Ve Vídni zavádí kloktací testy na koronavirus. Vyšetření zvládne každý sám a děti to snáší lépe než výtěry
Také Rakousko trápí zvyšování počtů nakažených onemocněním covid-19. Ve Vídni se proto zavádí nový typ testování. Kloktací test zvládne doma každý sám a vyškolený kurýr na kole nebo elektroskútru vzorek odveze až do laboratoře.
Nový způsob testování vznikl v rámci Vienna Covid-19 Diagnostics Initiative. „Tuto testovací metodu jsme představili už v březnu. Nejdřív jsme ji ale museli porovnat s klasickými PCR testy, abychom dokázali, že je to stejně spolehlivé jako výtěr z nosohltanu. To se potvrdilo,“ říká Michael Wagner z Vídeňské univerzity, jeden ze spoluautorů nového testování.
Výhod kloktacího testu je hned několik – není k němu potřeba zdravotnický personál a zvládnou ho bez problémů i malé děti.
Čtěte také
„Každý dostane uzavíratelnou testovací trubičku, brčko a kloktací roztok. Tento solný roztok si lidé nalijí do úst a 30 až 60 sekund kloktají. Poté tekutinu vyplivnou skrz brčko do testovací trubičky a uzavřou ji víčkem,“ popisuje celý proces vědecký redaktor Českého rozhlasu Filip Rambousek.
Doručení i odevzdání vzorku přitom zastanou speciálně vyškolení kurýři, kteří také dohlédnou na to, aby byl dodržen správný postup odběru. Po metropoli se jich zatím na kolech a elektroskútrech pohybuje osm desítek. Jejich řady by se ale měly rozšířit až na čtyřnásobek. V tomto počtu by měli zvládnout zajistit až tisíc odběrů denně.
Kloktání nenahradí PCR testy
Kloktací test má zůstat jen doplňkem klasických výtěrů z nosohltanu, upozorňuje profesor Wagner. „Využití najde především tam, kde je nedostatek zdravotnického personálu. Tam, kde výtěry probíhají a všechno funguje, by se nic měnit nemělo.“
Přesto je ale podle něj kloktání pozitivním navýšením testovací kapacity. „A děti ho navíc snášejí lépe než výtěry,“ uzavírá.
Více o kloktacím testu si můžete poslechnout v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.