Ženy v Bibli: Sára

5. červenec 2014
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Jméno Sára má v Česku 11 543 lidí. Nejsnadněji potkáte holčičky se jménem Sára ve Středočeském kraji. Nejvíc se jich narodilo v roce 2007.

Sáry, které žijí v Česku, mají průměrný věk 10 let. S biblickou Sárou to je přitom úplně naopak. Její příběh začíná, až když je stará žena. Číst o ní můžeme v první biblické knize, v Genesis.

Sára se na začátku příběhu jmenuje Sáraj. Je manželkou Abrama, jsou staří a nemají děti. Ale mají majetek.

A do toho je Bůh zve, ať všeho nechají, sbalí se, a vyrazí na cestu do neznáma. Brzy nastane hlad, a tak se oba manželé vydají pro chléb do Egypta. Ovšem překážkou může být Sářina krása.

„Abram Sáraj říká: jsi krásná, v Egyptě tě budou chtít a mě kvůli tomu zabijí. Budeme dělat, že jsme bratr a sestra,“ vypráví generální sekretářka Ekumenické rady církví Sandra Silná a dodává, že se Abram nemýlil. Sáraj si za manželku vyhlédl sám faraón.

Sára ve faraónově paláci (Autor: James Jacques Joseph Tissot, asi 1896-1902)

Když zjistil, že Sáraj už jednoho muže má, vyčinil Abramovi a poslal je oba pryč. Další zmínku o Sáře najdeme, když Bůh uzavírá smlouvu s Abramem, že se stane otcem vyvoleného národa. Na znamení smlouvy si on i jeho žena změnili jméno, z Abrama se stal Abraham a ze Sáraj Sára, tedy kněžna.

Když k nim přijdou tři cizinci, aby jim zvěstovali, že se vytouženého potomka dočkají, Sára se tomu směje. Jenže skutečně otěhotní a porodí syna Izáka, což se dá přeložit jako Smíšek.

Abraham a tři andělé (za dveřmi je vidět Sára). Anonym (okruh kolem Ludovica Carracciho, 16. stol.)

Sářin příběh hezky ukazuje, že lidé jsou velmi netrpěliví a mají tendence hledat různé zkratky a odbočky, to ovšem nemění nic na faktu, že Sára byla silná žena, pevná ve víře.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.