Vladimíra Dvořáková: I dnes bouráme pomníky a stavíme nové. Kult svatého Václava není z tohoto hlediska jiný

28. září 2020

Den české státnosti připadá na 28. září a je spojen s patronem Čech a Moravy svatým Václavem. Nový státní svátek přibyl do českého kalendáře teprve před 20 lety. Kolik toho o svatém Václavovi vlastně víme? 

„Hodně čerpáme z legend a kronik. Přesto se dlouhou dobu nevědělo ani to, kdy byl kníže Václav zavražděn,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

„Ještě za první republiky se jako výročí úmrtí slavil rok 1929. V současné době většina historiků přijímá jako datum smrti svatého Václava rok 935. Je to složité zkoumání. Zajímavé je to i z hlediska interpretace historie.“

Kult osobnosti

Svatý Václav. Socha Josefa Václava Myslbeka

O svatém Václavovi toho moc známo není, nicméně svatováclavská legenda se v čase vyvíjela a různé režimy k ní přistupovaly různě. „Není to nic neobvyklého. I dnes bouráme pomníky a stavíme nové. Stejně tak svatý Václav procházel výraznými proměnami,“ míní politoložka.

„Svatý Václav ale jednoznačně byl vždy vnímán jako patron české země. Svatováclavská koruna je jednoznačně symbolem českých zemí. Na druhé straně jeho vztah k sousednímu Německu vždycky vyvolával kontroverze. Pro někoho byl svatý Václav příliš smířlivý, příliš poddajný, pro druhé byl naopak moudrým panovníkem, který se snažil udržet mír.“

Podle Vladimíry Dvořákové nejsložitější vztah k svatému Václavovi se zažíval v době protektorátu. Svatováclavská legenda byla tehdy interpretována jako velmi rozumný postoj knížete, který chápal, že menší národ musí být pod ochranou velkého národa německého.

„Vyvrcholilo to v roce 1944 u příležitosti dvouletého výročí atentátu na Heydricha, kdy K. H. Frank zavedl vysoké protektorátní vyznamenání – svatováclavskou orlici.“

Role symbolů

Svatý Václav je symbolem naděje a ochrany, ale pro mnohé byl také symbolem podřízenosti. Jaký význam pro nás vlastně symboly mají? „Symboly hrají vždycky velkou roli. Mnohdy se ale přeme hlavně o ně a mnohem méně už interpretujeme dějiny z hlediska toho, jak poučné pro nás mohou být. To podstatné nám pak uniká.“

„Dějiny by neměly být nástrojem k legitimizaci současnosti. V historii bychom se měli vždy snažit najít poučení. Interpretace komplikovaných dějinných událostí mohou být různé, ale vždy bychom měli mít na paměti dobové souvislosti,“ uzavírá Dvořáková.

Další témata rozhovoru: jak interpretovat dějiny; epidemiologická opatření; specifika krajských voleb. 

Spustit audio

Související