Ve středním věku je chůze a pomalý běh to nejbezpečnější, co pro sebe člověk může udělat, radí lékař

Diabetes melitus druhého typu je nemoc, jejíž nebezpečnost spočívá především v komplikacích, které jsou s ní spojeny. „Pacienti s cukrovkou mají zvýšený výskyt třeba srdečního infarktu,“ připomíná Haluzík.

Čtěte také

Hlavní příčinou obezity nebývá přejídání, upozorňují vědci. Záleží i na inzulinu

Díky pokroku v léčbě mají ale dnes pacienti mnohem lepší prognózy do budoucna, než tomu bylo v minulosti.

„Já vždycky říká svým pacientům, že oni mají ještě navíc tu výhodu, že je velmi pečlivě sledujeme. A už při prvním náznaku nějakého problému je začneme léčit. Paradoxně tak na tom mohou být lépe než někdo, kdo se cítí zcela zdráv a do svých padesáti tří let k tomu lékaři nechodí,“ míní diabetolog.

Hlavně pohyb

Ani sebelepší pilulka nebo injekce ale nenahradí zdravou životosprávu. Zejména pak pohyb. A neplatí to jen pro pacienty Centra diabetologie.

Čtěte také

Obezita ovlivňuje mozek. S každým BMI bodem nahoru stárne rychleji, popisuje vědec Tomáš Hájek

„Ve čtyřiceti letech se rozhodujeme o tom, jak na tom budeme za dvacet nebo třicet let – jaké budeme mít nemoci, jaké budou mít komplikace. Jestli přibereme. Je to období, kdy už pomalu, ale jistě ne všechno v těle funguje perfektně jako zamlada. A pokud se o to tělo nezačneme více starat, tak je to podobné jako s autem – když nebudeme pravidelně jezdit na prohlídky, tak se nám pokazí a přestane jezdit dříve, než když o něj pečujeme,“ popisuje lékař.

Způsobů, jak o sebe dbát, existuje celá řada. Zásadní je ale především pravidelný pohyb. „Ve středním věku je chůze a pomalý běh asi nejbezpečnější a relativně nejpřijatelnější věc, kterou pro sebe člověk může udělat,“ míní Haluzík.

Je to jako s autem. Když nebudeme pravidelně jezdit na prohlídky, tak se pokazí a přestane jezdit dříve, než když o něj pečujeme.
Martin Haluzík

Začít s pohybem by ale lidé měli co nejdříve. Ačkoliv by se mohlo zdát, že to jejich tělo v nižším věku nepotřebuje, jde především o to vypěstovat si návyk. „Snažíme se pacientům vysvětlit, že by měli sportovat. Ale oni nikdy vlastně nebyli zvyklí nic dělat a ten pohyb je tak pro ně strašně nepohodlný,“ varuje Haluzík a dodává:

Martin Haluzik, host Hovorů|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Je všeobecně známo, že pokud jsou rodiče obézní, že děti budou také s vysokou pravděpodobností obézní. Návyky a všechny vzory v té rodině jsou jaksi špatné.“

Obezita v pandemii

Boji s nadváhou v posledních měsících nepomohla ani koronavirová pandemie. „Na ten covid se samozřejmě svádí spousta věcí, ale musím říct, že vliv, který to mělo na naši mladou generaci, je opravdu bohužel velmi výrazně negativní,“ nepochybuje přednosta Centra diabetologie a pokračuje:

Čtěte také

Děti a dospívající v lockdownu přibrali. „Budou z nich obézní dospělí s problémy,“ varuje obezitolog

„Myslím si, že se o tom stále ještě dostatečně nemluví, a řekl bych, že právě nejhůř na tom byla ta generace teenagerů – ne těch, kteří maturovali, nebo těch v prvním ročníku. Těm se přece jenom věnovala větší pozornost, ale těm, kteří byli někde mezi tím.“

Nemálo dětí bylo zvyklých sportovat. Jenomže protiepidemická opatření zavřela tělocvičny i sportovní haly. „Řada z těch dospívajících neměla možnost sportovat a neměla sílu začít sportovat jinak. Zvýšila se jim hmotnost, pak se spousta z nich ke sportu nevrátí. Bojím se, že tady budeme mít velký problém,“ neskrývá Haluzík své obavy.

Řada dospívajících neměla možnost sportovat a neměla sílu začít sportovat jinak. Zvýšila se jim hmotnost.
Martin Haluzík

I proto by rád profesor z pražského IKEMu viděl větší investice do prevence.

„Musíme pomoci těm lidem, kteří mnohdy opravdu ani nevědí, co je správné, co by měli a co by neměli dělat, aby se k nim ty informace dostaly, aby ty děti měly šanci někde sportovat a aby jim někdo ukázal, jak se to má správně dělat,“ dodává uznávaný diabetolog.

Poslechněte si celý rozhovor Andrey Skalické s profesorem Martinem Haluzíkem. Dozvíte se nejen, jak se z člověka s právnickými ambicemi stal lékař, ale také jak vzpomíná na 17. listopad, který strávil na Národní třídě, nebo proč je podle něj důležité, aby lékař pacientovi opravdu naslouchal.