Volby 2002: Pohled do kraje Vysočina
Vysočina patří mezi větší kraje. Zabírá téměř devět procent rozlohy České republiky. Jak sám název regionu napovídá, jde o hornatý kraj. Nejvyšším vrchem je Javořice s výškou 837 metrů nad mořem. Naopak nejníže položeným místem je přehrada Švihov na Havlíčkobrodsku. Tolik tedy zeměpisné údaje. Další důležitou informací pro letošní parlamentní volby je počet kandidujících subjektů. O přízeň voličů se jich zde uchází celkem třiadvacet.
Kdybychom hledali metaforu pro charakteristiku Vysočiny, stačilo by jen říci, že pojmenování Jihlavský kraj tomuto regionu vydrželo jen nezbytně nutnou dobu. Obyvatel okresů jihlavského, třebíčského, havlíčkobrodského, pelhřimovského a žďárského je více než 520 000. Necelých 58 % z toho žije ve městech. Je tedy jasné, že vysočina má charakter venkovského regionu. Lidem v kraji Vysočina se po finanční stránce příliš nedaří. Téměř polovina obyvatel dojíždí za prací a nižší platy mají pouze na Olomoucku.
Průměrně si obyvatel na Vysočině vydělá 12 500 korun. Další informacepřipojuje ředitelka Krajského statistického úřadu Jitka Číhalová. "Z celkového počtu obyvatelstva bylo ekonomicky aktivních 46 procent. Z nich nejvíce pracovalo v průmyslu zpracovatelském, pak dále v zemědělství necelých 10 procent a v oblasti zemědělství patří kraj Vysočina ke krajům s největším podílem obyvatelstva pracující v tomto úseku."
Těch, kteří práci nemají, je na Vysočině něco okolo sedmi procent. Nejhůře je na tom Třebíčsko, kde nemá práci více než 11 % lidí. Naopak na Pelhřimovsku se procento nezaměstnaných pohybuje kolem 4. Čím ale Vysočina loni překvapila, byl rozvoj v průmyslu. "V uplynulém roce překročil růst průmyslové výroby na Vysočině deset procent, což je samozřejmě dobrý ukazatel, ale nemyslím si, že by do budoucna tento trend pokračoval, vzhledem k tomu, že především zahraniční investice, které sem byly do našeho regionu dávány a investovány. Nemyslím si, že by pokračovaly, ale na druhou stranu, co by mohlo být perspektivní, co by mohlo růst, tak to je intenzita malého a středního podnikání. V tom si myslím, že náš kraj má dluhy, a to je potenciál, na který by jsme se měli zaměřit, který si myslím, že do budoucna poroste," potvrdil ředitel Krajské hospodářské komory Tomáš Prchal.
Pokud přejdeme na školství, tak zjistíme, že v regionu je kolem stovky středních škol, přes deset vyšších odborných škol a vysokoškolské studium zde nenajdeme. Obyvatelstvo kraje nedosahuje parametrů vzdělanostní struktury obyvatelstva ČR, zejména je to v oblasti vysokoškolského vzdělání," dodává ředitelka Krajského statistického úřadu Jitka Číhalová.
Co se Vysočině připisuje jako velké plus je čisté životní prostředí. Region se z toho snaží těžit a rozvijí cestovní ruch. Opravují se významné památky, budují se cyklostezky a naučné trasy. Vysočina má také podle ekologů velký význam, co se týká množství pramenišť kvalitní podzemní vody.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura .
