V případě úniku radiace ze Záporožské elektrárny by Česku nic nehrozilo. Pro Ukrajinu by to ale byla další neuvěřitelná tragédie, míní jaderná inženýrka Frýbortová

17. srpen 2022

Z jaderné elektrárny v Záporoží, kde od března operují ruské jednotky, přicházely v posledních dnech zprávy o ostřelování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval mezinárodní společenství, aby elektrárnu pomohlo chránit. Zatím tam nedošlo k havárii. Podle českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost by se v případě úniku radiace ochranná opatření týkala obyvatel do vzdálenosti několika set kilometrů od elektrárny.

Únik radioaktivních látek hrozí v momentě, kdy dojde k poškození paliva uvnitř reaktoru. „Všechny činnosti, které se v rámci zajištění bezpečnosti elektrárny dělají, jsou směřované na to, aby se ochránila aktivní zóna,“ vysvětluje Lenka Frýbortová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT.

Čtěte také

Není podle ní ale třeba útočit primárně na reaktor jako takový. Klíčovým prvkem pro elektrárnu je totiž chlazení. „Takže tam jsou citlivé i nějaké pomocné systémy a dodávky chladící vody.“

Na zaměstnance elektrárny je nyní kladen obrovský tlak. „Už za normálních okolností je to poměrně náročná práce… A ve chvíli, kdy vám tam chodí vojáci se zbraněmi, dochází k výbuchům, nevíte třeba, v jakém stavu je vaše rodina. Tak to musí být tlak, který si asi nikdo z nás neumí vůbec představit,“ popisuje Frýbortová.

Ruské jednotky na místě vypnuly internet a nechaly pouze pevné linky. Dochází tam také ke hromadění odpadků, což vyvolává u zaměstnanců elektrárny ještě větší napětí.

Záleží na tom, o jakou událost by se konkrétně jednalo, jaké by byly meteorologické podmínky, jak moc by foukal vítr a kterým směrem.
Lenka Frýbortová

„Informace, které se k nám dostávají, jsou občas protichůdné, protože každá ze stran tvrdí něco jiného. Ve chvíli, kdy by se povedlo uspořádat misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která by se dostala do areálu, mohla by se podívat, v jakém stavu elektrárna je, jak to tam vypadá, a vydala k tomu nějaké stanovisko, tak by to vyjasnilo některé protichůdné informace a věděli bychom, jak přesně to tam v danou chvíli vypadá.“

Čtěte také

V případě úniku radiace by ale podle ní v Česku nebylo třeba jakýchkoli opatření. „Ve chvíli, kdy by došlo k poškození některého z reaktorů a úniku radioaktivních látek, tak dopad bude na bezprostřední okolí a bude to další neuvěřitelná tragédie pro Ukrajinu.“

„Dosah bude, řekněme, do 100 km a havarijní opatření se zpravidla dělají do 30 km od elektrárny. Pak samozřejmě závisí na tom, o jakou událost by se konkrétně jednalo, jaké by byly meteorologické podmínky, jak moc by foukal vítr a kterým směrem – zpravidla v této oblasti fouká na východ, což nás chrání. Dopady by se tedy týkaly především oblasti Ukrajiny a Ruska,“ uvádí.

Hosté:
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze, Univerzita obrany v Brně
Petr Kalina, ukrajinista, Ústav slavistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Jaký význam hraje elektrárna v Záporoží ve válce na Ukrajině? Nakolik je důležitá pro energetiku Ukrajiny? Je případná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii reálná? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , knem
Spustit audio

Související