V Monaku vzpomínají na českého architekta, který ochutnával omítku
Bude to znít možná neuvěřitelně, ale Monako nejsou jen luxusní jachty, nízké daně a okruh formule 1. I v tak rozlohou malém státu se najdou opravdové architektonické skvosty. Oku českého turisty by neměla ujít kaple uprostřed starého města. Její interiér totiž nově zrekonstruoval český architekt Jiří Živný. Pojďme si ji prohlédnout zblízka.
Kaple Božího milosrdenství je nejstarší duchovní stavbou knížectví a pro obyvatele Monaka je kultovním místem. „Vždy byla součástí naší komunity a její opravy jsme financovali z veřejných sbírek nebo s pomocí mecenášů. Místní k ní mají téměř sentimentální vztah. Vždyť jde téměř o základní kámen města,“ vysvětluje starosta Georges Marsan.
„Nápad s opravou kaple jsem dostal už v roce 1997. Jel jsem tehdy do Karlových Varů a cestou jsem se zastavil na Svaté Hoře. Přišel jsem do místního kláštera právě v době, kdy tam nějaký umělec restauroval fresky. Byl jsem unešený,“ vypráví honorární konzul v Monaku Jean Francois Brych, původem ze Staré Paky.
Právě jeho napadlo podobným způsoben rekonstruovat i kapli v Monaku. „V té době jsem se zajímal o italskou renesanci a tento zážitek můj zájem ještě umocnil,“ dodává.
Opravě předcházelo téměř detektivní pátrání
Nejprve se obrátil na český zastupitelský úřad v Paříži. „Identifikovali jsme člověka, který kapli na Svaté Hoře restauroval. Bylo to takové detektivní pátrání, do něhož jsme zapojili i církevní hodnostáře,“ nastiňuje tehdejší obchodní rada české ambasády Vladimír Bärtl. „Nakonec jsme našli pana Živného, který nabídku na rekonstrukci kaple v Monaku přijal,“ pokračuje v příběhu.
„Naší prací byl návrh a realizace výzdoby lodi kostela, kde nebylo žádné zdobení. Použili jsme nepravou fresku, to znamená malbu do mokrého podkladu. Byly použity čistě přírodní pigmenty, aby se malba skutečně přibližovala fresce,“ popisuje Jiří Živný. Jeho práce Monačany nadchla, a tak nešetřili chválou.
„Podařilo se mu přesně vystihnout místní styl, jak v tónech, tak i v eleganci a motivech. Výborná práce. Je dokonce lepší než ta, co tu po sobě zanechali před několika staletími italští mistři,“ tvrdí Ian Selpineli, místní novinář pracující pro Monaco Matin.
Práce v Monaku je jako reklama k nezaplacení
„Teď už vím, že Češi nemají jen fotbalisty, ale také umělce, kteří mají talent. Jsem rád, že jsme se o tom mohli přesvědčit,“ říká samotný monacký kníže Albert II., který svou návštěvou ještě zvýraznil význam celého projektu.
Řeklo by se, že jde o jednu kapli a jeden český dotek. Jenže tato stavba stojí v jednom z nejpozoruhodnějších míst Evropy s vůbec nejvyšším příjmem obyvatel na hlavu na světě. A to je reklama k nezaplacení. O Jiřím Živném a jeho metodách se bude v Monaku ještě dlouho povídat.
„Lidé z diecéze byli překvapení, když pan Živný při první návštěvě špachtlí odškrábl kousek omítky a ochutnal ji. Na základě zkušenosti vycítil její kvalitu a odhadl, kolik obsahuje vápna. Tento hrabalovský moment dodnes koluje v monackých kruzích,“ uzavírá Vladimír Bärtl.
