Za screeningové vyšetření lepší pokoj v lázních, to by mohlo dostat lidi k lékařům, věří onkolog Fínek

„Chodí k nám nemocní s plicními nádory v pokročilejším stadiu,“ připomíná Fínek data, o nichž dříve referovala současná náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková v souvislosti s důsledky omezení spojených s epidemií covidu-19.

Čtěte také

Dopad pandemie uvidíme na onkologických pacientech, kteří přijdou až v pokročilých stádiích rakoviny, myslí si prezident ČLK Kubek

„Důležité je, aby se na nádory přišlo včas. Zejména u papilárních nádorů štítné žlázy se pravděpodobnost, že za pět let od stanovení diagnózy budete prosti onemocnění, blíží stu procent. Vynikající prognózu mají i nádory ze zárodečných buněk,“ vypočítává.

Obecně se úspěšnost léčby rakoviny v České republice za poslední dekády výrazně zvýšila.

„Když jsem se před 35 lety začal věnovat onkologii, tak 45 procent žen s nádorovým onemocněním prsu umíralo, dnes je to kolem 20 procent. Přijde-li pacient včas, tak snad kromě té slinivky břišní jsou výsledky léčby opravdu vynikající,“ hodnotí lékař.

Důležitou roli hraje prevence, proto je potřeba nezanedbávat doporučená screeningová vyšetření, apeluje. Právě v tomto ohledu by se ale Češi měli polepšit.

„Ženy už se naučily chodit na mamografická vyšetření, ale kolik mužů starších padesáti let si nechá vyšetřit stolici na okultní krvácení nebo podstoupí kolonoskopii?“ ptá se Fínek a obratem i odpovídá:

„Pohybujeme se v několika desítkách procent, ale potřebovali bychom být někde u 70 až 80 procent.“

Některé státy už dokonce uvažují o snížení doporučeného věku prvního preventivního vyšetření, nelze ale občany k zodpovědnosti nutit. „Pomoci by mohla metoda ‚bonusu a malusu‘ – tedy budeš chodit na screening, onemocníš, dostaneš lepší pokoj v lázních. Nebo něco podobného,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Tomáše Pancíře.