Václav Havel rád dával lidi dohromady. Bavilo ho spojovat underground s intelektuály, vzpomíná fotograf Ondřej Němec

5. říjen 2021

Václav Havel by oslavil pětaosmdesátí narozeniny. Ondřej Němec z Knihovny Václava Havla ho fotil v průběhu pětatřiceti let. „Nejraději mám staré snímky ze sedmdesátých let. Jsou to unikátní fotografie. Focení tenkrát nebylo tak rozšířené. Když už byl Havel prezident, odehrávala se kolem něj rvačka fotografů,“ připouští Němec. Na které období svého života rád vzpomíná? V čem pro něj byl Václav Havel jedinečný a proč jsou známé jeho fotografie, ale nikoli on sám?

Čtěte také

Václava Havla jste fotil zhruba od svých třinácti let. Na které události si pamatujete?

V polovině sedmdesátých let jsme nefotili pořád a všude, spíš při různých příležitostech, Vzpomínám si na silvestr 76/77, kdy Václav Havel nabídl Plastikům, aby udělali koncert na Hrádečku. Rád dával rád lidi dohromady, bavilo ho spojovat různé okruhy. Pozval tam underground i své přátele intelektuály.

Pro mě byl zajímavější Landovský nebo ti s nejdelšími vlasy, Václav Havel byl nějaký dramatik a spisovatel, pan domácí. Fotil jsem i jeho, ale nepřišel mi tak důležitý. Až v osmdesátých letech se z něj stal přirozený vůdce: tím, že lidi spojoval a měl schopnost jednoduše a jasně formulovat myšlenky.

Jak se fotí nesmělost?

Po Václavovi člověk nemohl chtít, aby pózoval. My jsme navíc měli ambici být reportéři. Když se mi někdo díval do objektivu, byla ta fotka zkažená, fotili jsme nenápadně. Havlovi focení nevadilo, bylo mu to jedno, ale nechtěl pózovat. Ještě přísnější byla Olga, ale jednou mě vyzvala, abych fotil její program s princeznou Dianou. Znala mě, věřila mi. Říkala, že mám laskavé oko a nechávala mě fotit.

Podařilo se vám pár legendárních fotografií, ale nikdo neví, že jste je fotil vy. Vadí vám to?

Mluvčí Charty 77: Jiří Hájek, Ladislav Hejdánek, Václav Havel,  Praha 1979

Jedno mi to není, ale ani mě to nemrzí. Beru to tak, že jsem měl štěstí u těch událostí být a vyfotit je. Byl jsem amatér, kulisák, pracoval jsem v kotelně. Nepředpokládal jsem, že by moje fotky mohly být publikované jinde než v zahraničí nebo v samizdatu. Fotili jsme pro sebe a jsem rád, že fotky mohou dokumentovat dobu, kterou si dnes obzvlášť mladí lidé neumí představit.

Jaké je zůstat sám se sourozenci, když rodiče zavřou do vězení? Jak rychle vznikaly legendární fotografie Václava Havla? A co se podařilo zachránit z Němcova archivu, který odnesly povodně v roce 2002?

autoři: Lucie Výborná ,

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová