Vždy raději hodit záchrannou pomůcku, než vstupovat do vody, radí záchranář

12. červen 2019

Vodní záchranáři varují, že v Česku ročně utone srovnatelný počet lidí jako v zemích, které mají moře. Na co si dávat při koupání venku pozor? A jak pomoct člověku, který se topí u jezu? Odpovídá mluvčí vodních záchranářů Daniel Vičan.

Vždy je důležité se podívat, co kolem jezu je. Daniel Vičan upozorňuje, že jezy po rekonstrukci mívají k dispozici záchranné pomůcky. „V první řadě se snažíme tonoucího zachránit ze břehu. Když už vstoupíme do vody, snažíme se jít po kraji.“ Záchranné pomůcky správci toků pravidelně kontrolují, případně doplňují.

Přírodní koupaliště v kraji jsou s výjimkou Brušperku vhodná ke koupání

Jedním ze sledovaných míst je VN Budišov n. B.

Hygienici před víkendem zkontrolovali kvalitu vody v nádržích v Moravskoslezském kraji. Zaměřili se na koupací místa na Frýdeckomístecku a Novojičínsku.

Také v případě, že na místě nejsou, záchranáři doporučují podat jakýkoli záchranný předmět: „Je dobré rozhlédnout se po kládě nebo použít svrchní oblečení. Doporučujeme vždy raději lidem něco hodit, než vstupovat do vody.“

Záchranář také upozorňuje na dva nešvary: první ze světa kapitánů lodí, kteří jezdí rychle a nedodržují vzdálenost od břehů. Druhým světem jsou neukáznění plavci. „Z vody je vidět jen hlava, a když plavou přes plavební dráhu, nebezpečí je jasné,“ varuje Vičan.

Podle Českého statistického úřadu se v Česku ročně utopí přibližně dvě stě lidí, což je číslo srovnatelné dokonce se statistikami z přímořských států. „Ačkoli se jez může zdát bezpečný, nevidíme do něj. Proto je bezpečné koupat se pět až metrů od jezu. V místě, kde voda odtéká a nevrací se do vodního válce. Tedy tam, kde není zpěněná,“ vysvětluje.

autoři: Jiří Chum ,
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.