Vzácné obrazy z Litomyšle čeká restaurování. Ještě předtím si na ně ale odborníci posvítí UV paprsky i rentgenem
Tým fakulty restaurování Univerzity Pardubice zkoumá dva obrazy Křížové cesty z kostela Povýšení svatého Kříže v Litomyšli. Díla pocházejí z roku 1773 a jejich autorem je významný východočeský malíř Josef Ceregetti. Experti obrazy, které mají úctyhodné 3,5 metru na výšku, sundali ze zdi kostela poprvé po desítkách let.
„Obraz sedí svojí spodní hranou na dvou skobách,“ popisuje mi Luboš Machačko z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. „V horní části je na vertikální příčce jeden hák, který je uchycený do očka ve stěně.“
Nejprve je potřeba obraz vyháknout a potom sundat i ze skob pod ním. Obraz pak budou experti pravděpodobně pomocí ručkování pomalu spouštět dolů. Postavili kvůli tomu v kostele dvě patra lešení. Nahoře i dole budou navíc celý proces jistit dva velcí chlapi.
„Netuším, kdy byly tyto obrazy naposledy sundané, ale podle stavu rámů odhaduji, že od té doby uplynulo nejméně několik desítek let,“ myslí si Luboš Machačko. Obrazy nejsou v původním stavu, nesou stopy nejméně jednoho kompletního restaurování.
Do Vánoc stihneme čtyři obrazy
Po sejmutí ze stěny odborníci vyndali obrazy z rámů, které se stěhovat nebudou. Jsou citlivé na určitý stupeň vlhkosti, která je v lodi kostela, a tyto podmínky nemohou restaurátoři ve svém ateliéru zajistit.
Cílem týmu restaurátorů je, aby byly oba obrazy hotové během června. „Až je sem pak budeme vracet, posuneme lešení a sejmeme další dva. Ty by měly být hotové opět po půl roce, tedy do prosince,“ odhaduje Luboš Machačko.
Pod rentgen i infrakameru
Ještě před samotnou rekonstrukcí obrazu budou odborníci provádět rozsáhlý restaurátorský průzkum, který o díle prozradí důležité informace. Restaurátoři nejprve pořídí detailní fotodokumentaci stávajícího stavu a pak si obrazy prohlédnou pod UV záření.
„Při tom se dozvíme více třeba o lakových vrstvách nebo jiných druhotných úpravách v minulosti,“ upřesňuje restaurátor. Tím ovšem diagnostika obrazu nekončí.
Čeká ho ještě cesta do nemocnice na rentgen, který odborníkům prozradí více o barevné vrstvě a přiblíží jim i techniku malby. Nakonec přijde na řadu infračervená kamera, která odhalí spodní kresebné vrstvy, které nejsou vidět pouhým okem.
Retuše se střídají, obraz zůstává
„Pak bude následovat odběr vzorků z malby, jejichž rozbor by nám měl dát odpověď na otázky, zda jde skutečně o olejomalbu, jaké jsou její podklady a použité pigmenty,“ uzavírá výčet způsobů restaurátorské analýzy Luboš Machačko.
„Retuše, stejně jako všechny minulé restaurátorské zásahy jsou na povrchu obrazu a je vidět už pouhým okem, že mají své odžito. Všechno se odstraní a nahradí novými retušemi našich studentů,“ dodává.
S podrobným průzkumem obrazů začne tým z Fakulty restaurování zhruba za dva týdny. A magazín Experiment bude u toho.
