Zmačkat a vyhodit? To už mladé nezajímá. Novou roli v designu hraje udržitelnost, říká Martin Wichterle

Jak se vaše firma Bomma Rückl prezentovala na letošním Designbloku?

Prezentujeme se nyní na dvou místech. Expozice sklárny Rückl se nachází na Pražském hradě v Jízdárně a Bomma šla trošku do veřejného prostoru, do kostela svatého Salvátora, kde jsme udělali krásnou instalaci našich lustrů a z laserového nasvícení. Diskutujeme teď s panem farářem, zda nás tam nechá o něco déle.

Čtěte také

Kvalitní design je stále mladý, nehledě na stáří, říká ředitelka Designbloku Jana Zielinski

Ve středu jste se zúčastnil debaty Design jako diplomacie. Co vám z ní utkvělo?

Jakým způsobem propagovat Českou republiku, je dnes velké téma. Je to téma národního brandingu a je fajn, že státní instituce a ministerstva se této problematiky chtějí chopit a mají zájem diskutovat s veřejností, s byznysem, s akademickou sférou a s kulturní oblastí, jak Česko zviditelnit ve světě i za pomoci českého designu.

Jak konkrétně design spoluvytváří obraz země ve světě?

Obraz ve světě vytváří celá řada faktorů. Jeden ze šesti hlavních je právě zboží, které Česká republika exportuje. Designové produkty jsou zajímavé tím, že jsou poměrně viditelné, svět si jich snáze všímá, a proto designové produkty jsou velkými ambasadory České republiky.

K čemu slouží Asociace průmyslového designu, kterou vedete?

Jako firmy, které se průmyslovým designem zabývají, jsme se před pár lety dali dohromady. Společným jmenovatelem je obecně naše spolupráce v této oblasti, ale samozřejmě chceme působit i na veřejnost, abychom ukázali, jak důležitý a hezký je průmyslový design. Chceme ukázat i cestu dalším firmám k tomu, aby měly dobré, hezké a úspěšné produkty.

Čtěte také

iROZHLAS

Jestli chceme svět dohnat, musíme utíkat rychleji než běžec před námi, míní podnikatel Wichterle

Téma 26. ročníku mezinárodní designérské přehlídky Designblok 2024 je Mládí. Jak se vám název zamlouvá?

Mládí je důležité v jakémkoli produktu. Pořád musíte přemýšlet o tom, co představíte v dalším roce. A když děláte dlouhodobou strategii firmy, tak nakonec musíte myslet i na to, co nová generace bude chtít a čím ji můžete oslovit. Mládí je tedy vlastně úplně v pořádku a platí nejenom pro firmy, které dělají design.

Má mladá generace podle vás jiný vztah k designu, než měly ty předchozí?

Já si myslím, že určitě. Naše generace byla trošku poničená 40 lety totality. Teprve potom jsme se začali znovu učit, co je architektura, co je design a estetika. Myslím si, že design rezonuje v dnešní době, i co se týče udržitelnosti. Už nehledáme produkty, které bychom druhý den zmačkali a vyhodili. Hledáme něco, co je kvalitativně jinde, co nám vydrží a na co se rádi budeme dívat a co budeme rádi brát do rukou. Čili toto je možná důležitá nová role designu, která určuje a oslovuje mladší generaci.

Podtitul Mládí zřejmě mířil i k mladým tvůrcům. Je u nás dost originálních a nápaditých mladých designérů?

Česká republika má velice dobré jméno, co se týká designu, obecně. Máme celou řadu středních i vysokých škol. Vysoká škola uměleckoprůmyslová je ze všech vysokých škol hodnocena ve světě úplně nejvýše. Máme tedy obrovskou tradici. Vychováváme spoustu mladých designérů, kteří se prosazují nejenom u nás, ale i v zahraničí. Čili máme na co navazovat a máme skvělé učitele a skvělé studenty.

Čtěte také

Profesor Otto Wichterle. Vážil si ho celý svět, jen rodná země se k němu chovala macešsky

Slavný chemik Otto Wichterle byl váš dědeček. Jak dobře jste ho poznal?

Znali jsme se docela dlouho, strávili jsme spolu hodně času o prázdninách i přes rok. Vnímal jsem ho ale převážně jako svého dědečka než jako vědce, postupem času jsem ale samozřejmě začal víc a víc rozumět tomu, co dělá, v čem byl dobrý a v čem byl unikátní.

Byl držitelem 150 patentů a proslavil se vynálezem silonek a měkkých kontaktních čoček. Podědil jste po něm vynálezectví?

Musím připomenout, že můj pradědeček a prapradědeček byli především podnikatelé ve strojírenství. A i můj dědeček byl tak trošku podnikatelem, protože on nezůstal jenom v laboratoři, ale základní výzkum, co se týče silonu a kontaktních čoček, byl schopen přenést do poloprovozu a do praxe a v podstatě do komercializace produktu, což je poměrně vzácný jev, který velmi dobře svědčí o jeho podnikatelském duchu.

Co Martina Wichterleho přitahuje na geologii? A jak se dostal od keramiky ke sklu? Poslechněte si celý rozhovor.