ústavní poradce, chcete-li, ale v hodně externí formě. T. č. jsem tak neplaceným čekatelem na post externího poradce, přičemž kontury se ještě ukáží, ale nemohou zastřít, že už určité věci pro něj dělám. Takže mám za to, že to mají posluchači vědět.“

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 5. března po 18. hodině.