Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Ekologická krize není nové téma
První část dokumentární série Rozděleni klimatem? vypráví o tom, jak se měnil vztah české společnosti k přírodě od přelomu 60. a 70. let do současnosti. Československo v čele s komunistickými politiky řešilo konflikt, v němž proti sobě stál materiální blahobyt na jedné straně a ekosystémy společně se zdravím člověka na té druhé.
Vizi budoucnosti lidstva navždy změnilo vědomí problémů spjatých s intenzivním využíváním přírody ve prospěch člověka. To trápilo celou průmyslovou civilizaci na obou stranách železné opony.
Tehdejší ideologie se snažila skloubit vymoženosti techniky a krásy přírody. Člověk už neměl stát nad přírodou, ale být její součástí. Spisovatelé, jako byl Jaromír Tomeček, opěvovali krásy jejich harmonického soužití třeba při stavbě jaderné elektrárny v Dukovanech.
Čtěte také
I když o přírodu se začali více zajímat i samotní marxisté, českoslovenští přírodní vědci našli inspiraci spíš v kybernetice, která popisovala svět jako složitý systém zpětných vazeb. O tom, že jednotlivé systémy, včetně toho politického, selhávají, pak mluvil v roce 1989 i ekolog Josef Vavroušek. Tehdy část československých ekologů věřila, že právě trh svou schopností dát přírodě cenu by situaci mohl vyřešit.
O problémech, které polistopadová doba přinesla, mluví v rozhovoru doktorka Naďa Johanisová. Environmentalistka z Masarykovy univerzity vzpomíná nejen na rok 1989, ale i na počátky svého zájmu o přírodu, který si spojuje s dovolenou u moře ve Španělsku ve svých šestnácti letech. Naďa Johanisová kritizuje ideologii růstu, společnou pro ekonomiku před i po roce 1989 a v závěru nabízí alternativní vizi budoucnosti – udržitelný nerůst.
V dokumentární eseji Martina Babičky zazní to, co o ekologické krizi za socialismu vysílal státní rozhlas, jak normalizační spisovatelé citem k přírodě obhajovali její další ničení, kdo po roce 1989 stál v cestě přehodnocení vztahu člověka k přírodě nebo jak by mohla vypadat nerůstová ekonomika.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.