Válečný veterán nemá žádné výhody, zdůrazňuje člen Sdružení válečných veteránů

Rozhovor s Ladislavem Sornasem ze Sdružení válečných veteránů o aktuálních událostech v oblasti Perského zálivu, o jeho působení v protichemické jednotce, ale také o vzdělávání českých profesionálních vojáků. Moderuje Zuzana Burešová
Jak se žije vojákům, kteří se vrátili z válečných misí? Podle Ladislava Sornase ze Sdružení válečných veteránů nijak růžově. A to ani v případě, že se do civilu vrátí zdraví a ještě v plné síle. Stát podceňuje péči o veterány, nejen o ty válečné, říká v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.
Na počátku 90. let se účastnil vojenské mise do Iráku. Působil ovšem nejen v Perském zálivu, v Bosně, v Kongu i jinde.
„Misí, kam Česká republika vyslala své vojáky, bylo dohromady několik desítek,“ říká Ladislav Sornas. „Ty největší byly nepochybně v Perském zálivu a v bývalé Jugoslávii.“
Ne všichni, kteří se misí účastnili, se vrátili v pořádku. Představa, že armáda se o své veterány velmi dobře stará, je podle Ladislava Sornase na hony vzdálena skutečnosti.
Zákon o válečných veteránech se týká především morálních otázek, nikoli existenciálního zabezpečení. „Válečný veterán nedostane nic zadarmo,“ zdůrazňuje Ladislav Sornas. „I na invalidní veterány je nahlíženo jako na jakéhokoli jiného člověka.“
„Odškodnění pomůže na začátku, ale za pár let z něj nezbude nic,“ konstatuje člen Sdružení válečných veteránů. Těžkou situaci ovšem mají i zdraví vojáci, kteří se vrací do civilu. Po opuštění armády totiž jen velmi těžko hledají práci.
Klíčem je podle Ladislava Sornase vzdělání. Armáda tuto oblast podceňuje, myslí si. Jak funguje česká armáda v současnosti a jak by se podle Ladislava Sornase měla změnit, aby se vojáci nemuseli bát návratu do civilu?
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Osvětim jsem přežila díky náhodě jako jediná z rodiny, vzpomíná 95letá Eva Pokorná
-
ŽIVĚ: ‚Voláme všechny Čechy!‘ Poslouchejte rekonstrukci vysílání rozhlasu z 5. května 1945
-
Drahá a okopírovaná. Slováci představí výstavu, která vznikla v Praze. Ta jim k tomu nedala souhlas
-
Země pod jaderným deštníkem, další možné cíle Ruska. Kreml by s odpovědí nečekal, shodují se experti