Vmímání našeho předsednictví francouzskými médii

Jan ŠMÍD:
Důvodů, proč o nás francouzský tisk píše nepříliš pozitivně, je asi několik. Euroskepticismus prezidenta Václava Klause kritizoval ještě v době svého předsednictví, ale poté, co náš prezident navštívil Paříž a přednese svou evropskou vizi, okamžitě tím vyvolal polemiku s provládním deníkem Le Figaro, který ho citoval i v souvislosti s tím, jak poněkud škodolibě poznamenal na adresu prezidenta Sarkozyho, že se mu předsednictví velmi zamlouvalo. I když deník si všímá hlavně jeho negativního názoru na Lisabonskou smlouvu, náš prezident si však, jak sám říká, dával dobrý pozor, aby nepřelil olej do ohně.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
/Nesrozumitelné/ jsem se snažil nepřidat ani kousíček a že jsem v tomto ohledu velmi zdrženlivý.

Jan ŠMÍD:
Ve Francii o nás píší hlavně dva deníky Le Figaro a Le Monde. V pravicovém provládním listu Le Figaro do nás buší mladá a velmi pohledná Stefan Kováčová, která je, jak už jméno naznačuje, maďarského původu. Často jezdí do České republiky a píše o nás poměrně kriticky. Právě ona má velký problém s Václavem Klausem.

Stefan KOVÁČOVÁ, deník Le Figaro:
I když nemá podle ústavy hrát příliš velkou roli, přesto se mu podařilo na sebe upoutat veškerou pozornost a výrazně ovlivnit to, jak se svět dívá na vás a na vaše předsednictví. Nerozumím jedné věci, když se vládě podařilo přesvědčit opoziční socialisty, aby Lisabonskou smlouvu podpořili a nevystupovali proti ní, proč neudělali nějaký kompromis či dohodu s prezidentem.

Jan ŠMÍD:
Ptá se tato novinářka z listu Le Figaro. Stefan Kováčové úspěšně sekunduje Marion van Reterghemová z deníku Le Monde. Ta vypadá o poznání ostřeji, ostatně když měl před Vánoci v Paříži jeden z vysvětlovacích seminářů viceprezident Alexandr Vondra, vyvolala s ním ostřejší debatu. Pak si vzala přilbu uklizenou pod židlí a odjela na motorce. Na přímou otázku, jak hodnotí naše předsednictví, však odpověděla mírně.

Marion van RETERGEMOVÁ, deník Le Monde:
Není extrémně aktivní, ale nechci příliš kritizovat, protože děláte, co můžete. V mezinárodním kontextu je situace skutečně velmi obtížná a myslím, že svoji roli zatím vaše země plní.

Jan ŠMÍD:
Obě novinářky mi tedy pravý důvod své přísné kritiky neřekly. Hlavně v případě listu Le Figaro však není pochyb o tom, že pokud chce prezident Sarkozy něco sdělit, například důvody, proč musí uspořádat summit zemí eurozóny, jedním z těch důvodů může být i naše takzvaná pasivita, slouží mu k tomu logicky vládní deník. A tak jsem nepříliš zdvořilou otázku položil jednomu z nejuznávanějších a nejzkušenějších novinářů tohoto pravicového listu Renu Gerardovi. Zeptal jsem ho, zdali je Le Figaro přímo ovlivňováno Elysejským palácem.

Reno GERARD, deník Le Figaro:
Nikdy jsem žádné instrukce z Elysejského paláce nedostal, ale ve Figaru je dvě stě novinářů, existuje tam samozřejmě svoboda slova jako u vás, každý píše podle svého svědomí. A tuto otázku byste měl spíše položit nejvyššímu vedení. Ale za sebe mohu říci, že nejsem pod žádným tlakem a klidně mohu otevřeně psát o různých věcech, třeba o tom, že jsem proti tomu, aby se Francie vrátila do vojenských složek Severoatlantické aliance.

Jan ŠMÍD:
Tvrdí Reno Gerard z listu Le Figaro. V každém případě však naše předsednictví zatím ještě nezaznamenali v populárním pořadu Gumáci, kde už dával gumový Sarkozy premiéru Topolánkovi, kterého označoval za Rumuna, dvě stě eur. A prezidentu Klausovi svazoval nohy. Pokud bychom byli v něčem směšní, jistě bychom se už v Gumácích objevili, jako často právě prezident Sarkozy. Z Francie Jan Šmíd, Český rozhlas.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.