Vakcíny typu mRNA by mělo být snadné upravit proti novým mutacím, vysvětluje viroložka Tachezy
O účinnosti registrovaných vakcín proti novým mutacím koronaviru – dosud jde o britskou, jihoafrickou a brazilskou – zatím existuje jen velmi málo spolehlivých informací. První studie totiž teprve probíhají a k dispozici jsou zatím jen předběžné výsledky, a to pro vakcíny typu mRNA. Tyto výsledky nevyznívají vůbec špatně, jak potvrzuje viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
„Ukázalo se, že obě ty vakcíny fungují proti stávajícím variantám mutace – britské a jihoafrické. Ovšem zdá se, že proti té jihoafrické mutaci jsou neutralizační protilátky zhruba šestkrát nižší. Takže je tam určitá obava, že by proti této variantě ty současné vakcíny mohli mít sníženou účinnost,“ tvrdí viroložka Tachezy.
Čtěte také
Také proto společnost Moderna nedávno oznámila, že začne s vývojem vakcíny, která by měla být vůči jihoafrické variantě účinnější. Výhodou v tomto směru je, že mRNA vakcíny jsou poměrně flexibilní a příprava nové verze by mohla trvat jen několik týdnů.
„Právě v tomto je výhoda těch nových typů vakcín, protože fungují jako jakási kazeta, kde jen vyměníte jednu část té syntetické RNA za jinou a v podstatě všechno ostatní bude odpovídat. Tam nebude třeba žádných rozsáhlých klinických zkoušek, protože vlastnosti té vakcíny jako takové se v žádném případě nezmění,“ vysvětluje Tachezy.
Aby se mutace odhalily co nejdřív
Relativně jednoduché je vytvoření nové verze i v případě vektorových vakcín, založených na virovém nosiči. Tento druh očkovací látky vyvinula například firma AstraZeneca, která čeká na její schválení Evropskou lékovou agenturou.
Čtěte také
Pokud by se tedy v budoucnu prokázalo, že současné vakcíny jsou proti některým variantám koronaviru méně účinné, pak je toto relativně jednoduché vylepšení jednou z cest, jak pandemii překonat.
A právě proto je podle Ruth Tachezy důležité, aby laboratoře jakoukoli mutaci viru objevily co nejdříve:
„Je to dobře, že minimálně tu anglickou mutaci jsme zachytili tak brzy. A je to díky tomu, že v Británii skutečně velmi systematicky od začátku pandemie sledují výskyt těchto variant v populaci – sekvenují až deset procent pozitivních vzorků. Sledují přitom nejen množství, ale i vliv na průběh onemocnění a šíření toho viru.“
Poslechněte si vysvětlení přímo od redaktora Filipa Rambouska.
Související
-
Mezinárodní doklad o očkování proti covidu? Ani vakcíny nejsou stoprocentní, říká europoslanec Peksa
„Mezinárodní doklad o očkování je dobrá cesta, jsme ale na začátku debaty. Rozhodnutí o společném postupu rozhodně vítám,“ tvrdí eurposlankyně Dita Charanzová (ANO).
-
Thomas Kulidakis: Srbsko-maďarská cesta pořízení vakcín i z Číny a Ruska stojí za zvážení i u nás
Vakcíny z Číny, Ruska i Západu se první v Evropě rozhodlo zajistit Srbsko. Přidalo se už i Maďarsko, které nedostatek Unií zamluvených vakcín hodlá vyřešit nákupem v Číně.
-
Vakcíny z východu: Otazníky kolem schvalovacího procesu vyvolávají pochybnosti, shodují se odborníci
Na rozdíl od EU a dalších bohatých regionů zůstává většina rozvojového světa odkázána na vakcíny z Ruska, Číny nebo Indie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
