Vyšla analýza Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu

5. duben 2014
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Český statistický úřad nedávno vydal analýzu Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu z roku 2011. Vyplývá z ní, že počet věřících obyvatel v naší populaci klesá – během posledních dvaceti let se snížil na polovinu. Úbytek věřících lidí je ve statistice ovšem způsoben i tím, že mnoho lidí na otázku o náboženské víře neodpovědělo, protože byla nepovinná.

K největším církvím v Česku patří Církev římskokatolická, ke které se přihlásilo přes milión obyvatel, dále pak Českobratrská církev evangelická s více než padesáti tisíci osob a Církev československá husitská s téměř čtyřiceti tisíci osob. U těchto velkých církví klesl od sčítání v roce 1991 počet osob na čtvrtinu. Štěpánka Morávková z Odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu k výsledkům říká:

„Určitě nejpřekvapivější byl počet osob, které otázku na náboženskou víru vůbec nezodpověděly. To byla skutečně extrémní hodnota v porovnání ze všech minulých cenzů. 4 milióny 660 tisíc lidí otázku nezodpovědělo.“

Struktura obyvatelstva podle deklarace víry v letech 1991 a 2011

Výsledky se proto velice těžko hodnotí, protože pokles počtu věřících od roku 1991 může být výrazný, ale také nemusí.

„Z počtu osob, které uvedly, že jsou věřící, což bylo 2 milióny 169 tisíc osob, tak plná třetina z nich, což je hodně velký podíl, zvolila volbu, která byla na formuláři přímo nabídnuta a uvedla, že jsou věřící, ale že se nehlásí k žádné církvi ani k žádné náboženské společnosti.“

Stejně jako v minulosti, i dnes náboženství ovlivňuje rodinný stav. Věřící zůstávají méně často svobodnými, preferují uzavření manželství před neformálním soužitím, a jejich manželství bývají stabilnější. Náboženství ovlivňuje i plodnost žen.

Struktura obyvatel pod rodinného stavu

„Výrazně vyšší zastoupení rodin se třemi a více dětmi v porovnání s ženami, které uvedly, že jsou bez víry.“

Rozdíly lze vysledovat i v různých regionech naší vlasti, jak říká Štěpánka Morávková:

„Tady se nic nezměnilo ani v roce 2011 a platí, že ty východní regiony mají výrazně vyšší zastoupení věřících, než je na západě. Pokud bych uvedla konkrétní dvě extrémní hodnoty maximum a minimum, tak maximální počet věřících z počtu obyvatel kraje byl například ve Zlínském kraji, což bylo 37 %. A naopak minimální podíl byl v Ústeckém kraji, což bylo pouhých 10 % z počtu obyvatel kraje.“

Podíl věřících z celkového počtu obyvatel

Zajímavá je i otázka náboženské víry ve vztahu k národnosti.

„Tady jsou ty údaje opět trošku problematičtější, protože národnost byla stejně jako náboženská víra při sčítání otázkou dobrovolnou a byla také zatížena velkou mírou počtu neuvedených odpovědí. Takže tady se ta nepřesnost ještě násobí, pokud se kombinuje národnost s náboženskou vírou. Nicméně z těch struktur je zřejmé to, co platilo i v minulosti, že nejmenší podíl věřících mají osoby, které uvedly, že mají národnost českou, to jsou největší bezvěrci, zatímco třeba národnost polská vždy vykazuje podíl věřících nejvyšší, pokud hovoříme o těch tradičních národnostech.“

Stejně tak je velký rozdíl mezi národností českou a moravskou.

„Osoby, které uvedly národnost moravskou, měly podíl věřících 40 %, osoby s národností českou zhruba poloviční, pouze 23 %.“

Za zmínku stojí i tři nejčetnější národnosti cizinců žijících v Česku.

„Tady jsou zajímavé rozdíly, protože národnost ruská a ukrajinská vykázala vysoké podíly věřících, kolem 40 %, čili 2/5 osob, a naopak národnost vietnamská uvedla podíl věřících necelých 9 %, čili absolutní minimum v porovnání všech těch národností.“

Analýzu Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 si můžete přečíst na webových stránkách Českého statistického úřadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.